Software

Od dodavatele ze Slovenska jsme obdrželi daňový doklad za dodávku a implementaci PoC projektu AI chatbot. Předmětem dodávky a fakturováno v jedné ceně dohromady je: Nasazení platformy chatbota na libovolnou webovou stránku s využitím stromové struktury a jádra umělé inteligence (OpenAI) Natrénování znalostní báze podle dodaných interních směrnic Příprava infrastruktury v prostředí MS Azure dodavatele Závěrečné zpracování statistik a návrhů na vylepšení ve formátu PDF s prezentací. A zvlášť je na dokladu uvedeno plnění za Provoz a aplikační podporu provozu na 3 měsíce. Na základě dotazu u dodavatele bylo sděleno, že předmětem fakturace je sice krabicový software, ale zároveň je vždy upravován pro konkrétního zákazníka. Považuje se toto plnění vč. částky za provoz a podporu za licenční poplatky, které podléhají srážkové dani ve výši 10 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou č. 100/2003 Sb.? Nebo se jedná o nákup dlouhodobého nehmotného majetku nebo o pořízení služby bez uplatnění srážkové daně?

Fitness si zakoupilo licenci k nutričnímu profesionálnímu softwaru v hodnotě 150 000 Kč na tvorbu jídelníčků. Dá se to daňově odepsat? A pokud ano, tak jak? Je možnost evidovat software na účtu 013 a dát do daňových nákladů až při prodeji softwaru? 

Společnost nakoupila v roce 2004 konstrukční software v hodnotě 2 mil.CZK. Na fungování tohoto software byla potřeba zakupovat časově omezené licence. Tento první SW je zcela účetně odepsán. V roce 2017 se společnost rozhodla pořídit jiný konstrukční SW. Původní první SW z roku 2004 evidujeme stále v majetku přestože je účetně odepsán, ale není používán, neboť nejsou pořizovány roční licence pro jeho plné fungování. Můžeme první software vyřadit z evidence např. z důvodu deaktivace a nevyužitelnosti? Co je nutné k vyřazení tohoto majetku doložit?

Společnost dlouhodobě vyvíjí software, u něhož očekává jeho budoucí prodej. Tento software vyvíjí částečně svépomocí, částečně za pomoci externích dodavatelů. V minulosti již proběhla aktivace vnitropodnikových nákladů souvisejících s vývojem do dlouhodobého nehmotného majetku. Nyní by společnost ráda zaktivovala další část nákladů odpovídajících dalšímu funkčnímu celku, kterou se chystá zařadit jako technické zhodnocení původního software. Lze do pořizovací ceny tohoto TZ zahrnout i náklady na vývoj od externích dodavatelů? Nebo budou součástí TZ pouze vnitropodnikové náklady a ostatní náklady by se měly časově rozlišit? Bude se doba odpisování řídit dobou stanovenou vnitřním předpisem i v případě, že se očekává prodej software dříve? 

Tvůrce softwaru poskytuje zdarma na webu aplikace. U aplikace je uvedeno, že pokud si někdo aplikaci stáhne, může dobrovolně zaplatit jakýkoli příspěvek. Je jasné, že příspěvek bude zdaněn. Pokud zaplatí příspěvek odběratel ze třetí země nebo z EU, musí se tvůrce sw stát plátcem DPH? Pokud někdo poskytne příspěvek v kryptoměně, jak se bude potom zdaňovat, když tvůrce aplikace nezjistí, zda zaplatil kryptoměnou tuzemský odběratel nebo ne? Nebo se příjem v kryptoměně bude brát jako nákup kryptoměny? Ale i tak vznikne tvůrci aplikace příjem, který získal směnou za bitcoin?

Nakoupili jsme SW s hodnotou přes 60000 Kč. Tento SW jako nehmotný majetek jsme začali odpisovat (72 měsíců).Zaúčtované odpisy jsou na účtě 551? Zapisují se v daňového přiznání v příloze č.1 II. oddílu B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku? Řádek 10 je pro odpisování pouze do 31. 12. 2020?

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

Společnost vyrábí software k prodeji. Na který účet účtovat náklady na výrobu software? Jaký postup v účetnictví pří prodeje software? 

Společnost zadala softwarove firmě požadavek na dodání softwaru pro vlastní potřebu. S dodaným softwarem na zakázku nebude společnost obchodovat, použije ho pro vlastní činnost. Fakturace probíhá průběžně. Jedná se o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nebo se v okamžiku obdržení faktury účtuje rovnou na ucet 518 a jedná se o daňový náklad, popřípadě se čeká na dokončení softwaru a celkový náklad se zaúčtuje najednou při konečném předání softwaru na zakázku? 

Německá GmBH vyvinula vlastní software (pro účely výroby, plánování a organice). Tento produkt využívá jak tato německá společnost, tak česká s. r. o. Je potřeba doplnit zásadní informaci, společnosti mají shodné vlastníky, fyzické osoby. Německá společnost, plátce DPH, v Německu chce uzavřít licenční smlouvu na poskytování tohoto produktu (softwaru) s českou s. r. o., plátcem DPH v ČR. Jakou stanovit správnou cenu za minimální náklady? Nechce se nám jít cestou složitého výpočtu převodních cen mezi propojenými osobami. Stačil by v tomto případě znalecký posudek? Pokud jde o licence, může česká s. r. o. platit za fakturu bez jakýchkoliv daňových omezení, nebo se na licence vztahuje zajištění daně? Z pohledu DPH, jde o režim reverse charge? 

Naše společnost s r. o. si nechala vytvořit webové stránky od neplátce DPH. Ten nám v roce 2024 fakturoval částku 35 350 Kč (50 % z celkové ceny služby). Stránky dokončil až v r. 2025, kdy nám fakturoval zbylých 35 350 Kč. Celková cena stránek tedy činila 70 700 Kč. Jak zaúčtovat fakturu v roce 2024? A je možné účtovat přímo do daňově uznatelných nákladů, nebo zaúčtovat jako dlouhodobý nehmotný majetek? 

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Česká společnost, plátce DPH, prodává online licence svého softwaru (platnost licence 1 rok) do zemí EU a třetích zemí. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv služby a při prodeji do zemí EU (plátcům dph) vykazuje na ř. 20, neplátcům do EU na ř. 1 a zdaňuje 21% DPH na území ČR. Při prodeji do třetích zemí vykazuje na ř. 22 pro plátce i neplátce?

Společníci, dvě fyzické osoby, neplátci DPH, čeští daňoví rezidenti, vyvinuli vlastní činností software jako soukromé osoby, který nikdy nebyl v obchodním majetku. Záměr společníků je software nechat ocenit znalcem a vložit (případně prodat) do s. r. o., kde ho chtějí prodávat, prostřednictvím licencí. Fyzickými osobami odhadovaná částka určená znalcem bude v jednotkách milionů Kč.   V případě vkladu: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení zamezuje daňové odepisování u majetku nabytého vkladem bez úplaty, tedy, daňové odpisy nelze uplatnit v případě vkladu takto nabytého software? 3. Daňový pohled - Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7. když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností?   V případě prodeje do s. r. o.: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení umožňuje daňové odepisování u nehmotného majetku byl-li pořízen úplatně a byl-li v obchodním majetku u fyzické osoby, fyzické osoby jej však v obchodním majetku neměly, vyvinuly jej jako soukromé osoby, tedy daňové odpisy nelze uplatnit? 3. Daňový pohled: Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7 ZDP, když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností? Je-li hypotéza nemožnosti uplatnění daňových odpisů u vkladu i prodeje dle výše uvedeného platná, jakým způsobem, je-li to možné, dostat software do daňově uznatelných nákladů? Je potřeba při vkladu řešit DPH, když vkladatelé jsou fyzické osoby, neplátci?

Společnost s r. o. se v roce 2023 rozhodla pořídit nový informační systém. V roce 2023 zaúčtovala na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku výdaje na poradenství ohledně výběru nového IS a jeho dodavatele. V roce 2024 došlo k uzavření smlouvy s dodavatelem IS - bude se jednat o pořízení SW v režimu SaaS (Software as a Service) v cloudovém provozu. Cena licence na 5 let činí 1,3 mil. Kč, cena za implementaci 1,3 mil. Kč. Domníváme se, že tento IS nebude tedy dle smlouvy naším majetkem, ale jedná se pouze o nájem. Je tedy správné, že cenu za licence zaúčtujeme na účet 381 a budeme rozpouštět do nákladů během 5 let? Jak zaúčtovat náklady na implementaci a poradenské služby? Také na účet 381 a časově rozlišovat také po dobu platnost licence? Dále si nejsme jisti, jak naložit se zůstatkem na účtu 041 z přechozího roku 2023 - náklady spojené s výběrem IS a dodavatele, byla chyba je v roce 2023 zaúčtovat na účet 041?

Právnická osoba uzavřela nájemní smlouvy na skladový software. Nájemní smlouva je uzavřena na 5 let s tím, že může být tato doba se souhlasem obou stran prodloužena. Po ukončení nájemní doby nemůže společnost program využívat. Při ukončení nájemní smlouvy se ale mimo předchozí smluvní ujednání smluvní strany dohodly (písemně), že si společnost program odkoupí, resp. že si koupí příslušnou licenci. Vzhledem k tomu, že kupní cena bude velmi nízká je otázka, zda je nutné nějakým způsobem testovat kupní cenu, jako je tomu u hmotného majetku - § 24 odst. 5 ZDP. 

V lednu 2025 jsme uzavřeli jsme smlouvu o nákupu licencí informačního systému. Poskytovatel licencí nám poskytl při nákupu licencí slevu ve výši 100% jejich ceny, cena těchto licencí je uvedená ve smlouvě (dále původní cena). Důvodem pro poskytnutí slevy bylo to, poskytovatel již úplatu za licence obdržel v minulosti (původně jsme využívali licence stejného charakteru, které byly zakoupeny naší mateřskou společností, která nám je následně pronajímala, vše se souhlasem poskytovatele licencí). Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vlastníka naši společnosti, bylo nutné licence zakoupit nově - ve skutečnosti došlo pouze ke změně licenčního čísla, počty i charakter licencí se nezměnil. S využíváním licencí je spojena povinnost hradit v pravidelných intervalech servis a podporu, cena za tuto službu je vypočtena určitým % z původní ceny licencí uvedené ve smlouvě, tuto servisní podporu účtujeme do nákladů. Jak zaevidovat do majetkové evidence licence pořízené se 100% slevou? Zároveň pracujeme na projektu reimplementace tohoto informačního systému a výdaje spojené s reimplementací účtujeme na účet pořízení. Předpokládáme, že projekt bude dokončen v dubnu 2025. Výdaje na reinmplementaci mají být aktivovány do majetku a evidovány samostatně nebo budou zaevidovány do majetku k inventárnímu číslu licencí (pokud bude závěr, že licence pořízené se 100% slevou mají být evidovány v majetku).

Koupili jsme server v hodnotě 43 tis. Součástí faktury je i cena za neomezenou licenci Windows Server za 27 tis. (která se dá případně přenést i na jiný server) a dále 5 licencí na PC (3620 * 5), které se budou připojovat na hlavní server a jsou rovněž přenositelné. Bude se všechno považovat za součást pořizovací ceny serveru? Jak to bude v případě dokoupení licencí na další pc, budou se považovat případně za technické zhodnocení, nebo účtovat zvlášť do nákladů? 

Vyvíjíme vlastní produkt (SW), který si zákazníci zakoupí formou licence k užívání. Na podporu prodeje zamýšlíme vyplácet odměnu formou poukázky na nákup v cizím internetovém obchodě za poskytnuté hodnocení našeho produktu. Hodnocení mohou poskytnout i osoby, které nejsou přímo zákazníkem (může jít o zaměstnance zákazníka) nebo uživatelé, kteří si licenci zakoupili prostřednictvím našeho partnera pro zahraniční trhy. Chtěli bychom tuto odměnu uvést do obchodních podmínek. Bude možné tuto vyplacenou odměnu formou poukázky považovat za daňový výdaj?

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?