Organizace neziskové

Jedna nezisková organizace (z.s.) poskytne druhé neziskové organizaci (také z.s.) z volných zdrojů bezúročnou zápůjčku. Je možné u příjemce zápůjčky považovat bezúplatný příjem v podobě (obvyklého) úroku, který nemusí hradit, za osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. Zápůjčka bude použita na opravy nemovitosti, která slouží výhradně k hlavní činnosti spolku splňující podmínky § 20 odst. 8. Obvyklý úrok by byl odhadem 200 tis. K ročně.

Spolek, který vede podvojné účetnictví a jehož hlavní činností není podnikání, má příjmy z veřejných dotací, členských příspěvků, darů a v menším rozsahu vykonává vedlejší hospodářskou činnost (např. prodej zboží, ostatní služby). Výnosy z vedlejší činnosti jsou využívány na hlavní činnost. Tato činnost představuje méně než 10 % celkových ročních výnosů organizace. V přiznání k dani z příjmů právnických osob máme aktuálně vyplněno: – účetní výsledek hospodaření na řádku 10, – náklady související s hlavní činností na řádku 62, – příjmy z dotací, členských příspěvků a darů na řádku 100. Účetní výsledek hospodaření zahrnuje jak hlavní, tak vedlejší činnost. Ostatní řádky v přiznání jsou nulové a daňová povinnost nám vychází 0. Rádi bychom se ujistili, zda je tento postup správný, zejména ve vztahu k vykázání hlavní činnosti, a jak případně správně zohlednit vedlejší hospodářskou činnost v přiznání.

Jak se zachovat z hlediska věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů, pokud dochází k časovému nesouladu mezi vznikem nákladů a výnosů ve dvou případech? 1. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost v souhrnné výši 120 000 Kč. Vybavení je účtováno v témže roce na vrub nákladových účtů. Zároveň v témže roce obdržela účelový dar na pořízení tohoto vybavení ve výši 50 000 Kč. V následujícím roce 2025 obdržela dotaci z rozpočtu obce roku 2025 na částku 90 000 Kč na pokrytí zbývající části faktury a dalších provozních nákladů roku 2025. Mámě o části přijaté dotace (70 000 Kč) účtovat ve prospěch výnosů v roce 2024 pomocí účtů časového rozlišení - Příjmy příštích období? 2. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost ve výši 50 000 Kč. Na toto vybavení dostal dar (darovací smlouva z roku 2024, účel daru byl přesně specifikován). Peněžní prostředky však obdržel na svůj bankovní účet až v roce 2025. Můžeme i zde využít účty časového rozlišení pro zachování věcné a časové souvislosti N a V?

Zapsaný spolek obdržel věcný dar, větší množství uzenin, které byly použity do tomboly pořádaného plesu. prosím o radu jak tento dar zaúčtovat. Spolek vede účetnictví. 

Nezisková organizace se musela stát plátcem DPH (příjmy nad 2 mil Kč). Pak se hodnota příjmů se snížila,  organizace rok byla plátcem DPH. V té době si pořídila kuchyň včetně příslušenství, jednalo se režim přenesení daňové povinnosti, § 92a ZDPH. Tímto jsem museli vrátit DPH, a řádek 10 se nerovnal řádku 43 daňového přiznání. Jak v rozvaze přeučtovat vrácenou DPH, aby na rozvažných účtech DPH (343000) byla hodnota nula?

Nezisková organizace, neplátce DPH, má ve výpůjčce od zřizovatele budovu. Zřizovatel na budovu nainstaloval fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 63,8 kW, licenci na výrobu elektřiny obdržela nezisková organizace. Je uzavřena smlouva mezi zřizovatelem a organizací o užívání FVE a prodeji nadprodukce elektrické energie. Jaké daňové povinnosti bude mít nezisková organizace v následujících případech: 1. bezúplatné sdílení elektrické energie se zřizovatelem, případně s jinými neziskovými organizacemi, 2. prodej elektrické energie obchodní společnosti, případně vybranému obchodníkovi?

Nezisková organizace (úzký základ daně) vykázala kladný základ daně v hlavní činnosti. Jaké všechny úpravy nákladů, kromě případů uvedených v § 25 odst. 1 písm. i) ZDP musí provést? Může postupovat tak, že vyloučí veškeré náklady hlavní činnosti včetně odpisů a prakticky základem daně bude dosažený kladný hospodářský výsledek? V případě, kdy by bylo nutné testovat veškeré náklady hlavní činnosti, zda jsou daňově účinné či nikoliv, jak se prokazuje, že daňově neúčinné náklady jsou nebo nejsou kryty např. osvobozeným příjmem a jak postupovat v případě odpisů. Je nutné zahájit daňové odpisování?

Sbor církve (má IČO) vlastní nemovitost, kde probíhají náboženství. V této nemovitosti sídlí i Diakonie církve (vlastní IČO). V budově je možnost i ubytování, a od války na Ukrajině i ukrajinské rodiny. Diakonie je právní subjekt a dostávala od Města na ukrajinské rodiny dotace, které byly řádně zdaněny daní z příjmů právnických osob. V roce 2024 Diakonie na své náklady pořídila velkou kuchyňskou pec a další příslušenství, cca přes 500 000 Kč. Ovšem vlastníkem nemovitosti je církev. Jak by měl se zúčtovat tento hmotný majetek? Jak toto problém ukotvit ve smlouvě mezi oběma neziskovými organizacemi?

Následující článek navazuje na článek publikovaný v předchozím čísle časopisu UNES č. 11-12/2024, jenž přiblížil definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka, předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, položky snižující základ daně a postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Tento článek danou problematiku doplňuje o postup přechodu z daňové evidence na účetnictví, závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), položky odčitatelné od základu daně, výjimky z povinnosti podat daňové přiznání, vč. výjimky z oznamovací povinnosti, a registrační povinnost k dani z příjmů právnických osob. Závěrečná část článku se zaměřuje na daň z příjmů právnických osob pohledem účetní závěrky nestátních neziskových organizací a uvádí rovněž příklady účetních transakcí v této oblasti.

Nezisková společnost daruje jiné neziskové společnosti webové stránky (veřejná databáze, kterou bude druhá společnost dále provozovat pro uživatele bezplatně) a publikace (vlastní výroba, pořizovací cena do 500 Kč). Jak tyto skutečnosti zaúčtovat na obou stranách?

Nestátní neziskové organizace jako právnické osoby podléhají v oblasti zdanění příjmů zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “) a vztahuje se na ně oproti podnikatelům řada specifik. Článek nejprve zmiňuje definici tzv. veřejně prospěšného poplatníka a dále pak rozebírá předmět daně z příjmů, osvobození (bezúplatných) příjmů, základ daně a jeho úpravy, odpočty od základu daně či postup přechodu z účetnictví na daňovou evidenci. Text je navíc doplněn o příklady.

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Jsme nezisková organizace, obecně prospěšná společnost, a realizujeme veřejnou sbírku pro obecně prospěšné účely. Vedeme podvojné účetnictví a dotaz směřuje k zachycení veřejné sbírky v účetnictví. Jakým způsobem zaúčtovat přijetí prostředků z veřejné sbírky a jak účtovat o nákladech, které směřují na daný účel veřejné sbírky. Některé zdroje informací uvádí, že příjem z veřejné sbírky se účtuje jen rozvahově, např. na účtu 379. Stejně tak náklady směřované na účel této sbírky se účtují stejným způsobem. Účtuje se příjem z veřejné sbírky a následně náklady, směřují na účel veřejné sbírky jen rozvahově, tj. např. prostřednictvím účtu 379, nebo příjem z veřejné sbírky, tak i následně výdaje jsou účtovány výsledkově - příjem na účet 68x a výdaje na účet 54x?

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Nezisková organizace, honební společenstvo, v roce 2023 prodala traktor za 70 000 Kč a tyto peníze darovala mysliveckému sdružení na nákup krmiva pro zvěř (darovací smlouva). Honební společenstvo před prodejem traktor nevyužívalo, protože vlastně vůbec nevěděli, že je jejich (traktor byl pořízen v roce 1998 za 50 000 Kč, doklad už nemají), ale využívali ho myslivci. Až minulý rok honební společenstvo zjistilo, že je traktor vlastně jejich, a proto se ho rozhodli prodat a peníze dát myslivcům. Jak naložit s daňovým přiznáním? Můj pohled na to je takový, že příjem z prodeje traktoru bude zdanitelným příjmem, protože k němu nemají žádné výdaje související s jejich činností a že těch 70 000 Kč, které darovali, jim zvedne základ daně, protože veřejně prospěšný poplatník si nemůže snížit základ daně. Jde využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů (honební společenstvo ale neví, zda bude schopno úsporu proinvestovat)?

Řídí se účtování nadace nějakou vyhláškou, resp. má nějaká pravidla odlišná od účtování podnikatelů? Mohla fyzická osoba vložit do nadace nemovitost a provozovat tam kavárnu?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

Legislativní radě vlády byl předložen k projednání návrh nového zákona o účetnictví po zapracování připomínek vznesených v rámci připomínkového řízení, a to včetně důvodové zprávy, tezí vyhlášek, rozdílové tabulky a přehledu vypořádání všech připomínek. Návrh nového zákona o účetnictví se týká všech účetních jednotek, a tedy i nestátních neziskových organizací. Pro porovnání přibližuje následující článek oblasti týkající se nestátních neziskových organizací v aktuálně platném zákoně o účetnictví , ale také změny obsažené v navrhovaném novém zákoně o účetnictví .