Příjmy z podnikání

Mám dva klienty s podobným zdrojem příjmů – obdobou OSVČ registrovanou a provozovanou na Ukrajině. Přitom se jedná o české daňové rezidenty. U jednoho klienta tento příjem uvádím do přílohy 1 daňového přiznání a zdaňuje to stejně jako česká OSVČ, včetně uplatnění výdajů procentem, a to již několik let. U druhého klienta mě jiný finanční úřad vyzývá k předělání daňového přiznání – podle jejich názoru tento příjem patří do přílohy 3 a FÚ může vyměřit daň v maximální výši odpovídající ukrajinské dani. Jedná se o dva případy: Případ A zdaňujeme podle § 7 ZDP již pár let: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost vykonává na dálku z ČR, na Ukrajině má kancelář i se zaměstnancem. Je to poradenská činnost. Případ B po nás chtějí zdanit přes přílohu 3: Klient má na Ukrajině registrovaný FOP, což je obdobá OSVČ. Klient bydlí fyzicky v ČR. Činnost je pronájem nemovitosti - obchodního majetku. Kam mám ty příjmy v DAP uvést?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uplatňovala v roce 2024 skutečné výdaje jako daňový náklad. V roce 2025 bude uplatňovat výdaje procentem. V tabulce majetku má neuhrazené pohledávky - dobropisy v hodnotě 7 000 Kč, které bude uvádět v dodatečném přiznání za rok 2024. Dále v průběhu ledna 2025 vystavila fakturu s DUZP 31. 12. 2024 ve výši 450 000 Kč, která byla uhrazena v roce 2025. Tato pohledávka není v tabulce majetku roku 2024 uvedena. Je správná varianta ponechat tuto vystavenou fakturu jako daňový příjem roku 2025? (Logicky nemohl být příjem v roce 2024, když nebyla faktura vystavená.) Nebo musí OSVČ kvůli datu DUZP dodanit v dodatečném přiznání roku 2024?

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Jsem OSVČ, v roce 2025 mám příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Jsem daňový rezident ČR. V roce 2025 mám také příjmy ze zaměstnání v Německu. Kam do daňového přiznání mám tyto příjmy z Německa uvést? Konkrétně: hrubá mzda 33 133.59 EUR, daň sražená 4 582,77 EUR, stravné 938 EUR, důchodové pojištění (zaměstnavatel) 3 081,41 EUR, zdravotní pojištění 2 866,06 EUR, sociální pojištění 596,41 EUR, příspěvek na nezaměstnanost 430,74 EUR.

Manželé jsou oba OSVČ. Mohu si za rok 2025 uplatnit manželku jako spolupracující osobu a převést na ni k jejímu daňovému základu i část svých příjmů a výdajů (oba uplatňujeme daňový paušál), když jsem neprovedl nahlášení spolupracujících osob na FÚ, VZP a OSSZ? Jestliže ne a chtěl bych uplatnit režim spolupracující osoby za rok 2026, do kdy a kam všude je třeba nahlásit? Jaká jsou další procesní specifika spolupracující osoby? Samotné rozdělení je mi jasné.

Jsem jednatelem společnosti, mám aktivní živnostenský list (vedlejší činnost), jelikož jsem zároveň zaměstnaný (mimo vlastní s. r. o.). Chtěl bych v roce 2026 využít manželku jako spolupracující osobu. Manželka pracuje na zkrácený úvazek (odvádí zdravotní pojištění z minima). V roce 2026 předpokládám výši příjmů z § 7 ZDP v celkové částce 500 000 Kč. Pokud bych na manželku přerozdělil 50 % příjmů a výdajů, byl by správný výpočet: 500 000 × 0,5 = 250 000 Kč – příjmy – základ daně každý. Výdaje by byly uplatněny paušálním výdajem (60 %), tedy 500 000 × 0,6 × 0,5 = 150 000 Kč výdajů každý. Předpokládám, že budeme oba dva stále bráni jako „OSVČ vedlejší“, oba dva budeme muset podat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP. Jelikož bude naše činnost posuzována za vedlejší, tak odvedeme každý 15 000 na dani (100 000 × 0,15) a 6 750 na zdravotním pojištění (100 000 × 0,5 × 0,135), kdy sociální pojištění hradit nebudeme, jelikož rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč? Je má úvaha správná? Pokud manželku nahlásím na FÚ, OSSZ a ZP od 20. 2. 2026 budu moci uplatnit na ní max. 505 000 (11 × 45 000) anebo 450 000 (10 ×45 000)? Jakou výši příjmů mohu na manželku maximálně převést? Například pokud bych měl příjem 2 000 000, mohu na ni převést příjmy maximálně ve výši 540 000, anebo se jedná o rozdíl převyšující příjmy tedy například 1 000 000 (50 % ze 2 000 000 Kč)?

Fyzická osoba, vlastník pozemku k zástavbě, je taky jediným společníkem a statutární osobou v a. s., s kterou uzavře smlouvu na výstavbu 2 domů (s účelem pro bydlení), za předem daných podmínek odprodeje domů zpět na FO. Smlouva mezi FO a a. s. stanovuje, že marže u a. s. bude při prodeji stanovena na 8 %, podle skutečně doložených faktur všech nákladů na realizaci (výstavbu). Při prodeji a. s. připočte pro FO aktuální sazbu DPH a zdaní svůj zisk z realizace (cca 8% marže). Může být smluvně daná prodejní cena mezi FO a a. s. (ve výši 8 % dle tohoto případu)? Fyzická osoba splnila časový test držby pozemku 10 let, po odkoupení stavby prvního domu od a. s. je tedy po prodeji domu s pozemkem osvobozena od daně z příjmu? Akciová společnost si uplatňovala DPH (v režimu PDP), v okamžiku, kdy by chtěla druhý dům prodat až po uplynutí 23 měsíců prodat (FO jako vlastníkovi pozemku), jaká se bude odvádět DPH? Na výstupu je osvobozena od DPH, ale může si stále uplatnit daň na vstupu (z PDP) nebo bude muset toto vrátit?Pokud by to mělo vliv na předchozí bod, může tento dům a. s. pronajímat? A je rozdíl mezi pronájmem FO (osvobozeno od DPH) a pronájmem PO (obě firmy se dobrovolně rozhodnout pro nájemné v režimu DPH)? Zajímá mě rozdíl v odvodu DPH po prodeji po 24 měsících v případě, že by se dům pronajímal. Která varianta z pohledu platby DPH je nejvýhodnější: prodej hned, prodej po 24 měsících, s pronájmem nebo bez pronájmu?

OSVČ, podnikatel, byl po celý rok přihlášen v paušální dani, ale od září nastoupil do zaměstnání (HPP). Rozumím tomu správně, že: za celý daný rok zaniká režim paušální daně, je nutné podat klasické daňové přiznání + přehledy na OSSZ a ZP, zaplacené paušální zálohy se započtou jako uhrazená daň, sociální a zdravotní, pro účely OSSZ a ZP se posuzuje činnost tak, že: leden–srpen = OSVČ hlavní činnost, září–prosinec = OSVČ vedlejší činnost (z důvodu zaměstnání)?

Podnikatel v lednu 2025 přerušil živnostenské oprávnění a v podstatě ukončil svoji podnikatelskou činnost, v prosinci 2025 prodal nákladní auto, které měl v majetku. Z tohoto důvodu je stále plátce DPH - DPH odvede za poslední zdaňovací období r. 2025, ale kam přijde cena bez DPH za prodané auto? Do par. 7 nebo par. 10 daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Fyzická osoba vlastní 6 nemovitostí, které dlouhodobě pronajímá a uplatňuje proti příjmu skutečné náklady včetně odpisů. V případě, že vždy po 10 letech jednotlivé nemovitosti prodá a nakoupí zase nové, které dále pronajímá. Spadají prodeje po 10 letech do příjmů podle § 10 ZDP nebo podle § 7 ZDP? Je nějakým způsobem omezen počet pronajímaných nemovitostí, aby se u fyzické osoby a dlouhodobého pronájmu jednalo stále o příjem podle § 9 ZDP a nikoliv už podle § 7 ZDP? 

Poplatník má několik příjmů. Je zaměstnancem na HPP, mimo to má vedlejší příjem jako OSVČ. V obchodním majetku má OSVČ zařazenu budovu se dvěma byty, které pronajímá v režimu dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání). OSVČ vede účetnictví, je plátcem DPH, na nájem vystavuje řádně faktury a v přiznání k DPH uplatňuje koeficient krácení v důsledku osvobozeného plnění za nájem. Mimo obchodní majetek tato osoba vlastní další byt, který rovněž pronajímá, nájemník se nemění již třetím rokem. Protože byt není zařazen v obchodním majetku OSVČ, fyzická osoba nevystavuje na nájem faktury a příjem z tohoto nájmu zdaňuje dle § 9 ZDP. Je tento postup možný?

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Vlastník pozemku (občan) pronajal svůj pozemek s. r. o. za roční sazbu nájmu pozemku obvyklou v daném regionu, nájemce podle nájemní smlouvy bude využívat jako skladový prostor – ukládání palet apod. a parkování vlastních vozidel. Toto je pro pronajímatele příjem podle § 9 ZDP. Nyní nájemce přišel s tím, že by chtěl na najatém pozemku dočasně uložit vybagrovanou zeminu, a že za toto zaplatí odměnu ve výši 1 mil. Kč, což významně převyšuje částku ročního sjednaného nájmu. Co je to pro pronajímatele pozemku za příjem, je to stále ještě příjem z nájmu, nebo je to už poskytování služeb, tedy příjem podle § 7 ZDP, nebo je to nahodilý příjem podle § 10 ZDP? Ovšem pozemek je pronajatý – lze vůbec poskytovat službu uložení zeminy na pronajatém pozemku? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

OSVČ má příjmy z fotovoltaické elektrárny zdaňované v § 7 ZDP. Tyto příjmy jsou pro účely sociálního pojištění vedlejší příjmy a nedosahují hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění. V případě, že by OSVČ ukončila svoji hlavní činnost (zaměstnání), staly by se příjmy z elektrárny její hlavní činností, i když jsou velmi nízké?

OSVČ, plátce DPH, využívá výdajový paušál 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., soukromě vlastní osobní vozidlo, které občas využije i ke svému podnikání. V případě, že OSVČ někam v rámci své podnikatelské činnosti cestuje, účtuje zákazníkům sazby za ujeté kilometry dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., viz § 1 písm. b) + § 4 písm. a). Vstupují tyto „cestovní náhrady“ u OSVČ do daně z příjmů, tzn. zahrnují se též do všech příjmů dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., anebo nevstupují, tj. považují se za paušální náhrady? Pokud by do daně z příjmů vstupovaly, je nějaká lepší možnost, jak by si OSVČ mohla použití soukromého vozidla k podnikání finančně kompenzovat, tj. zejména tak, aby z toho nemusela odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Jak správně postupovat při prodeji použitého zboží prostřednictvím portálů Aukro, Vinted a podobných? Prodej oblečení, hraček, nepotřebného vybavení atd. přesáhl 50 000 Kč za rok, vzhledem k tomu, že jsem svým prostřednictvím prodávala i věci rodičů a sourozenců. Musím tento příjem uvádět do příjmů dle § 10 ZDP? Výdajem by pak byly náklady na nákup prodávaných věcí? Zároveň mám i příjmy z podnikání (mám ŽL také na nákup a prodej), počítá se uvedený prodej použitých věcí do obratu pro DPH? 

OSVČ má příjmy podle § 7 ZDP (finanční zprostředkování) a příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP a má osobní automobil, který není v obchodním majetku a kromě soukromého využívání ho bude používat i k příjmům z nájmu dle § 9 ZDP. Tím pádem může jednak využít paušální náklady na vozidlo 4000 Kč/měsíc (80% paušálu) a zároveň může uplatnit i 80 % nákladů na pořízení vozidla ve formě odpisů, je to tak? Vozidlo bude pořízeno za 2,5 mil., ale aktuální daňově uznatelný limit je 2 mil., takže může odepisovat z ceny 1,6 mil., je to tak?