Pořízení majetku

Společnost dosud neuhradila závazek z titulu první části zádržného, které bylo splatné v roce 2022 na pořízení dlouhodobého závazku – jde konkrétně o výstavbu budovy určené k budoucímu pronájmu. Druhá část zádržného bude splatná po skončení záruční doby dle smlouvy o dílo. Jak dodanit tento závazek z pohledu daně z příjmů? Závazek je součástí pořízení dlouhodobého majetku, který byl zařazen v roce 2023.

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

Společnost zabývající se pronájmem prostor nakoupila soubor nábytku na "sklad", který v budoucnu pronajme v rámci nových pronájmů. Je možné si určit dobu, po kterou budou náklady na pořízení tohoto nábytku v ceně 80 000 Kč bez DPH se časově rozpouštět do přímých nákladů přes účet 501 (v našem případě si stanovím délku 36 měsíců), tj. účtování: MD 042/D 321 (pořízení v 12/2024), interní doklad za 12/24: MD 501/D 042, zbytek 35 měsíců MD 381/D 042? Nebo musím odpisovat jako soubor či dát na sklad materiálu? DPH při pořízení: plný nárok x nájemné za movitý majetek vždy s DPH, i když fakturujeme za nebytové prostory osvobozené nájemné?

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2024 zakoupil vybavení dílny 3 ks, 2 ks vybavení do 80 000 Kč a 1 ks nad 80 000 Kč. Toto vybavení je zakoupeno na splátky s poskytnutím finančního bonusu a bude splaceno v roce 2027. Je mi jasné, že vybavení s hodnotou nad 80 000 Kč, budu odpisovat až po splacení, protože ve smlouvě je řečeno, že zboží odběratel nabyde až úplným zaplacením. Jak mám dát do nákladů zboží do 80 000 Kč: až v roce 2027 do nákladů, nebo by byla velká chyba začít po zaplacení odpisovat?

V lednu 2025 jsme uzavřeli jsme smlouvu o nákupu licencí informačního systému. Poskytovatel licencí nám poskytl při nákupu licencí slevu ve výši 100% jejich ceny, cena těchto licencí je uvedená ve smlouvě (dále původní cena). Důvodem pro poskytnutí slevy bylo to, poskytovatel již úplatu za licence obdržel v minulosti (původně jsme využívali licence stejného charakteru, které byly zakoupeny naší mateřskou společností, která nám je následně pronajímala, vše se souhlasem poskytovatele licencí). Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vlastníka naši společnosti, bylo nutné licence zakoupit nově - ve skutečnosti došlo pouze ke změně licenčního čísla, počty i charakter licencí se nezměnil. S využíváním licencí je spojena povinnost hradit v pravidelných intervalech servis a podporu, cena za tuto službu je vypočtena určitým % z původní ceny licencí uvedené ve smlouvě, tuto servisní podporu účtujeme do nákladů. Jak zaevidovat do majetkové evidence licence pořízené se 100% slevou? Zároveň pracujeme na projektu reimplementace tohoto informačního systému a výdaje spojené s reimplementací účtujeme na účet pořízení. Předpokládáme, že projekt bude dokončen v dubnu 2025. Výdaje na reinmplementaci mají být aktivovány do majetku a evidovány samostatně nebo budou zaevidovány do majetku k inventárnímu číslu licencí (pokud bude závěr, že licence pořízené se 100% slevou mají být evidovány v majetku).

Společnost má v majetku budovu. Během povodní byla budova částečně zaplavena a bylo nutno vyměnit plynový kotel. Faktura za nový plynový kotel zní na 85 000 Kč plynový kotel + další montážní materiál 40 0000 Kč + práce 50 000 Kč. Došlo k demontáží původního kotle a napojení kotle nového. Jak účtovat tuto fakturu? Jedná se o opravu 511 nebo dlouhodobý majetek 022?

Naše společnost si nechává postavit větrnou elektrárnu. Řešíme okamžik jejího zařazení do dlouhodobého majetku z účetního (a daňového) hlediska. Po výstavbě elektrárna projde následujícími hlavními úkony v tomto časovém sledu: 1. Povolení zkušebního provozu pro ověření souladu dle Energetického zákona 2. Povolení zkušebního provozu dle stavebního zákona 3. Vydání licence ERU 4. Povolení Umožnění trvalého provozu - vydání konečného provozního oznámení od provozovatele distribuční soustavy 5. Kolaudace dle stavebního zákona - následuje cca 2-3 roky po bodu č. 4. Otázkou je, v jakém bodě elektrárnu zařadit? Od bodu 4. bude elektrárna v plném provozu, poběží cca 2-3 roky, po celou dobu bude dodávat elektřinu do sítě a generovat tak výnosy, než nastane kolaudace podle stavebního zákona. Zdá se nám proto nejpříhodnější a nejvíce realitě odpovídající zařadit ji do majetku v bodě 4. a nečekat až na kolaudaci.

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

Naše společnost s. r. o. si nechává zhotovit dlouhodobý hmotný majetek. Cena celkem bude 110 000 Kč + DPH. Přišla nám proforma faktura na zálohu 5 0%, vyčísleno 55 000 + DPH 11 550 Kč s poznámkou, že toto není daňový doklad. Proformu jsme ihned uhradili a obratem nám přišla Faktura - daňový doklad, kde je uvedeno: Zdanitelné plnění - přijatá záloha 50 % na DHM, opět vyčísleno 55 000 + 11 550 Kč, celkem 66 550 Kč. Již uhrazeno: 66 550, Zbývá k úhradě: 0. Jak toto správně zaúčtovat? Jiné doklady k tomu nemáme. Nevím, jestli až bude DHM vyrobený, přijde stejná faktura na zbylých 50 %, nebo celková, kde bude uhrazená část odečtena?

Česká společnost s r. o. – identifikovaná osoba plánuje koupit v jinem členském statě EU vzduchový scaler (dentální hygiena). Podle § 2 odst. 1 písm. c) ZDPH je obecně předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu. V ustanovení § 2a ZDPH jsou uvedeny podmínky, za kterých pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně. Je zde také uvedeno, že předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč. Společnost má povinnost při nákupu zboží z EU do limitu 326 000 Kč uhradit DPH v ČR nebo ne? Pokud ano, sazba DPH bude 21 % nebo 12 % (pro zdravotnické prostředky)? 

Spol. s r.o. prodala osobní automobil po třech letech, při pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. V řádném DP jsem na ř. 60 dodanila dle § 78 2/5 uplatněné DPH. V dodatečném přiznání k DPH jsem tuto částku zase odečetla – dle textu § 78e zákona o DPH se DPH úprava odpočtu prování v případě ztráty, zničení nebo odcizení, které nejsou řádně doloženy, tj. při prodeji se úprava odpočtu provádět nemusí. Paní z FÚ mi volala a chtěla dodatečné přiznání k DPH zrušit, protože v řádném přiznání k DPH byla úprava provedena správně. Má pracovnice FÚ pravdu a úprava odpočtu se provádí i v případě prodeje auta do pěti let od pořízení? V roce 2023 jsem měla paušální daň, v roce 2024 budu zdaňovat příjmy a uplatňovat paušální výdaje. Faktury vystavené v roce 2023 a zaplacené v roce 2024 budou zdaněny v roce 2023 v rámci paušální daně? A obráceně – pokud v roce 2024 budou uplatňovány paušální výdaje a v roce 2025 budu mít zase paušální daň, faktury vystavené v roce 2024 a zaplacené v roce 2025 budou zdaněny v roce 2024 (neuhrazené pohledávky k 31. 12.)?

Společnost s r. o. stavěla po dobu 5 let multifunkční dům. Částečně kanceláře, částečně bytové jednotky. Po celou dobu si uplatňovalo DPH v 21 %. Nyní se snaží zjistit podklad pro úpravu DPH - pronájem bytových jednotek bez DPH. Řekněme, že každý rok proinvestovali 10 mil. korun - dohromady 50 mil. korun. Řeším lhůtu 10 let pro každých 10 mil. zvlášť? Tedy uplyne mi lhůta pro úpravu na fakturách z roku 2019 dřív než na fakturách z roku 2023?

Naše základní škola pořizovala novou skluzavku na hřiště. Na faktuře je uvedeno: Skluzavka laminátová v částce 19 422 Kč, demontáž a likvidace stávající skluzavky a montáž nové skluzavky v ceně 3 500 Kč, plastová deska – výměna demontáž montáž v ceně 2 000 Kč, doprava bude upřesněna. Budu zařazovat do majetku, až mi přijde faktura za dopravu? A  budou všechny tyto ceny součástí pořizovací ceny nové skluzavky? 

Společnost X uzavřela na začátku roku 2023 smlouvu s dodavatelem o poskytnutí služby týkající se dohledu nad stavbou za rok 2023 (konkrétně dohled manažera nad stavbou, komunikace se stavbou apod.). Celá cena za tuto práci je odsouhlasena a vyúčtována až po předání a to 22.1.2024. Vstupuje tento náklad do ceny pořízení roku 2023 a pokud ano budu účtovat 042/389 nebo jde o technické zhodnocení či přímý náklad účtovaný na 518 až v roce dokončení tj. v 01/2024? Z pohledu DPH uvádím jako součást ř. 47 přiznání 12/2023 nebo 01/2024? a to konkrétně (zmiňovanou stavbu společnost X zařadila do užívání k 31.12.2023).

Společnost si dodavatelsky pořídila montáž FVE na střeše haly. Společnost obdržela fakturu v celkové částce (v této částce je zahrnuto jak technologická část- panely atd., tak stavební část- úprava střechy atd.). K této faktuře obdržela položkovou nabídku s rozpisem jednotlivých položek. Je mi jasné, že technologická část se bude odepisovat dle § 30b ZDP a stavební část se zařadí jako technické zhodnocení haly. Součástí položkové nabídky jsou ale i položky jako např.: doprava materiálu, manipulace, administrativa ERU, projektová dokumentace, revizní zpráva atp. Dále pak do pořizovací ceny investice vstupují náklady jako např.: stavební povolení, různé poplatky, popř. administrace žádosti o dotaci. Jakým způsobem by měly být zařazeny tyto výše uvedené náklady? Je možné tyto ostatní náklady rozdělit a zařadit např.: v poměru ceny technologické a stavební části investice? V případě, že společnost obdrží dotaci na realizaci investice v celkové výši (není specifikováno, zda na „stavební či technologickou část“), jakým způsobem potom snížit pořizovací cenu jednotlivých částí? Lze dle Vašeho názoru snížit pořizovací cenu stavební části a technologické části opět v poměru ceny technologické a stavební části investice?

Developerská společnost (zároveň pronajímatel) pořídila v průběhu nové výstavby nové memovitosti určené k budoucímu pronájmu: 1. závěsné poličky do sprch (PC 2.000 Kč) v rámci společných prostor: účtovat 042 jako součást pořízení stavby nebo můžeme to posuzovat jako samostatnou movitou věc případně to dát rovnou do spotřeby? 2. nové polepy označující sídlo firmy (nájemníka, zákazníka) na fasádě, orientační tabulky pro označení vstupních dveří do kanceláří nových nájemníků: součástí pořízení nové budovy či sam.movitá věc či dát rovnou do spotřeby?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, plánuje nákup nových nebo ojetých automobilů v EU – v Německu (od plátců i neplátců DPH) a jejich následný prodej v tuzemsku. Jedná se o problematiku DPH. Pořízení nového automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí nový vůz v EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží. - pokud by společnost pořídila nový vůz od neplátce DPH, tak v přiznání k DPH uvede v ř. 9 a následně v ř. 43 včetně přiložení Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopie daňového dokladu. Je to tak, že cena vozu od neplátce DPH je v úrovni ceny bez DPH? A prodejce si nárokuje DPH zpět ve své zemi? Tzn., že dodání a pořízení nového dopravního prostředku v rámci EU je vždy zdaněno až v zemi, kde bude využíváno? Pořízení ojetého automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí ojetý vůz z EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží - jakým způsobem se postupuje, když tuzemský plátce DPH nakoupí ojetý vůz od německého neplátce DPH? V jaké úrovni bude pořizovací cena? Bez DPH? Při prodeji odvedeme DPH? - ještě jsem narazila na možnost, že ojetý vůz může prodat autobazar, plátce DPH, který při prodeji uplatní zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím. Tzn., že my, jako odběratelé bychom při jeho dalším prodeji taky použili tento zvláštní režim. Uvedený nákup a prodej chce realizovat i OSVČ neplátce DPH. Jak je to v případě nákupu ojetého vozu z Německa neplátcem DPH? Prodávající by byl buď plátce DPH, nebo neplátce DPH. Cena, kterou OSVČ za auto uhradí je konečná a nemusí nikde nic hlásit nebo doplácet? Tzn., že uhradí cenu včetně DPH ve státě, ze kterého bylo dodáno? Dále mám dotaz k dani z příjmů fyzických osob: - OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Do příjmů zahrne celkový příjem za prodané auto, nikoliv jen zisk?

Právnická osoba, s. r .o. (dále jako nájemce), uzavřena nájemní smlouvu na pronájem kancelářských prostor v administrativní budově. Vlastník se zavázal, že na své náklady stavebně upraví prostory podle požadavku nájemce. Nájemce pak bude pořizovat zcela nové vybavení (nikoliv však vestavné) kanceláří (nábytek, dekorace apod.). Nájemce si nechal zhotovit architektonický koncept řešení interiéru s respektováním korporátního designu. Součástí tohoto konceptu je návrh barevného a materiálového řešení prostor a nábytkových sestav. Rozsah činností, které zhotovitel konceptu bude provádět a fakturovat lze shrnout do následujících bodů: 1/ návrh uspořádání prostor 2/ návrh celkového designového řešení prostor, vizualizace 3/ projekt interiéru - materiálové řešení, návrh vybavení (mobiliář, doplňky), panely, loga apod. 4/ tvorba zadání pro vypracování projektové dokumentace - součinnost s dodavatelem stavebních úprav (ty financuje vlastník budovy), ověření proveditelnosti řešení; cena v tomto případě zahrnuje práce projektového manažera na určitý počet dnů 5/ technický dozor stavby od započetí stavebních úprav pro finální dokončení prostor. Otázka je, jak klasifikovat jednotlivé uvedené výdaje z hlediska účetnictví a daně z příjmů právnických osob. Zda se bude jednat o jednorázový výdaj, vedlejší pořizovací náklad související s pořízením vybavení apod. 

Nejsem si jistá, co všechno aktivovat při stavbě nové výrobní haly (trvá několik let), na které kromě našich dodavatelů (stavební firma, elektrikáři...) pravidelně vypomáhají i naši společníci a zároveň zaměstnanci na DPČ. Jejich mzdy, spotřebované energie, pohonné hmoty do vysokozdvižného vozíku, opravy tohoto vysokozdvižného vozíku, odpisy vysokozdvižného vozíku poměrem (dle hodin a spotřeby v technickém průkazu), kdy vozík pracoval na stavbě? Materiál (cihly a pod.) a práci stavebních firem účtujeme přímo na účet 042. Dále odpisy malého bagru, který za účelem stavby máme v majetku. Firma se zabývá truhlařinou a než se hala zkolauduje, pracuje zatím v pronajatých prostorách. Firma tím, že si částečně stavíme svépomocí,výrazně ušetří. O takto vykonané práci vedeme výkaz práce, tabulku v Excelu se všemi těmito náklady na stavbě, a pokud nejde jen o úklid nebo sekání trávy, apod., tak je i ve stavebním deníku. Je postup správný ?

Většina plátců má v obchodním majetku pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) automobil. Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Častou situací je, že plátce pořízený automobil používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, dále také pravidla pro uplatňování odpočtu u nákladů spojených s provozem takového automobilu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro úpravu odpočtu daně v případě změny rozsahu použití automobilu pro účely uskutečněných plnění.