Organizace neziskové

Jaký je správný postup při vyplňování přiznání k dani z příjmů právnických osob u veřejně prospěšného poplatníka spolek (např. SDH, sportovní klub apod.)? Je správné následující zjednodušené pravidlo při úpravě základu daně v přiznání? Varianta 1 – účetnictví není analyticky rozděleno podle hlavní a vedlejší činnosti Pokud účetní jednotka nemá oddělené náklady a výnosy hlavní činnosti, lze v přiznání postupovat pomocí: ř. 40 (náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně) proti ř. 101 (příjmy z činností, které nejsou předmětem daně), případně také ř. 109 a 110. Varianta 2 – účetnictví umožňuje oddělit náklady a výnosy hlavní činnosti Pokud má účetní jednotka k dispozici oddělené údaje o nákladech a výnosech hlavní činnosti (např. analyticky nebo pomocí středisek), lze hlavní činnost vyloučit ze základu daně pomocí: ř. 62 (náklady hlavní činnosti) proti ř. 100 (příjmy, které nejsou předmětem daně). Je tento postup považován za správný při vyplnění přiznání u veřejně prospěšných poplatníků? 

Bude podléhat zdanění u TJ Sokol prodej nemovitosti, která byla dlouhodobým majetkem, sloužila k pronájmu (vedlejší hospodářská činnost). Jde o jednorázový prodej z důvodu havarijního stavu, nejde o opakovaný prodej nemovitostí. Nemovitost byla postavena v roce 1985 asi ještě v akci Z.

Jsme organizační složka státu, která vybírá pokuty v hotovosti. Vybrané pokuty jsou v následujícím měsíci odvedeny na celní úřad. V současné době účtujeme přijaté pokuty tak, že příjem do pokladny účtujeme jako navýšení pokladny proti účtu 262 – Peníze na cestě (MD 261/D 262), protože k samotnému odvodu na celní úřad dochází až v dalším období. Samotný odvod pokut pak účtujeme opačně (MD 262/D 261). Problém nastává při čtvrtletní účetní uzávěrce. Pokud je k poslední dni ve čtvrtletí účet 262-Peníze na cestě nenulový, systém při odesílání výkazů hlásí chybu, byť ji lze formálně „propustit“. Z tohoto důvodu jsme v minulém roce zavedli postup, kdy ke konci čtvrtletí účet 262 uměle vynulujeme tím, že přeúčtujeme zůstatek do pokladny, a hned k prvnímu dni následujícího měsíce tuto operaci vrátíme zpět na účet 262. Tento postup sice zajistí bezchybný průchod výkazů, avšak současně dochází k umělému stavu účtu 261-Pokladna, což vede k nesouladu skutečného a účetního stavu. Je tento postup správný, případně jakým jiným způsobem by bylo vhodné pokuty účtovat tak, aby účet 262 byl k rozvahovému dni nulový a aby nedocházelo k umělému navyšování stavu pokladny, a zároveň bylo účtování v souladu s účetními a metodickými předpisy pro OSS. Je z metodického hlediska vhodné účtovat přijaté pokuty prostřednictvím účtu 262-Peníze na cestě, nebo zda by bylo správnější tyto prostředky evidovat jako cizí prostředky formou jiného závazku (např. účet 379-Jiné závazky), případně zvolit jiné metodicky správné řešení.?

Jsme SVJ, máme bytový dům s 30 bytovými jednotkami. SVJ má pouze příjmy z příspěvků vlastníků na správu domu a zálohy na služby a nemá žádné jiné příjmy např. z pronájmu společných částí, reklamy apod. Nevzniká nám povinnost registrace k dani z příjmů právnických osob na finančním úřadě, nepodává se daňové přiznání k DPPO a nevzniká žádná další oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu?

Náš klient, zapsaný ústav měl v roce 2023 ztrátu z hlavní činnosti. Výnosy mají z poplatků za kulturní akce, které pořádají pro studenty, náklady mají z pořádání těchto akcí. Porovnáním výnosů a nákladů nám vychází zisk. Pořádání kulturních akcí (a všeho, co generuje výnosy) je popsáno jako hlavní činnost ve stanovách. Paní z finančního úřadu nám dnes volala a tvrdí, že z hlavní činnosti nelze generovat ztrátu a ve výkazech tak nemůže být uvedená. Máme ji prý vykázat ve vedlejší / hospodářské činnosti. Jaký je váš názor? Já se domnívám, že hlavní činnost ztrátová být může, a tak i ve výkazech tuto ztrátu mohu vykázat. 

Obchodní společnost vlastní sportoviště. Toto sportoviště si každý pracovní den od 14:00 do 19:00 pronajímá sportovní spolek pro svoje neziskové sportovní aktivity. Je možné vystavit fakturu za rok výše zmíněného pronájmu bez DPH dle § 56 ZDPH s tím, že to není řada krátkodobých pronájmů, ale jeden dlouhodobý?

Jedna nezisková organizace (z.s.) poskytne druhé neziskové organizaci (také z.s.) z volných zdrojů bezúročnou zápůjčku. Je možné u příjemce zápůjčky považovat bezúplatný příjem v podobě (obvyklého) úroku, který nemusí hradit, za osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. Zápůjčka bude použita na opravy nemovitosti, která slouží výhradně k hlavní činnosti spolku splňující podmínky § 20 odst. 8. Obvyklý úrok by byl odhadem 200 tis. K ročně.

Spolek, který vede podvojné účetnictví a jehož hlavní činností není podnikání, má příjmy z veřejných dotací, členských příspěvků, darů a v menším rozsahu vykonává vedlejší hospodářskou činnost (např. prodej zboží, ostatní služby). Výnosy z vedlejší činnosti jsou využívány na hlavní činnost. Tato činnost představuje méně než 10 % celkových ročních výnosů organizace. V přiznání k dani z příjmů právnických osob máme aktuálně vyplněno: – účetní výsledek hospodaření na řádku 10, – náklady související s hlavní činností na řádku 62, – příjmy z dotací, členských příspěvků a darů na řádku 100. Účetní výsledek hospodaření zahrnuje jak hlavní, tak vedlejší činnost. Ostatní řádky v přiznání jsou nulové a daňová povinnost nám vychází 0. Rádi bychom se ujistili, zda je tento postup správný, zejména ve vztahu k vykázání hlavní činnosti, a jak případně správně zohlednit vedlejší hospodářskou činnost v přiznání.

Jak se zachovat z hlediska věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů, pokud dochází k časovému nesouladu mezi vznikem nákladů a výnosů ve dvou případech? 1. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost v souhrnné výši 120 000 Kč. Vybavení je účtováno v témže roce na vrub nákladových účtů. Zároveň v témže roce obdržela účelový dar na pořízení tohoto vybavení ve výši 50 000 Kč. V následujícím roce 2025 obdržela dotaci z rozpočtu obce roku 2025 na částku 90 000 Kč na pokrytí zbývající části faktury a dalších provozních nákladů roku 2025. Mámě o části přijaté dotace (70 000 Kč) účtovat ve prospěch výnosů v roce 2024 pomocí účtů časového rozlišení - Příjmy příštích období? 2. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost ve výši 50 000 Kč. Na toto vybavení dostal dar (darovací smlouva z roku 2024, účel daru byl přesně specifikován). Peněžní prostředky však obdržel na svůj bankovní účet až v roce 2025. Můžeme i zde využít účty časového rozlišení pro zachování věcné a časové souvislosti N a V?

Zapsaný spolek obdržel věcný dar, větší množství uzenin, které byly použity do tomboly pořádaného plesu. prosím o radu jak tento dar zaúčtovat. Spolek vede účetnictví. 

Nezisková organizace se musela stát plátcem DPH (příjmy nad 2 mil Kč). Pak se hodnota příjmů se snížila,  organizace rok byla plátcem DPH. V té době si pořídila kuchyň včetně příslušenství, jednalo se režim přenesení daňové povinnosti, § 92a ZDPH. Tímto jsem museli vrátit DPH, a řádek 10 se nerovnal řádku 43 daňového přiznání. Jak v rozvaze přeučtovat vrácenou DPH, aby na rozvažných účtech DPH (343000) byla hodnota nula?

Nezisková organizace, neplátce DPH, má ve výpůjčce od zřizovatele budovu. Zřizovatel na budovu nainstaloval fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 63,8 kW, licenci na výrobu elektřiny obdržela nezisková organizace. Je uzavřena smlouva mezi zřizovatelem a organizací o užívání FVE a prodeji nadprodukce elektrické energie. Jaké daňové povinnosti bude mít nezisková organizace v následujících případech: 1. bezúplatné sdílení elektrické energie se zřizovatelem, případně s jinými neziskovými organizacemi, 2. prodej elektrické energie obchodní společnosti, případně vybranému obchodníkovi?

Nezisková organizace (úzký základ daně) vykázala kladný základ daně v hlavní činnosti. Jaké všechny úpravy nákladů, kromě případů uvedených v § 25 odst. 1 písm. i) ZDP musí provést? Může postupovat tak, že vyloučí veškeré náklady hlavní činnosti včetně odpisů a prakticky základem daně bude dosažený kladný hospodářský výsledek? V případě, kdy by bylo nutné testovat veškeré náklady hlavní činnosti, zda jsou daňově účinné či nikoliv, jak se prokazuje, že daňově neúčinné náklady jsou nebo nejsou kryty např. osvobozeným příjmem a jak postupovat v případě odpisů. Je nutné zahájit daňové odpisování?

Sbor církve (má IČO) vlastní nemovitost, kde probíhají náboženství. V této nemovitosti sídlí i Diakonie církve (vlastní IČO). V budově je možnost i ubytování, a od války na Ukrajině i ukrajinské rodiny. Diakonie je právní subjekt a dostávala od Města na ukrajinské rodiny dotace, které byly řádně zdaněny daní z příjmů právnických osob. V roce 2024 Diakonie na své náklady pořídila velkou kuchyňskou pec a další příslušenství, cca přes 500 000 Kč. Ovšem vlastníkem nemovitosti je církev. Jak by měl se zúčtovat tento hmotný majetek? Jak toto problém ukotvit ve smlouvě mezi oběma neziskovými organizacemi?

Následující článek navazuje na článek publikovaný v předchozím čísle časopisu UNES č. 11-12/2024, jenž přiblížil definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka, předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, položky snižující základ daně a postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Tento článek danou problematiku doplňuje o postup přechodu z daňové evidence na účetnictví, závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), položky odčitatelné od základu daně, výjimky z povinnosti podat daňové přiznání, vč. výjimky z oznamovací povinnosti, a registrační povinnost k dani z příjmů právnických osob. Závěrečná část článku se zaměřuje na daň z příjmů právnických osob pohledem účetní závěrky nestátních neziskových organizací a uvádí rovněž příklady účetních transakcí v této oblasti.

Nezisková společnost daruje jiné neziskové společnosti webové stránky (veřejná databáze, kterou bude druhá společnost dále provozovat pro uživatele bezplatně) a publikace (vlastní výroba, pořizovací cena do 500 Kč). Jak tyto skutečnosti zaúčtovat na obou stranách?

Nestátní neziskové organizace jako právnické osoby podléhají v oblasti zdanění příjmů zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) a vztahuje se na ně oproti podnikatelům řada specifik. Článek nejprve zmiňuje definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka a dále pak rozebírá předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, odpočty od základu daně či postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Text je navíc doplněn o příklady.

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Jsme nezisková organizace, obecně prospěšná společnost, a realizujeme veřejnou sbírku pro obecně prospěšné účely. Vedeme podvojné účetnictví a dotaz směřuje k zachycení veřejné sbírky v účetnictví. Jakým způsobem zaúčtovat přijetí prostředků z veřejné sbírky a jak účtovat o nákladech, které směřují na daný účel veřejné sbírky. Některé zdroje informací uvádí, že příjem z veřejné sbírky se účtuje jen rozvahově, např. na účtu 379. Stejně tak náklady směřované na účel této sbírky se účtují stejným způsobem. Účtuje se příjem z veřejné sbírky a následně náklady, směřují na účel veřejné sbírky jen rozvahově, tj. např. prostřednictvím účtu 379, nebo příjem z veřejné sbírky, tak i následně výdaje jsou účtovány výsledkově - příjem na účet 68x a výdaje na účet 54x?