Pořizovací cena - strana 4

Poplatník koupil v roce 2015 byt za 3 800 000 Kč včetně souvisejícího pozemku. Nyní začal od 1. 1. 2022 tento byt pronajímat a zjistil, že by mohl k příjmům z nájmu dle § 9 zákona u o daních z příjmů uplatnit skutečné výdaje včetně odpisů. Poplatník si v zákoně přečetl, že je třeba stanovit vstupní cenu bytu dle znaleckého posudku, protože by koupit více jak před 5 lety. Nyní nastal problém, že znalec se poplatníka dotazoval – jakým způsobem má stanovit cenu – může jí prý stanovit zpětně k 1. 1. 2022, ale metod, které znalci využívají pro stavení ceny je několik. Je jedno jakou metodu znalec využije nebo se musí v daném případě využít ta jedna, která je pro tuto situaci zákonem daná – to poplatník nikde nevyhledal, které cena dle zákona o daních z příjmů to má být (např. metody a ceny: porovnávací metoda – obvyklá cena, výnosová metoda, nákladová metoda, definice jednotlivých cen atd.)?

Ssoučástí faktury na pořízení nového firemního vozidla je servis a záruka na 5 let nebo 100 000 km podle toho, co nastane dříve. Cena vozidla je cca 1 500 000 Kč, cena uvedeného servisu 95 000 Kč. Lze cenu servisu a záruky uvést do pořizovací ceny vozidla (stejně jako příslušenství a náklady na dopravu) a celou částku odepisovat po dobu 5 let, nebo je potřeba servis zaúčtovat zvlášť jako náklad budoucích období a každý rok 1/5 převést do daňových nákladů? Jednodušší by bylo odepisovat celou částku vozidla včetně servisu, ale je to tak správně?

Společnost pořídí majetek na leasing. Vstupní cena majetku je 1 500 000 Kč Kč bez DPH. Celková výše nájemného je 1 800 000 Kč bez DPH. Kterou částku uvedeme do řádku 47 přiznání DPH - hodnota pořízeného majetku: 1 500 000 Kč nebo 1 800 000 Kč?

V podniku zabývajícím se kovovýrobou vznikají technologické ztráty - kovový odpad - zbytky plechů po nařezání či vystřižení do požadovaných tvarů. Spotřeba veškerého materiálu použitého na výrobu (tzn. včetně odpadu vzniklého při výrobě) je zaúčtována na účet 501-Spotřeba materiálu. Kovový odpad je však dále prodáván a prodej je zaúčtován MD 311-Odběratelé / DAL 642-Tržby z prodeje materiálu. Jak správně účetně zachytit nákladovou cenu tohoto kovového odpadu, která je již zaúčtována na účtu 501-Spotřeba materiálu? Je správné přeúčtování z 501-Spotřeba materiálu na 542-Prodaný materiál nebo by mělo dojít k aktivaci materiálu (kovového odpadu) na sklad a následné vyskladnění při prodeji? V případě aktivace, jaký druh ocenění použít? Správné řešení prosím také doplnit odkazy na aktuální legislativu.

Svěřenské fondy a společníci sdružení ve společnosti jsou dvě zcela odlišné entity, které mají společné pouze to, že pravidla jejich fungování upravuje občanský zákoník. Jsou však subjektem dalších právních předpisů, z nichž se budeme věnovat nepříliš frekventované, avšak zajímavé oblasti, a to vedení účetnictví.

Stěžovatelka tak pořídila ojetý automobil, jehož cena převyšovala cenu tohoto vozu jako zcela nového vozidla o zhruba 1 mil. Kč. Již tato skutečnost je naprosto zarážející, neboť cena vozu logicky s jeho opotřebením klesá. Přestože původní cenu vozu nemusela stěžovatelka znát, bylo jen a pouze na ní, aby si skutečnost, zda kupní cena odpovídá ceně obvyklé, ověřila na základě průzkumu trhu před tím, než spornou transakci realizovala. Již obecným prověřením nabídek např. na internetu mohla stěžovatelka zjistit, že ceny těchto vozů se pohybují v rozmezí cca 2–2,5 mil. Kč, jak uvedl a do správního spisu doložil správce daně.

Častým případem v praxi bývá skutečnost, že firma kupuje nemovitost s pozemkem za cenu X. V době, kdy byla daň z nabytí majetku, musel být vypracován znalecký posudek na ocenění budovy i pozemku a do účetnictví byla zaúčtována pořizovací cena pozemku a budovy v poměru dle znaleckého posudku. V současné době již účetní nemá posudek k dispozici. Lze pro rozdělení pořizovací ceny použít § 61a odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ?

Společnost pořídila do majetku nové vozidlo. Společně s vozidlem byl pořízen i zimní set alu kol (disky + pneumatiky) v ceně 74 560,00 Kč (cena uvedena souhrnně za disky i pneumatiky) a 4 senzory tlaku pneumatik pro zimní set alu kol. Měla by se do pořizovací ceny vozidla zahrnout i cena zimního setu alu kol včetně pneumatik a také cena senzorů tlaku pro tento set? Pokud by se jednalo pouze o nákup zimní sady pneumatik, do pořizovací ceny vozidla by cena zimních pneumatik nevstupovala, ale jak je to v případě pneumatik včetně disků (cena fakturována souhrnně za celou sadu, dle dodavatele není možné cenu za pneumatiky a disky rozdělit)?

Společnost s r. o. zakoupila v r. 2021 do kanceláří více skříní v rozloženém stavu. Skříně mohou fungovat samostatně. Žádný kus nedosahuje částky pro zařazení odpisovaného majetku, která je ve výši 80 000 Kč. Na dopravu a montáž skříní si s. r. o. najala firmu, částka za tyto práce byla přes 15 000 Kč. Jak zaúčtovat fakturu za dopravu a montáž: a) jako službu na účet 518, b) na účet 501 jako navýšení pořizovací ceny drobného majetku s tím, že v evidenci drobného majetku by se cena každé skříně navýšila o poměrnou část z této faktury?

Koupili jsme vozidlo a na faktuře je uvedena „YA1-prodloužená záruka“ za 11 200 Kč včetně DPH. Jak mi bylo prodejcem sděleno, jedná se o záruku na 5 let nebo 100 000 km, uvedenou jako součást doplňkové výbavy nového vozu. Podmínkou platnosti záruky Mobility Plus rozšířené na 5 let nebo 100 000 km je provádění předepsaných servisních prohlídek u servisního partnera ŠKODA. Bude tato částka zahrnuta do pořizovací ceny automobilu nebo zaúčtovaná zvlášť jako služba časově rozlišena?

Cílem příspěvku je poskytnout základní přehled o oceňování a oceňovacích metodách v případě dlouhodobého majetku u podnikatelských účetních jednotek, tedy účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Protože se jedná o velmi širokou problematiku, soustředíme na některé vybrané problémy této oblasti.

Dlouhodobý hmotný majetek je u řady obchodních společností významnou položkou v účetních výkazech. V rozvaze se jedná o jeho pořizovací cenu (nebo reprodukční pořizovací cenu či vlastní náklady, v závislosti na způsobu pořízení), ve výkazu zisku a ztráty náklady ve formě odpisů či opravných položek, v přehledu o peněžních tocích příjmy a výdaje v souvislosti s pořízením či prodejem dlouhodobého hmotného majetku. Co nelze vyčíst z účetních výkazů, je pak možné najít v příloze v účetní závěrce. Aby uživatel účetních informací z účetní závěrky dokázal na jejich základě činit správná ekonomická rozhodnutí, je důležité, aby si za jednotlivými vykazovanými položkami uměl představit jejich obsah. V následujících kapitolách se budeme obsahovému vymezení jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku v účetní závěrce podrobně věnovat.

Společnost účtuje zásoby dle „A“. Do obchodu se vloupal zloděj a byla vyčíslena škoda 434 000 Kč (pořizovací cena zboží). Policie ukončila vyšetřování se závěrem: „neznámý pachatel“. Jaké je správné účtování? Odečtení ze skladu? Účtování o škodě, která nebude uhrazená? Předpokládám, že DPH se toto nedotkne.

Koupili jsme vozidlo a na faktuře je uvedena "YA1-prodloužená záruka" za 11 200 včetně DPH. Jak mi bylo prodejcem sděleno, jedná se o záruku na 5 let nebo 100 000 km, uvedenou jako součást doplňkové výbavy nového vozu. Podmínkou platnosti záruky Mobility Plus rozšířené na 5 let nebo 100 000 km je provádění předepsaných servisních prohlídek u servisního partnera ŠKODA. Bude tato častka zahrnuta do pořizovací ceny automobilu nebo zaúčtovaná zvlášť jako služba časově rozlišena?

Realitní kancelář vlastní pozemek k prodeji již 3. rokem. Pozemek je pořízen na sklad jako zboží, zatím žádný prodej, nic se neděje, akorát každý rok se malá částka platí na daň z nemovité věci. Lze o tuto daň každým rokem navyšovat pořizovací cenu „zboží“ tedy pozemku? Nebo částka patří do nákladů roku placení? A další hypotetická úvaha - kdyby se společnost rozhodla, že pozemek raději použije k výstavbě třeba jinou firmou, je možné takto "reklasifikovat" zboží na pozemek účetním zápisem MD 031/D 112?

Vím, že podle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. nejsou náklady na zaškolení součástí ocenění majetku. Jak ale postupovat, pokud je v kupní smlouvě uvedená jen celková cena stroje s uvedením, že zaškolení je „v ceně“, případně u některých smluv „zdarma“? Na fakturách už je potom pouze celková cena (bez zmínky o zaškolení). Bude tedy chybou, když celkovou cenu stroje započítám do vstupní ceny? Není tento postup Finanční správou tolerovaný?

Naše společnost vydražila soubor pohledávek v aukci prostřednictvím aukční společnosti. O aukci je veřejný protokol, po zaplacení nejvyššího podání byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Nakoupený soubor pohledávek budeme účtovat dle kupní ceny na účty MD 315/D 325 a úhradu MD 325/D 221. Aukční společnost vyúčtovala poplatek za aukci. Můžeme tento poplatek zahrnout do běžných provozních nákladů, nebo jej máme přidat k ceně pořízení souboru postoupených pohledávek? 

Dne 15.12. 2020 byla podepsána kupní smlouva na nemovitost, kterou pořídila s. r. o. Vklad na katastr byl proveden 21. 1. 2021, a to s právními účinky k 17. 12. 2020. Kupní smlouva byla uhrazena 30. 1. 2021. K jakému datu zaúčtovat pořízení nemovitosti na účet 042?

Podnikatel si postavil pergolu, která je pevně spojená se zemí pomocí "patek" a pořizovací cena je 39 500 Kč bez DPH. Je možné dát výdaje přímo do nákladů? Nebo je povinnost odepisovat a pokud ano v jaké odpisové skupině?

Pořídili jsme nemovitost, kterou musíme před zařazením do užívání zrekonstruovat. Jdou uvedené náklady do pořizovací ceny nemovitosti na účet 042 (jedná se o: trouba, myčka, nábytek, svítidla, elektroinstalace)? Případně kde se dá zjistit, co jde rovnou do spotřeby a co do pořizovací ceny nemovitosti?