Příjmy z podnikání

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

OSVČ už má příjmy pouze z pronájmu tahače na základě živnostenského oprávnění k pronájmu a půjčování movitých věcí. Za rok 2025 zvažujeme uplatnění výdajů paušálem. Bude to 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP nebo 30 % dle § 7 odst. 7 písm. c) ZDP? V prosinci 2025 chce tahač prodat. V případě že bude výdaje roku 2025 uplatňovat paušálem, bude tento prodej zdaněn dle § 10 ZDP? A pokud dostane zaplaceno až v lednu 2026, bude příjem zdaněn dle § 10 ZDP až v roce 2026?

Fyzická osoba si vzala pronájem penzion s několika byty. Tyto byty pak pronajímá dál lidem na dlouhodobý pronájem. Musí mít otevřenou živnost, nebo nemusí a může pronájem zdanit daní z příjmů na konci roku a podá přiznání jen na FÚ jako FO? 

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Podnikatel zahájil v 6/2025 svou podnikatelskou činnost. Nikdy předtím nepodnikal, začíná podnikat po škole. Jedná se o hlavní činnost. Musí platit v roce 2025 a v roce 2026 zálohy? Jestliže nemusí, tak potom na základě Přehledu za rok 2025 doplatí 7 záloh × 3 399 Kč pro rok 2025, když nebude mít velký zisk např. 10 000 Kč zisku za r. 2025? Může platit zálohy měsíčně dobrovolně ve výši 3 399 Kč, aby potom neměl velký doplatek?

Kdy má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah a které podmínky platí při souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Jaké sankce hrozí podnikateli při porušení zákonných povinností? Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 500 Kč.

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

Společník a jednatel s. r. o. chce pronajímat své s. r. o. automobil, který vlastní jako fyzická osoba (občan). Bude zdaňovat dle § 7 nebo § 9 ZDP? Jednalo by se dlouhodobý nájem cca na 12 měsíců. Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Máme klienta, který od 3/2024 žije ve Španělsku, nemá zde žádný příjem jako zaměstnanec ani z podnikání. Tento klient má v ČR trvalé bydliště a dostupný byt, kde se ovšem zdržuje zcela výjimečně (nesplní 183 dní), avšak dle definice životních zájmů se domníváme, že je rezidentem ve Španělsku. Zároveň klient vlastní aktivní živnost založenou v ČR (plátce DPH), jejíž hlavní činností je digitální IT služby. Na své IČ v roce 2024 fakturoval převážně klientům v EU (Finsko, Španělsko), zároveň si platil zálohy na SP a ZP u českých institucí. Nyní by chtěl zpracovat DPFO, ale domnívám se, že by vše měl provést dle španělských zákonů a zaplacené zálohy v ČR mu tedy propadnou. 

Fyzická podnikající osoba vykonává podnikatelskou činnost (poradenství v oblasti informačních technologiích) pro českou s. r. o. V předešlých letech obdržela od mateřské společnosti dané s. r. o., které fakturuje, nárok na opce. Ty byly v roce 2024 uplatněny a došlo k zakoupení opcí za výhodnější cenu (1 dolar za opci), než je tržní cena opce (5 dolarů za opci). Tato mateřská společnost má předkupní právo na opce v případě prodeje. Opce do konce roku 2024 nebyly ze strany fyzické osoby prodány. Bude se příjem považovat za příjem z podnikatelské činnosti, který podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění v ČR (fyzická osoba je daňovým rezidentem ČR)? Jaký bude příjem z opcí ke zdanění (bude se jednat o 4 dolary krát počet zakoupených opcí, tj. 5 – 1), když by fyzická osoba uplatňovala výdaje procentem z příjmů (60 %)? Kdy bude okamžik zdanění opce, bude se jednat o rok 2024, tj. rok uplatnění opce?

Rezident ČR má příjmy z podnikání v ČR ve výši 1 mil. Kč, uplatňuje 60% výdajový paušál, základ daně je tedy 400 000 Kč. Kromě toho má i příjmy z krátkodobého ubytování z Itálie (airbnb) ve výši 100 000 Kč, daň zaplacená v Itálii 21 000 Kč. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění dojde k vynětí těchto příjmů ze základu daně v ČR? Jakou částku uvedu na řádku 312? Nebo lze použít metodu prostého zápočtu? 

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH zaplatil fakturu dne 30. 12. 2024. K zaplacené platbě mu přišel i daňový doklad k přijaté platbě ze dne 30. 12. 2024. Ovšem výdaj se objevil na výpise až 2. 1. 2025. Do jakého roku patří tento daňově uznatelný výdaj?

Jakk postupovat u OSVČ uplatňující výdaje v procentech a bonus od banky za vedení účtu? Banka si za vedení účtu účtuje 99 Kč, v následujícím měsíci se však na výpisu objeví příjem s textem Bonus ve výši 99 Kč (dle informace na infolince je to za vedení účtu). Bude tento bonus osvobozený od zdanění nebo ho musí OSVČ, která uplatňující výdaje v procentech zdanit? Pokud by je musela zdanit, tak jak postupovat? 

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k DP, zaměstnavatel provedl roční zúčtování daně za r. 2024. V průběhu r. 2024 zaměstnanec vyfakturoval jednorázově jako OSVČ (vedlejší činnost) 15.000 Kč. Domnívám se, že se jedná o příjem z příležitostné činnosti a zaměstnanec tak nemusí podávat daňové přiznání. Živnost nemá pozastavenou, jak je to s jeho povinnostmi směrem k FÚ, ZP a OSSZ?

Občan, OSVČ, zdědil po svém otci rodinný dům, který jeho manželka, také OSVČ, chce pronajímat přes Booking. Manžel pronajme manželce dům za cenu obvyklou. Jak stanovit cenu nájemného? Manžel bude kromě své podnikatelské činnosti zdaňovat tyto příjmy z nájemného dle § 9 ZDP (nemovitost nezařadí do obchodního majetku) a uplatní si buď skutečné nebo paušální výdaje 30%. Manželka bude zdaňovat příjmy z pronájmu od bookingu v § 7 ZDP, výdaje bude mít buď skutečné (nájemné, provize, úklid, běžné provozní výdaje) nebo výdaje paušální 60 %. Je tento postup v pořádku?

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?