Příjmy ze samostatné činnosti

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Fyzická osoba koupila vozidlo v 1/2025 a prodala v 9/2025. Podnikatel uplatňuje výdaje paušálem 60% pro daň z příjmů. Vozidlo nelze zařadit do obchodního majetku, protože jsou výdaje uplatněny paušálem. Při prodeji vozidla by mělo dojít ke zdanění v §10 ZDP, kde výdajem bude cena za kterou poplatník vozidlo v 1/2025 prokazatelně nabyl. Myslím si, že v dotazu č. 54957 je chybná odpověď, kde se uvádí, že příjem z prodeje vozidla by měl být zdaněn v §7 ZDP (samostatná činnost) a k tomu paušální výdaj 60%. Je má úvaha správná?

Fyzická osoba - nepodnikatel by ráda pronajímala osobní automobily (krátkodobě a bude-li zájem i dlouhodobě). Bude tento příjem zdaňovat jako příjmy z pronájmu nebo je povinna si zřídit živnostenský list a zdaňovat jako klasickou živnost? Jaké má povinnosti z hlediska zákona o DPH?

OSVČ neplátce DPH (identifikovaná osoba) jezdí pro UBER. Uplatňuje si 60% výdajový paušál. Přesně kterou částku má použít jako příjem do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob §7? UBER totiž vystavuje dva roční přehledy. Jeden "Daňový přehled" s rozpisem hrubého jízdného, jiným rozpisem příjmů, rozpisem DPH a dalšími možnými odpočty. Druhý je Daňový přehled DAC7, s celkovými příjmy, daní, poplatky a provizemi a počtem transakcí, který jako hlášení posílá na finanční úřad. Příjmy na obou hlášeních se totiž liší o desítky tisíc korun. Nebo to mám brát, že v prvním přehledu jsou výnosy a ve druhém zaplacené příjmy? Pak by bylo asi správně použít příjem z druhého formuláře (který je hlášením pro finanční úřad). Na stránkách společnosti UBER tohle vysvětlení není.

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

Skupina tři pracujících lidí založili svoji kapelu pro radost z muziky. Ve volném čase zkouší a mají radost ze své záliby. Občas zahrají kamarádům, občas zahrají při rodinných příležitostech tzv. za večeři a nápoje. Ale nyní jsou osloveni i obecními spolky, např. místními hasiči, aby zahráli na plese hasičů. Nabídka je 10 - 20 tis. Kč za produkci. Kapela není registrována jako spolek, a ani by nechtěla, protože svoji činnost nemá jako zdroj příjmů, ale 2 - 3 x za rok by mohli zahrát za odměnu. Lze odměnu dělit na tři díly jako příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob jako příležitostné příjmy, nebo je potřeba zvolit formu registrovaného spolku a účtovat asi o ztrátách. Protože veškeré náklady na zájmovou činnost si hradí ze svého, zkoušejí ve vlastních prostorách, jejich činnost není předmětem podnikání za účelem zisku. 

V případě, že klient, fyzická osoba provádí nákup a prodej nemovitostí, které v některých případech před prodejem např. zrekontruuje či jinak opraví (tzv. flipování), jedná se u něj stále o příjem podle § 10 ZDP nebo v případě, že se již jedná o soustavnou ekonomickou činnost, tak se musí přiznávat tyto příjmy podle § 7 ZDP? Hraje roli, zda má živnostenské oprávnění nebo ne a zda nemovitost před prodejem opraví/zrekonstruuje? A kde je případně ona hranice, kdy se ještě nejedná o ostatní příjem podle § 10 ZDP, ale už samostatnou činnost podle § 7 ZDP? 

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH zaplatil fakturu dne 30. 12. 2024. K zaplacené platbě mu přišel i daňový doklad k přijaté platbě ze dne 30. 12. 2024. Ovšem výdaj se objevil na výpise až 2. 1. 2025. Do jakého roku patří tento daňově uznatelný výdaj?

Jakk postupovat u OSVČ uplatňující výdaje v procentech a bonus od banky za vedení účtu? Banka si za vedení účtu účtuje 99 Kč, v následujícím měsíci se však na výpisu objeví příjem s textem Bonus ve výši 99 Kč (dle informace na infolince je to za vedení účtu). Bude tento bonus osvobozený od zdanění nebo ho musí OSVČ, která uplatňující výdaje v procentech zdanit? Pokud by je musela zdanit, tak jak postupovat? 

OSVČ má svoji hlavní činnost ubytování (malý penzion), dle § 7, používá výdajový paušál 60% a dále pronajímá byt (vlastnictví více jak 10 let, příjmy více než 50.000/ročně), který daní v §9 a používá výdajový paušál 30%. Celkové roční příjmy nepřesáhnou 1,5 mil. OSVČ by se chtěla přihlásit do paušální daně s tím, že by v § 7 danila i příjmy z pronájmu bytu. Je tato úvaha možná? Pokud by OSVČ v budoucnu byt prodala a byla v paušální dani, jaký daňový dopad to pro ni znamená?

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Klientka fyzická osoba je v režimu paušální daně do 1 mil. Kč. K tomu vlastní s. r. o., které má externí zaměstnance. Současně se však v průběhu roku stala zaměstnancem s povinností odvodů OSSZ a ZP. Pan účetní vyřešil tak, že klientka platí paušální daň, ale současně sestavil klasické daňové přiznání s tím, že uvedl příjmy ze zaměstnání + příjmy OSVČ s paušálními náklady 60 %, provedl výpočet daní s tím, že jako zálohy na daň, OSSZ a ZP odečetl částky zaplacené v paušální dani. Tímto podle něho nedošlo k finančnímu poškození institucí, takto postupoval 2 roky a nyní po upozornění, klientka do 10. 1. 2025 vystoupí z paušální daně. Je toto řešení možné a vhodné, když podmínkou paušální daně je to, že OSVČ nemůže mít příjmy podléhající zálohové dani?

OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.

Truhlář si založil s. r. o. a tím přesunul veškerou truhlářskou činnost na tuto společnost. Jako podnikatel ale vlastní dílnu a tu s. r. o. pronajímá. Chtěl by uplatnovat výdaje paušálem. Jakou sazbu zvolit 80 % - truhlářství nebo 30 % pronájem (na to ale nemá ŽL, tak jestli není potřeba si ho také pořídit)? Dílnu má v majetku a odpisuje ji.

Osoba samostatně výdělečně činná se přihlásila do paušálního režimu placení daně. Je OSVČ na hlavní činnost, není plátce DPH, není společníkem v. o. s. ani komanditní spol., není dlužníkem v insolvenci. Jediné, co je sporné, že vykonává zaměstnání malého rozsahu ve vlastní s. r. o. Vždy měsíční příjem do 3 999 Kč, prohlášení poplatníka nepodepsala. Jedná se o odměnu statutárního zástupce, a tudíž podléhající zálohové dani. Je zde možný problém, že by kvůli nemohla vstoupit do paušálního režimu, nebo to můžeme brát jako DPP, která podléhá srážkové dani? 

Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 

Podnikateli OSVČ, který uplatňuje výdaje procentem 80 %, byl vrácen přeplatek na dani silniční. Jak tento příjem zaúčtovat? Zařadit do daňových příjmů a uplatnit 80 % výdajů, stejně jako u ostatních příjmů? 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51