Prohlášení k dani

Fyzická osoba měla DPP do 16.8.2025, kde měla podepsané prohlášení k dani a kde uplatňovala slevu na dani, zálohová daň po slevě byla nulová. 1.8.2025 nastoupila na DPČ k jinému zaměstnavateli, kde v srpnu neměla podepsané prohlášení. Její hrubá mzda byla 10.000,- Kč, tudíž vyšla zálohová daň 1.500,- Kč. Od září 2025 již podepíše prohlášení u tohoto nového zaměstnavatele. Může zaměstnavatel, jestli na DPČ vydrží až do konce roku 2025 provést roční zúčtování nebo si musí sama podat daňové přiznání? Nevím jestli tam nevadí ten 8/25, kdy neměla podepsané prohlášení. Nebo daňové přiznání může podat dobrovolně, aby se jí daň 1.500,- Kč vrátila? Takže, která varianta je správná a) lze roční zúčtování b) musí podat DAP c) může podat dobrovolně DAP?

Náš zaměstnanec má od září nové zaměstání, ale zůstává stále zaměstnán i u nás. Chce podepsat prohlášení poplatníka v novém zaměstnání a u nás slevu ukončit. Jak nám má oznámit nebo kam zapsat do Prohlášení. 

Prosím o vypsání částek výdělku, do kdy není nutno podat daňové přiznání k dani z příjmu při souběhu druhů příjmů v jednom roce v těchto případech: 1) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §7- §9 2) závislá činnost dle §6 s podepsaným růžovým prohlášením + příjmy dle §10 3) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §7 - §9 4) závislá činnost dle §6 s nepodepsaným prohlášením + příjmy dle §10 5) pouze příjem dle §7 - §9 6) pouze příjem dle §10 7) příjem dle §7 - §9 + §10 8) poplatník v režimu paušální daně + příjem dle §8 - §9 Zároveň prosím o informaci, zda je v případě splnění podmínek pro neodevzdávání daňového přiznání nutno na FÚ odeslat nějaké čestné prohlášení.

V článku si rozebereme poskytnutí motivační podpory související se získáváním nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jedná se o dvě specifické varianty – a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem jejich přípravy studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.

Zaměstnanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně, standardní hodinová odměna. Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínky, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo – nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1–3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V 4/2025 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025, nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vznikl nový pracovní poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tento dodatek, jako by se zakládal nový pracovní poměr, tzn. v programu by v tomto případě byla zvolena u typu pracovního poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP, tedy pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo původní datum 31. 3. 2025 na nové „datum odchodu“ 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k základní slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen základní sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstnanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP, musí podepsat prohlášení nové platné od 4/2025?

Jsem zaměstnaná na HPP a u zaměstnavatele mám podepsané prohlášení k dani. Zároveň pracuji u jiné společnosti na DPP do 10 tisíc/měsíčně-zaměstnavatel za mne odvádí srážkovou daň. Nyní si chci založit živnostenský list na vedlejší činnost. Budu moci jako OSVČ vedlejší, nadále pracovat na DPP za stejných podmínek jako dosud? Nebo budu muset pro společnost vystavovat faktury za své služby? Každý rok budu muset podávat daňové přiznání z DPFO, i když nebudu mít jako OSVČ žádný příjem a budu mít jen příjem z HPP a z DPP (pokud v ní budu moci nadále pokračovat)?

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás? 

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Může být uplatněna sleva na dítě již za měsíc říjen, když zaměstnanec přinesl potvrzení o studiu dítěte, kde je uvedeno studium od 1. 10. 2023, ale datum vystavení 19. 11. 2023? Na předchozím potvrzení bylo studium do 30. 9. 2023. Nebo pokud zaměstnanec nenahlásí žádnou změnu, tak toto další potvrzení je potřeba až při dalším podpisu Prohlášení k dani za rok 2024 do 15. 2.? 

V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

Může fyzická osoba podnikající na ŽL (hlavní činnost) při uzavření DPP podepsat prohlášení poplatníka k dani na období 6 měsíců v roce?

Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na DPP v červenci 2022. Neučinil prohlášení, tak firma začala každý měsíc strhávat ze mzdy srážkovou daň. V prosinci 2022 se zaměstnanec ozval, že by chtěl slevy uplatnit zpětně za celý rok (slevu na poplatníka za celý rok a jiné slevy od července 2022), že nikde jinde nepracoval a neučinil nikde ani prohlášení poplatníka. Jsou technicky přípustné obě popsané varianty, nebo jen některá z nich? Varianta 1) Poplatník za prosinec 2022 nepodepíše prohlášení a ve mzdě za prosinec 2022 mu bude dále sražena srážková daň. Vyplní však žádost o roční zúčtování 2022 do 15. 2. 2023 a současně zažádá v souladu s § 38k odst. 7 zákona o dodatečné uplatnění slev na dani. Přiloží zaměstnavateli tedy k ročnímu zúčtování dodatečné prohlášení poplatníka za období červenec až prosinec 2022 s příslušnými slevami (nejsme si jistí z důvodu, zda může zaměstnanec požádat o roční zúčtování s dodatečným prohlášením, pokud během roku 2022 žádné prohlášení vůbec u zaměstnavatele neučinil). Varianta 2) Zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka za období od prosince 2022, aby mohl uplatnit slevy v prosincových mzdách. Dále však zaměstnanec učiní ještě dodatečné prohlášení poplatníka za červenec až listopad 2022 společně se žádostí o roční zúčtování za rok 2022, které podá zaměstnavateli do 15. 2. 2023.

Může zaměstnanec podepsat prohlášení k dani, aby uplatňovat měsíčně základní slevu na poplatníka - pouze tuto jednu a následně podat daňové přiznání (přiznání poplatník musí podat z důvodu dalších příjmů z podnikání) a zde "douplatnit" své dvě děti, tj. v průběhu roku bude uplatňovat pouze základní slevu a v přiznání uplatní i slevy na děti - je tento postup možný nebo si zaměstnanec nemůže vybrat a musí uplatnit základní slevu + i děti v průběhu roku u zaměstnavatele? Jaký byste případně postup doporučili, zda uplatňovat děti rovnou a dostat měsíčně větší čistou mzdu nebo dostat jednou za rok (na základně podaného přiznání) vysoký desetitisícový daňový bonus?