Opravný daňový doklad

Odběratel obdržel od dodavatele opravný daňový doklad, který je nad deset tisíc korun dne 16. 12. 2025 k původní faktuře, kde je DUZP 18. 9. 2025, kterou máme v účetnictví. Zároveň obdržel novou fakturu, která je také nad 10 000 Kč. DUZP na opravném daňovém dokladu je 2. 10. 2025 a na nové faktuře 5. 9. 2025. Oba doklady byly dodány emailem dne 16. 12. 2025. Žádná jiná komunikace ohledně dodání dokladů s dodavatelem není, jen ze dne 16. 12. 2025. Můžeme opravný daňový doklad dát do kontrolního hlášení za prosinec 2025 s DUZP 16. 12. 2025? 

V měsíci říjnu vystavím fakturu s plněním dodání zboží do jiného státu EU. V měsíci listopadu mám k dokladu vystaveném v říjnu opravný daňový doklad k části plnění. Měsíc říjen mám dávno uzavřený. Musím udělat nové (následné) souhrnné hlášení k měsíci říjnu nebo mohu dát ODD vystavený v listopadu do souhrnného hlášení v listopadu, když jiné plnění nebylo a ODD se vykazuje v záporné částce? Pokud budu opravovat měsíc říjen, tak musím udělat i nové dodatečné přiznání k DPH?

Kdy přesně nastává ten okamžik, kdy můžeme vystavit opravný daňový doklad dle § 46 zákona o DPH a jak tento postup souvisí s odpisem pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení? Pokud vystavuji ODD, tak již pohledávku nelze odepsat? Jak se přesně postupuje?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Nakoupili jsme zboží od polského dodavatele a na faktuře bylo uvedeno české DIČ. Zboží jsme následně vrátili a dodavatel nám vystavil opravný daňový doklad, avšak s polským VAT (NIP), nikoli s českým DIČ. Je prosím tento postup správný a možný? 

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

V 30.12.2024 společnost pořídila DHM - zdravotnický přístroj, který zařadila do užívání k datu pořízení. Daňové odpisy v roce 2024 byly přerušeny a účetně byl majetek odepisován od 1/2025 do 7/2025. V srpnu roku 2025 došlo k vrácení přístroje dodavateli a byl vystaven opravný daňový doklad. Zajímá mě nyní jak celou transakci správně zaúčtovat a jaké budou daňové dopady jednotlivých účetních operací, zejména již provedených účetních odpisů.

Společnost s r. o., plátce DPH, omylem vystavila v 9/2025 daňový doklad za služby. Služby nakonec nebyly poskytnuty, doklad v účetnictví zůstal a byl zpracován, tj. byla odvedena DPH. Nyní potřebuji tuto chybu napravit. Jak postupovat, aby nebylo třeba vystavovat dodatečné přiznání k DPH?

Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Důvodem oprav DPH nejsou zpravidla jejich chyby, ale především široké pojetí oprav na poli DPH, ačkoli u nich jde věcně spíše jen o úpravu výše daně třeba kvůli dodatečné slevě z ceny nebo při vrácení části dodaného zboží. U těchto oprav DPH se vžilo slangové označení z „obchodních důvodů“, pro odlišení od oprav kvůli chybám nebo při nezaplacení ceny dlužníkem, přičemž od počátku roku došlo k významným změnám oprav DPH z „obchodních důvodů“.

Klient přijal doklad za pohonné hmoty nad 10.000 bez patřičných náležitostí (bez odběratele). Lze tento doklad zaúčtovat jako náklad firmy? (Je uhrazen z firemního účtu, firma vlastní firemní vozidla). 

Jsme plátci DPH, obdrželi jsme fakturu od firmy Google na nákup elektroniky. Na faktuře je dodavatel z Irska, s irským DIČ, uvedeno je naše české DIČ, cena je v CZK s vyčíslenou českou DPH 21 %. Jak, prosím, správně postupovat při zaúčtování a nárokování DPH, na jaké řádky patří v DPH přiznání? Zaplatili jsme plnou cenu včetně DPH. 

V roce 2023 a 2024 jsme vystavili faktury na zahraničního zákazníka, který se nyní ozval, že potřebuje, aby tyto doklady měli v položce faktury odběratele jiný název, než co byl na fakturách let 2023, 2024. Jak bychom nyní měli postupovat? Lze to změnit?

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Podnikatel koupil v roce 2021 auto, kde nárokoval celé DPH 100%. V roce 2022-2024 upravil poměrný koeficient na 80% a vždy v posledním daňovém přiznání k DPH na ř.45 snížil původně uplatněný odpočet poměrnou částí. ... Nyní roce 2025 chce odstoupit od smlouvy, protože auto je značně poruchové a závada nelze odstranit. Jak by se to projevilo v přiznání k DPH, pokud by se tak stalo.... A zda by musel vrátit celé DPH nebo zda by bylo kráceno na 80% a na které řádku v DPH by se to zohlednilo...

Společnost donesla doklad k přijaté platbě a fakturu-daňový doklad, obojí byly vystaveny na cizí osobu (známého jednatele společnosti), který převzal zboží. Doklad k přijaté platbě je na částku menší než 10 000 Kč, faktura je vyšší 10 000 Kč. Chápu, že firma nemůže nárokovat částku DPH, ale, možná, si může celou částku dát do nákladů? Předmětem faktury je stavební materiál. Na faktuře je uvedené jméno známého jednatele společnosti. Ten známý je nepodnikající fyzická osoba.

Prosím o vysvětlení textu v § 42 odst. 8 zákona o DPH - kdy nelze provést opravu základu daně. Chápu lhůtu tří let pro vystavení opravného daňového dokladu, nerozumím ale lhůtě 7 let. Připadá mi, že se lhůty vylučují. Prosím o uvedení příkladů, ze kterých by to bylo jasné.

Uplatňuje se ručení za DPH i v případě dobropisů odběratelům např. přeplatku záloh? Mělo by dojít v tomto případě ke kontrole spolehlivosti plátce před platbou?

Povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti, které opodstatňují opravu výše daně, má osoba, která vystavila doklad, na němž je uvedena daň v opravené výši.

Společnost (mj. zabývající se výrobou a prodejem vody) fakturovala svému obchodnímu partnerovi za srážkovou vodu v posledních třech zúčtovacích obdobích z chybně uvedené celkové plochy (cca z 2 krát větší plochy a tím došlo k nadhodnocení výnosů). Společnosti se dohodly tuto chybu napravit. Na každé zúčtovací období bude vystaven opravný daňový doklad. U této komodity proběhla v minulých letech změna sazby DPH. Bude správná sazba DPH na opravném dokladu shodná s tou, která byla fakturována původně v daném období (tj. např.: za rok 2023 10%, za rok 2024 12%)? Pokud půjde o významnou částku, je správné opravný daňový doklad zaúčtovat souvztažně s jiným výsledkem hospodaření minulých let. Pokud by ale společnost vyhodnotila, že pro ni částka významná není, účtovala by ji jako „snížení výnosů“ v aktuálním účetním období. Jaký by byl dopad ohledně daně z příjmu PO? Výnosy byly v minulosti řádně zdaněné, byl by i tento „náklad“ (popř. snížení výnosu) daňově účinný?