Pořízení zboží a služeb

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje zakoupit dostihového koně za účelem pozdějšího prodeje od italské společnosti, plátce DPH, která má stáj s koňmi v Belgii. Dovoz koně z Belgie do ČR zajistí italská společnost. Jedná se v tomto případě o dovoz zboží dle §16 zákona o DPH a bude uplatněn reverse charge?

OSVČ podniká v ubytování dle § 7 a je identifikovanou osobou na základě poskytnutí služby (Booking). Pronajímá apartmány, kde občas nakupuje v Polsku - režijní materiál - např. lampu, židle , nádobí apod. jako vybavení pro ubytování. Jak to bude s DPH u nákupu tohoto zboží do režie, musí odvést DPH? Je placeno kartou z účtu ubytování a na dokladech je vyčíslená částka včetně polské DPH.

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, neplátce DPH, koupila přes e-shop tiskárnu v hodnotě 3000 Kč. Dodavatel z Irska, uvedeno irské DIČ. Jaké povinnosti má s. r. o. k DPH a jak je splní? Jedná se o zdravotnické zařízení, které uskutečňuje trvale pouze zdravotní služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně? Nepřekročila celkovou hodnotu pořízeného zboží z jiných členských států v příslušném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce částku 326 000 Kč. Jedná se o první nákup z jiného členského státu. 

Česká s. r. o., plátce DPH, dostala fakturu za zboží od společnosti usazené v Irsku. Hodnota zboží převyšuje 326 000 Kč. Irská společnost nemá VAT number, který je zveřejněno v systému VIES. Je to správně, že irská společnost nemá VAT number a prodává zboží do jiné země v EU? Jaký důsledky ponese česká s. r. o., pokud pořídí zboží u společnosti, která je usazena ve členském státě a nemá VAT number? Žádný reverse charge a osvobození podle zákona? Má česká s. r. o.  povinnost uhradit DPH z faktury za nakoupené zboží? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Co znamená „nový dopravní prostředek“ pro DPH? Jak se daň řeší při dodání do jiného členského státu plátcem i neplátcem? Jaká jsou pravidla pro pořízení vozidla z EU a jaké platí lhůty? Všechny klíčové informace podle § 19 až § 19d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, najdete v tomto přehledném příspěvku.

Tuzemská společnost-odběratel pořizuje materiál (zboží) od dodavatele z EU (Německa). Obě společnosti jsou plátci DPH. Dodavatel vystavil fakturu s datem 27. 08. 2025, odběratel materiál přijal ve firmě dne 1. 9. 2025. Do kterého období má odběratel povinnost vykázat v řádku 3 DAP? 

Hledáte srozumitelný přehled, jak funguje DPH EU při intrakomunitárních plněních? Tento článek vám objasní klíčové aspekty pořízení zboží podle § 16 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. Orientovat se v DPH EU může být náročné, ale s naším průvodcem získáte jasný obrázek o nejdůležitějších pravidlech.

Český poplatník, plátce DPH pořizuje zboží o obchodníka v Polsku, osoby zaregistrované k DPH v Polsku. Mezi pořizované zboží patří rámky na dioptrické brýle, sluneční brýle, brýle se sluneční klipem, pouzdra na brýle, atd. Všechny položky se prodávají jako samostatné kusy. Může se český poplatník, rozhodnout, že při pořízení zboží použije pouze základní sazbu DPH a nebude rozlišovat jednotlivé položky na 12% a 21% ?

Nakupujeme zboží z EU a když toho objednáme málo, účtují nám ve faktuře ke zboží i poplatek za odběr podlimitního množství. Je správné účtovat tento poplatek na účtu 504 spolu se zbožím a vyměřovat ho spolu se zbožím jako nákup zboží z EU v přiznání k DPH? A stejná otázka zní, zda v Intrastatu vykázat jako pořízení zboží také tento poplatek spolu se zbožím? 

Podnikatel dovezl nový automobil z Německa. Dle hlášení o dovozu nového dopravního prostředku zaplatil v tuzemsku DPH. Jak toto zaplacené DPH zohlední v účetnictví potažmo v přiznání k DPH? Z faktury od dodavatele udělá odpočet i vyměření, ale kam se dostane částka již zaplaceného DPH v tuzemsku?

Dodavatel z EU (oba jsme plátci DPH, my z ČR) nám doručuje zboží a při přepravě se nám ztratilo několik kusů zboží. Ztracené kusy reklamujeme/nárokujeme u přepravní společnosti a čekáme na verdikt. Chápu, že když nám přepravní společnost reklamaci uzná a vykompenzuje nám ztracené zboží, tak si můžeme dát tuto částku do mank daňových. V opačném případě, v neuznané reklamaci, bohužel budeme muset dát do mank nedaňových. Uvažuji správně, že ano? Ale jak to bude s vykázáním DPH vůči dodavateli? Dodavatel chce pochopitelně zaplatit celkovou částku a přijaté zboží na sklad účtuji v systému reverse charge. Daň uplatňována na vstupu i výstupu. Ale co u tohoto ztraceného zboží? Zde také uplatním reverse charge? Anebo jak tuto částku správně promítnout v účetnictví co se týče DPH?

Firma nakupuje zboží ve zvláštním režimu použitého zboží. Má sortiment i zboží v běžném režimu, na SK prodává i v režimu OSS občanům. Pokud prodá zboží nakoupené ve zvláštním režimu osobě registrované na Slovensku, tak má zvláštním režim a jeho speciální forma zdanění přednost před osvobozením podle paragrafu 64 při splnění všech ostatních podmínek? Např. firma prodá elektroniku za 20 000 Kč Slovenskému podnikateli na SK, kterou nakoupila za 10 000 Kč v režimu použitého zboží (formou bazarového výkupu), tak správné řešení je odvést DPH z přirážky dle paragrafu 90 na řádku 1 (základ daně 8264 Kč + DPH 1736 Kč a nebude aplikovat osvobození na ř. 20 )? Pokud by si takové zboží objednal slovenský občan zásilkou na Slovensko, tak by se opět mělo danit jako použité zboží 21 % z přirážky? Nebo by si měl uplatnit režim OSS EU SK, kde je sazba 23 % (do kterého je firma také registrovaná)? Díky tomu, že se jedná o použité zboží, tak předpokládám, že uplatnění tohoto režimu použitého zboží má přednost. Chtěl bych se však tímto dotazem ujistit.

Máme nového dodavatele zboží z Finska. Vzhledem k tomu, že jsme nový odběratel musíme hradit zboží předem. Máme první objednávku a obdrželi jsme rovnou konečnou fakturu s tím že je vystavena v souladu se směrnicí o DPH (EU) 2006/112/ES. Ověřovali jsem si to u dodavatele několikrát a tato faktura došlá v červenci 2025 je jedinná a konečná kterou obdržíme. Vzhledem k tomu, že fyzické dodání zboží proběhne až v roce 2026 máme nyní na základě této faktury Přiznat daň podle §25 odst. 1 (faktura přišla dříve) a pokud ano tak můžeme v ten samý okamžik uplatnit odpočet? Nebo je to správně jinak? 

OSVČ - měsíční plátce DPH si koupil osobní vůz do obchodního majetku (bude částečně - klasifikovaný odhad je pravděpodobně 70% pro ekonom. činnost a 30% pro osobní užívání ) od plátce DPH z EU -Litvy, cena je 90.250 EUR (kurz z 9.7. = 24,630 Kč), tj.2.222.857,50 Kč. DPH musí odvést v České republice. Je postup jako u reverse charge? V červencovém Přiznání k DPH přidaní 21% ř. 3 C odd. 466.800,00 a hned má nárok na odpočet (ř. 43)? Pochopitelně - těch 70% nároku na odpočet bych počítala pouze z částky 420.000,00 Kč = 294.000,00. Je to tak správně? 

Jsme nezisková organizace – zapsaný polek a podle stanov provozujeme dětskou skupinu jejímž cílem a posláním je péče o děti předškolního věku. Abychom zvýšili povědomí o provozu naší dětské skupiny a získali nové zájemce, využíváme placenou reklamu na Facebooku. Platíme měsíční poplatek společnosti sídlící v Irsku. Naše tržby nikdy překročí obrat 2 000 000 Kč . Vztahuje se na nás povinnost registrace identifikované osoby k DPH? Např. kontrolní hlášení , souhrnné hlášení atd..

Plátce daně pořídil zboží z JČS (Itálie). Zboží bylo placeno 100 % předem zálohově. Zboží je dodáno již měsíc do ČR a dodavatel se nemá k zaslání faktury. I přes opakované urgence odepisuje, že nás účetní oddělení bude v budoucnu kontaktovat. Italský zákon o DPH asi neznáte, ale zajímalo by mě jestli je v evrovpské směrnici pro DPH určeno do kdy má být daňový doklad vystaven. A dále jak mám postupovat v případě kontrolního hlášení, kde se uvádí číslo daňového dokladu, které právě nemáme k dispozici. Máme tam uvést pořízení bez dokladu?

U naší sesterské společnosti ve třetí zemi, jsme měli i do budoucna objednanou výrobu produktů speciálně upravených pouze pro jednoho z našich tuzemských zákazníků. Zákazník ale v budoucnu odebírat již nebude, což včas oznámil. Následně jsme sesterské společnosti oznámili zrušení výroby. Ke zrušení došlo, ale vyfakturovali nám náklady spojené se zrušením výroby, jelikož se jednalo o speciálně upravené produkty, které nelze využít pro nikoho jiného. Jakým způsobem bude tato faktura zaúčtována? Jakým způsobem bude vykázána v rámci přiznání k DPH?