Osoby blízké

Fyzická osoba zakoupila byt pro svou příbuznou, tetu, sestru své matky, starobní důchodkyni bez bližších příbuzných, byt. Fyzická osoba nechává tetu v bytě bydlet bezplatně. Teta žije v bytě sama, a aby si nepřipadala „na obtíž“ hradí si dle vlastního rozhodnutí veškeré náklady svého bydlení (voda, eletřina, teplo, odpady, služby) a rozhodla se také platit příspěvek do fondu oprav cca 3 000 Kč. Vlastník bytu hradí pouze daň z nemovitých věcí, o které teta neví. Je takovýto model skutečně bezplatný a „pronajímatel“ nemusí platit daň z příjmu například z příspěvku do fondu oprav, který za něj hradí jeho teta?
V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?
Manželé jsou OSVČ, plátci DPH. Manžel koupil před manželstvím podnikatelské prostory, kde podniká, vložil je do majetku a část pronajímal nejdříve své přítelkyni za cenu obvyklou. Vystavoval na nájem fakturu a pokračuje s tím i po svatbě. Jeho manželka má v těchto prostorech svůj elektroměr, elektřina je na její jméno a platí si ji zvlášť. Může manžel vystavovat fakturu v tomto případě na nájem své manželce?
Dva sourozenci zdědili po svém otci na půl výrobní halu v hodnotě 8 mil. Kč. Jeden ze sourozenců (OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci) chce od druhého tu jeho polovinu odkoupit formou měsíčních splátek a tuto halu vložit do svého obch. majetku a odpisovat ji. Kdy může začít celou halu odpisovat? Až po úhradě poslední splátky? Domnívám se, že splátky pro něj nebudou daňově uznatelným výdajem, ale výdajem pro něj budou jen odpisy haly. A co bude příjem z prodeje poloviny haly znamenat pro prodávajícího sourozence? Otec halu vlastnil více než 10 let před svou smrtí. 
Syn, společník s. r. o., vystaví fakturu ze své firmy otci za zboží. Faktura není zaplacena, splatnost byla v r. 2022, fakturovaná částka 20 000 Kč. Lze k této vydané faktuře udělat v r. 2024 daňovou opravnou položku k pohledávce a před promlčením OPP rozpustit a pohledávku daňově odepsat? Nejsou tyto subjekty považovány za spojené osoby?
Matka na základě smlouvy o převodu obchodního podílu prodá svému synovi svůj podíl v s. r. o., který vlastnila déle než 5 let. Je nutné v případě úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu mezi matkou a synem postupovat podle ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Může správce daně u této smlouvy dodanit případný rozdíl mezi správcem daně stanovené obvyklé výši úplaty a cenou sjednanou ve smlouvě?
Vzniká rodičům nějaká daňová povinnost, jestliže bydlí v bytě, který je ve vlastnictví dcery, a ta nechce po rodičích žádné peníze za jeho užívání? Energie a ostatní poplatky si hradí rodiče sami. Dcera dostala darem tento byt od rodičů a nechá je v něm dožít. Při darování nebyla uzavřena dohoda o právu dožití a ani žádná podobná. 
Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?
Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?
Dva účastníci sdružení, otec a syn chtějí ukončit společnost (dříve sdružení) s tím, že by otec činnost ukončil zcela a syn by pokračoval a převzal by od otce veškeré složky majetku. Podíl mezi společníky je 50/50. Oba jsou plátci DPH a vedou daňovou evidenci. Rádi bychom Vás požádali o stanovisko k vypořádání společnosti, jak z pohledu DPH, tak daně z příjmů u níže uvedených položek. Společnost má aktuálně v tis. Kč: zásoby bez DPH: 1400 banka: 300 Pohledávky: 500 Závazky: 100 Hmotný majetek (vozidlo) zůstatková cena 0Kč. 
Otec daroval synovi chatičky, před tím je synovi pronajímal. Syn (plátce DPH) podniká sezónně, jen v létě. V době daru měl podnikání přerušené, podnikání obnoví až v květnu. Chatičky nebude mít v obchodním majetku, ale bude je využívat ke krátkodobým pronájmům dle § 7 ZDP. Bude nutné dar zdanit? Pokud ano, bylo by řešením chatičky vložit do s. r. o.? Je případně jiné daňově nejvýhodnější řešení? 
Společnost s r. o., jehož 100% a jedinými vlastníky i jednateli jsou manželé, vlastní nemovitost (dům). Tento dům by rádi darovali své již plnoleté dceři. Lze toto uskutečnit, a pokud ano, jaký bude požadavek na daně jak na straně darujícího, tak obdarovaného? Jen ještě k domu upřesním, že se se jedná o budovu, kde má firma v jednom patře kancelář. Další dvě patra jsou nevyužívaná a nemovitost by byla předělána na bydlení pro dceru. Dcera by bezúplatně pronajímala kanceláře v jednom patře firmě rodičů. Jedná o nemovitost, kterou s. r. o. postavila před 12 lety a nyní odpisuje.
Podnikatel (syn) FO - plátce DPH obdrží od svého otce dar - automobil. Podnikatel by toto auto chtěl využívat jak pro ekonomickou činnost, tak pro soukromé účely. 1) Jak z daného hlediska postavit darovací smlouvu? Je nutné v tomto případě bezúplatný příjem zdanit dle § 7 zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak máme stanovit pořizovací cenu automobilu - stačí si vyhledat obdobné nabídky z internetu nebo musí být oceněno znalcem? 2) Darovaný automobil poté nebude možný odpisovat? 3) Může si následně do výdajů uplatňovat náklady na PHM, opravy? Jak stanovit v prvním roce kolik % bude pro soukromé využití?
Společnost s r. o. má dva společníky, bratry se stejným podílem. Jeden z nich se rozhodl odejít ze společnosti a převést svůj podíl na bratra. Jako vypořádání si chce vzít ze společnosti osobní automobil, který je v obchodním majetku od 06/2018. Společnost při převodu účetně převede podíl odcházejícího společníka na zůstávajícího podle zápisu z valné hromady a zápisu do obchodního rejstříku a vyřadí automobil z majetku? Musí být, protože jde o osoby blízké, znalecký posudek auta? A z hlediska DPH, pokud byl uplatněn při pořízení odpočet v plné výši, měla by se vrátit 1/5 odpočtu? 
Otec chce darovat finanční obnos vyšší než 100 000 Kč manželovi (vdovci) po své zemřelé dceři. Bude v tomto případě příjem u vdovce osvobozen? 
Společnost s r. o., plátce DPH, prodá fyzické osobě zboží za zvýhodněnou nižší cenu, ale nejedná se o obchod pravidelný, ale pouze jednorázový. Jednatelem společnosti i společníkem se 100% obchodním podílem je jedna fyzická osoba. S. r. o. prodává zboží fyzické osobě – švagrovi, tj. manžel sestry majitele s. r. o. Považují se za osoby blízké osoby sešvagřené? Musí být prodejní cena stanovena cenou obvyklou?
Otec ukončuje zemědělskou činnost a daruje majetek a zásoby synům, kteří budou pokračovat v činnosti zemědělského podnikatele alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti otce – viz § 3 odst. 4 písm f) zákona o dani z příjmu, kdy předmětem daně nejsou - příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, pokud osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti otce. Darovány budou - vozidla a stroje - nemovitosti – zemědělské stavby - zásoby. Darovaný hmotný majetek bude dle § 27 písm. j) zákona o dani z příjmu vyloučen z odpisování (hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřeneckého fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.) Darovaný majetek bude vložen do majetku firmy v reprodukční pořizovací ceně, kterou určí kvalifikovaný odhadce? Jsou tyto mé úvahy správné?
Dcera jediného majitele s. r. o. začala studovat vysokou školu sociálně právní u zahraniční školy se sídlem v Praze. Může společnost přispívat a když ano v jaké výši na její studium? Předpokládá se, že po studiu bude pracovat v otcově společnosti. Je nutné pro případné budoucí uplatnění dcery uzavřít nějaký pracovně právní či jiný vztah osvědčující budoucí uplatnění?
Společnost s r. o. měla původně jednoho vlastníka. Nyní původní vlastník rozdělil svůj podíl, ponechal si 45% podíl ve společnosti, druhý podíl ve výši 45 % prodal svému bratrovi a třetí podíl ve výši 10 % osobě (jinak spojené). Podíly prodal v ceně, která odpovídá poměru podílu na ZK, a domnívám se, že takto stanovená cena neodpovídá ceně obvyklé. Tj. ZK 200 000 Kč, bratr uhradil za podíl 45 % celkem 90 000 Kč. Osoba jinak spojená s 10% podílem uhradila 20 000 Kč. Řeším daňové dopady na straně kupujících. Pokud by si bratři podíl darovali, pak by bylo bez daňových dopadů na obou stranách. Vůbec neřeším prodávajícího, ten splnil časový test a má osvobozeno. Domnívám se, že jde o osobu blízkou (45 %) a o osobu jinak spojenou (10 %) a měla by být dodržena cena obvyklá (§ 23 odst. 7). Na straně kupujících vznikne příjem z rozdílu ceny obvyklé a kupní, zdaní v § 10. Pokud by si bratři darovali, pak by i u bratra kupujícího bylo osvobozeno. Zbýval by jen kupující s 10 %. Takhle bude transakce posuzována i mezi bratry jako prodej mezi spojenými osobami (osoby blízké). Bohužel nemáme znalecký posudek. Předpokládám, že bude nutné si ho opatřit pro účely zdanění.
Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?