Pořizovací cena

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

Společnost s r. o. koupila automobil za 500 000 Kč, k němu na téže faktuře je za 12 000 Kč prodloužená záruka. Vstupuje prodloužená záruka do PC automobilu?

Výrobní firma pořizuje ze třetích zemí přímý materiál pro výrobu, který účtuje metodou A pomocí objednávek v softwaru Sap. Přímý materiál pořizuje ve standardní pevné ceně. Některé nákupní objednávky obsahují cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady dopravu, clo, balení a účtují se MD 111/D 321, pokud se fakturační cena balení liší od ceny balení na objednávce, rozdíl se účtuje na 112 jako cenové odchylky. Některé nákupní objednávky nemají zadané cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady clo, doprava, balení. Je zaúčtování vedlejších pořizovacích nákladů clo, doprava, balení správné ?MD 112/D 321 jako odchylky?

Právnická osoba realizovala směnu pozemků - svůj pozemek A směnila za pozemek B jiné společnosti. Směna je bez doplatku. Oba pozemky jsou ve smyslu DPH stavebními pozemky. Společnost odvádí DPH z pozemku, který směňuje, tj. z pozemku A a vystavuje daňový doklad. Tuto DPH odvede, ale podle smlouvy ji druhá strana společnosti neuhradí. DPH je tak hrazena „ze svého“. Bude takto zaplacená DPH součástí pořizovací ceny nově získaného pozemku, nebo bude (daňovým) nákladem? 

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Pobírá nemocenské dávky, činnost nevykonává a už ani vykonávat nebude ani po ukončení pracovní neschopnosti. V majetku má vůz pořízený v r. 2018. Nebyla nárokována DPH, odpisy přerušeny, zůstatková cena 79 000 Kč). Může vůz vyřadit z obchodního majetku a následně hned prodat? Jaký to pro něj bude mít daňový dopad? Bude muset zdanit příjem z prodeje vozu?

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?

Jsou níže uvedené náklady související s akvizicí, resp. prodejem společnosti daňově uznatelné, případně vztahují se na ně nějaká omezení? Jedná se o: 1. náklady na daňové a právní konzultace spojené s prodejem, včetně služeb týkajících se například ocenění prodávané společnosti, 2. akviziční poplatek třetí straně (v případě, že bude transakce realizována), která nám asistuje s procesem prodeje. 

Budeme pořizovat FVE s investiční dotací. Česká společnost pro nás bude zajišťovat tyto služby: výběr dodavatele FVE, technický dozor vč. podpisu pod převzetí díla. Jsou tyto náklady součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku (FVE) nebo nákladem?

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje, vlastní penzion a odkoupí od obce část pozemku. Budou náklady na geometrické zaměření, na vklad do katastru a související právní služby a cena za pozemek daňovými náklady? Jak evidovat koupený pozemek? Cena za pozemek a související náklady nepřesáhly 80 000 Kč.

Dodavatel nám bude po dobu 2 let testovat honovací stroj. Pouze v případě, že zkoušky vyjdou dobře, stroj zakoupíme. Kupovat budeme stroj se stejnými parametry, nikoliv ten konkrétní stroj na kterém budou prováděny testy. Budou testy honování (za které budeme dostávat faktury v průběhu 2 let před pořízením) součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku, nebo se jedná o režijní náklady?

Pokud bych jako podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, chtěla vložit svou soukromou nemovitost do svého podnikání, je třeba mít ji oceněnou znalcem a tato cena potom vstupuje jako pořizovací cena majetku pro účely odpisování nemovitosti? 

Do nevyužité místnosti vedle kanceláří byla přivedena voda (instalace rozvodů vody a odpadů účtována jako TZ budovy) a zakoupena sestava kuchyňských skříněk, pracovní deska, dřez, dřezová baterie, elektrický ohřívač vody (5 l) v celkové ceně 15 000 Kč. Skříňky jsou smontovány a přilepeny ke zdi. Můžu vše vyjmenované považovat za součást TZ budovy? Zvažuji samostatně evidovat elektrický ohřívač.

Společnost pořídila nový automobil, u kterého se rozhodla odpočíst DPH ve výši 90 % hodnoty, předpokládá se 10% soukromé využití. Vždy jsem neuplatněnou DPH účtovala stejně jako základ daně, tedy do hodnoty pořízení majetku, ze které je následně odpisováno. Kolegyně je toho názoru, že neuplatněnou DPH je možné účtovat jako náklad běžného roku např. na účet 548. Je to opravdu možné? 

Mateřská společnost zakládá s. r. o. jako jediný společník. Vklad do základního kapitálu účtuje na účet 061. V souvislosti se založením společnosti uhradila mateřská společnost notářské poplatky a výdaje na právní poradenství. Může si mateřská společnost o tyto výdaje navýšit ocenění na účtu 061, nebo musí být tyto výdaje považovány za nedaňové náklady?

Společnost s r. o. plánuje koupi nemovitosti a nyní má přijatou fakturu za zprostředkování spotřebitelského úvěru na nemovitost. Je možné tuto částku zaúčtovat do nákladů, nebo je tato částka součástí pořizovací ceny nemovitosti? 

Fyzická osoba vloží do obchodního majetku starý vlastní automobil (cca 20 let), jehož cena je přibližně 60 000 Kč. Zařadí ho do drobného hmotného majetku a neuplatní daňově uznatelný výdaj. Poté chce uplatňovat paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně. Automobil bude pouze využívat pro podnikání. Je to takto akceptovatelné? Jak by to bylo v případě s. r. o., kdy by do obchodního majetku s. r. o. chtěl automobil vložit společník? Jde mi o pořizovací cenu, jak zaúčtovat a zda lze něco dát do nákladů? Opět by s. r. o. uplatňovala poté paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně.

Pořizovací cena scanneru činí 36 000 Kč. S nákupem tohoto výrobku je zároveň poskytnut tzv. OneCare servisní a podpůrný plán za 5 000 Kč. Tedy kromě záruky na hardware podpora pokrývá vady materiálu, běžné opotřebení, výměnu tiskové a skenovací hlavy, případně výměnu zařízení, pokud je oprava ekonomicky nevýhodná. Má být tento servisní plán (OneCare) součástí pořizovací ceny, nebo se má účtovat samostatně jako služba?

Nakupujeme zboží z EU a když toho objednáme málo, účtují nám ve faktuře ke zboží i poplatek za odběr podlimitního množství. Je správné účtovat tento poplatek na účtu 504 spolu se zbožím a vyměřovat ho spolu se zbožím jako nákup zboží z EU v přiznání k DPH? A stejná otázka zní, zda v Intrastatu vykázat jako pořízení zboží také tento poplatek spolu se zbožím?