Pojištění nemocenské

Zaměstnanec firmy je odměňován formou ročních prémií, které jsou standardně součástí listopadové mzdy vyplácené v prosinci. Během listopadu však nastoupil na nemocenskou. Můžeme mu roční prémie vyplatit v této listopadové mzdě, i když je v dočasné pracovní neschopnosti a prémie se vztahují na celé roční období? A jaký to případně má dopad na výplatu nemocenské dávky? Případně existují ještě nějaké další aspekty, které je potřeba zohlednit?

Zaměstnavatel zaměstnává od roku 2016 zaměstnance na DPP. U žádného z nich nebyly srážky exekucí a DPP nezaložila účast na nemocenském pojištění. Byla v minulosti nebo i nyní povinnost vystavovat zápočtové listy při skončení DPP, když § 313 odst. 1 ZP říká, že zápočtový list se vystavuje, pokud zaměstnanec na DPP byl účasten nemocenského pojištění?

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny ( případně celou směnu), následně odejde k lékaři a lékař mu vystaví pracovní neschopnost na celý den? V případě neschopnosti kratší než 14 dnů pro nás není problém dobu vzniku neschopnosti upravit v programu, jak ale postupovat v případě delší pracovní neschopnosti, když (předpokládám) OSSZ rovněž eviduje pracovní neschopnost na celý den? Situaci jsme řešili v souvislosti s nepracovním úrazem: zaměstnanec odpracoval celou směnu, večer si způsobil úraz a odešel na pohotovost, kde mu byla vystavena neschopnost na celý den. Jsme externí mzdová účtárna, situaci jsme tedy řešili až při zpracování mezd. 

V jednatelské smlouvě je ujednán počet dní dovolené a zdravotní dovolené, odměna z jednatelské smlouvy se nekrátí. V případě nemoci zde je tento odstavec: „Pokud jednatelka nebude schopna vykonávat svoji funkci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže, je povinna oznámit tuto skutečnost bezodkladně ostatním jednatelům společnosti a dále postupovat podle platných právních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Jednatelka má nárok na nekrácenou Odměnu bez ohledu na to, zda se v případě pracovní neschopnosti osobně podílela na činnosti společnosti či nikoli, nejvýše za 10 dnů pracovní neschopnosti za kalendářní rok. V případě déletrvající pracovní neschopnosti se postupuje přiměřeně dle pravidel, jako v případě neschopnosti vykonávat práci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže u zaměstnastnanců společnosti.“ Má nárok na náhradu mzdy v případě neschopnosti v délce 1–14 dní od zaměstnavatele a poté od 15. dne od OSSZ? Jak byste postupovali? můžete mi to případně ukázat na příkladu?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

Zaměstnanec je již 4 měsíce v nemocenské a patrně ještě bude dále. Společnost přeorganizovala pracovní úvazky stávajících zaměstnanců a tento zaměstnanec se pro ni stal nadbytečným. Společnost chce s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr dohodou, ale pro pro výpovědní důvody dle § 52 písm. c) –nadbytečnost. Bude tedy mít nárok na zákonné odstupné. Lze ukončit pracovní poměr dohodou v době nemocenské pro tyto důvody? Samozřejmě za předpokladu, že s tím bude zaměstnanec souhlasit. Pokud půjde na úřad práce, bude mít nižší podporu, protože se jednalo o ukončení dohodou?

Zaměstnankyně od 1. 6. 2025 nastoupila do zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Do té doby byla studentka vysoké školy v denní studiu a pracovala jen na dohody o provedení práce bez účasti na pojištění. V posledních 2 letech neměla účast na důchodové pojištění z žádného zaměstnání. Pracovat bude jen do listopadu 2025, protože už nyní ví, že je těhotná a půjde na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.  1. Bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství? 2. Pokud by jí nárok nevznikl, jaké jsou možnosti? Bude jí vyplácen rovnou rodičovský příspěvek? 3. Může se peněžitá pomoc v mateřství vypočítat z příjmu manžela, ale fyzicky doma zůstane s dítěte manželka? Komu by pak dávka byla vyplácena? 4. Pokud by se jednalo i situaci v bodu 3, je peněžitá pomoc v mateřství příjmem manželky nebo manžela? Ptám se pro účely posouzení příjmu z titulu vyživované osoby, aby manžel mohl uplatňovat slevu na manželku, protože neměla příjem vyšší než 68 000 a mateřská se do příjmu manželky zahrnuje. 5. Zaměstnavatel ji vede ve mzdové agendě na peněžité pomoci v mateřství bez ohledu na to, zda dávku PPM dostane, či nikoliv?

OSVČ hradí nemocenské pojištění (řemeslná činnost). Jeho zdravotní stav po lékařském zákroku nebude dočasně umožňovat, aby tuto řemeslnou činnost vykonával, bude čerpat dávku nemocenského pojištění. Domnívám, že je v souladu se zákonem o nemocenském pojištění kombinace této dávky a brigády na DPP jinou administrativní fyzicky nenáročnou činnost z domova.

K jakému datu vyplnit přihlášku zaměstnavatele na OSSZ u jednatele, který bez odměny vykonává funkci od 17. 1. 2023? Od května 2025 mu bude vyplácena odměna za výkon funkce jednatele ve výši 20 800 Kč měsíčně. Jednatele přihlásím od 1. 5. 2025 jako u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel by však měl být přihlášen již od ledna 2023?

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

Jsem OSVČ, plátce DPH. Platím si zálohy na nemocenské pojištění a od 04/2025 budu dlouhodobě nemocen, půjdu na plánovanou operaci. Jako OSVČ provozuji nájem, pronájem, demontáž lešení a truhlářské práce. Mám zaměstnance na DPP, kteří provádějí truhlářské práce. Montáž a demontáž lešení provádí dodavatelsky jiná společnost, která mi vystavuje daňové doklady za provedenou práci. V době mé pracovní neschopnosti se nebudu podílat osobně na žádných pracech souvisejících s mým podnikáním, ale budu vystavovat faktury za provedené práce odběratelům. Mohu vystavovat faktury za provedené práce v době mé pracovní neschopnosti a objednávat materiál na zakázky? Během prováděných prací v době mé pracovní neschopnosti, budou zaměstnanci používat auta, nářadí, atd., mohu si tyto náklady uplatnit daňově?

Firma s. r. o. plánuje zaměstnat na DPP zaměstnance, který je u jiného zaměstnavatele zaměstnán na HPP. Mzda má být do 11 500 Kč/měsíc, tj. bez odvodů SP, ZP. Zaměstnavatel ale dosud nezaměstnával nikoho. Je potřeba registrovat zaměstnavatele na ČSSZ, jelikož bude u mzdy zaměstnance srážena srážková daň? Jaké povinnosti u DPP jsou v roce 2025? Hlášení o nástupu a měsíční výkaz příjmů zaměstnance na DPP?

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit. 

Fyzická osoba, občan ČR, pracoval v Rakousku. V roce 2024 od 1. 1. do 1. 3. 2024 mu byly vypláceny nemocenské dávky z Rakouska. Od března 2024 je zaměstnaný v ČR. Musí v souvislosti s vyplacenými nemocenskými dávkami podat daňové přiznání v ČR? Pokud ano, bude zdaňovat jako příjem dle §6 a zároveň jako vynětí příjmů s vyplněním přílohy č. 3 daňového přiznání? K dispozici má potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele a pak potvrzení o výplatě nemocenských dávek z Rakouska (Österrechische Gesundheitskasse) s rozpisem hrubá dávka, daně ze mzdy odvedené v Rakousku, čistá dávka. 

Po desetiletí ustálenou a v zásadě neměnnou pracovněprávní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která ze zaměstnanců vykonávajících závislou práci na základě těchto pracovněprávních vztahů činila ve skutečnosti zaměstnance jakési „druhé kategorie“ značně znevýhodněné oproti zaměstnancům v pracovním poměru, přerušila a zásadně změnila jedna z posledních novel zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále též jen „ZP “) ve formě tzv. „transpoziční novely“ provedené zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 (převážná část) a od 1. 1. 2024 (zbývající část). Do té doby bylo lhostejné, zda zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy na dohodu o provedení práce – „DPP“ nebo dohodu o pracovní činnosti - „DPČ“) práci konají tzv. „na zavolanou“ podle nahodilých a okamžitých potřeb zaměstnavatele, zda ji konají v obvyklých pracovních dnech nebo ve svátek, v noci, v sobotu či neděli nebo ve ztíženém pracovním prostředí, zda jsou při práci dodržovány nepřetržité odpočinky a přestávky na oddech a jídlo. Tito zaměstnanci neměli „ze zákona“ právo na dovolenou, na jiné důležité osobní překážky v práci, nárok na příplatky za práci ve ztížených pracovních režimech. Obrat nastal teprve přijetím výše označené tzv. „transpoziční novely“ ZP .

OSVČ vykonávala po většinu roku svou výdělečnou činnost v České republice ze zahraničí (několikaletý trvalý pobyt v zahraničí v EU, avšak klientela v České republice, veškerá spolupráce probíhala na dálku přes internet). Z důvodu trvalého pobytu v zahraničí byla OSVČ i účastna zdravotního a sociálního pojištění u příslušné zahraniční pojišťovny, české správě sociálního zabezpečení (a české zdravotní pojišťovně) byl předkládán formulář A1. V průběhu listopadu 2024 ukončila OSVČ trvalý pobyt v zahraničí, přestěhovala se zpět do České republiky, nahlásila si trvalý pobyt v České republice, nahlásila změnu české správě sociálního zabezpečení i příslušné české pojišťovně. Za listopad a prosinec 2024 začala hradit minimální zálohy v České republice. Po celou dobu probíhá a pokračuje samostatná výdělečná činnost OSVČ s klientelou v České republice. V roce 2025 bude provedeno vyúčtování záloh se zahraničními institucemi (za rok 2024; provede zahraniční daňový poradce). V České republice si vyúčtování záloh v roce 2025 provede OSVČ sama. Jaké příjmy za rok 2024, a jaký počet měsíců trvání činnosti se pak v přehledu OSVČ za rok 2024 mají uvést? a) Jen za měsíce listopad a prosinec 2024, kdy byla OSVČ přihlášena zpět k pojištění v České republice (a měla zde trvalý pobyt, a platila zde zálohy)? b) Anebo za celý rok 2024, včetně veškerých celoročních celosvětových příjmů (byť většinu roku byla OSVČ přihlášena k pojištění v zahraničí, kdy většinu roku měla i trvalý pobyt v zahraničí)? Je nějaký paragraf konkrétního předpisu, který by takovéto případy řešil (předpokládám to bude i častý případ „volnonožců“, pracujících třeba část roku ze zahraničí)?