Software

Společnost vyrábí software k prodeji. Na který účet účtovat náklady na výrobu software? Jaký postup v účetnictví pří prodeje software? 

Společnost zadala softwarove firmě požadavek na dodání softwaru pro vlastní potřebu. S dodaným softwarem na zakázku nebude společnost obchodovat, použije ho pro vlastní činnost. Fakturace probíhá průběžně. Jedná se o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nebo se v okamžiku obdržení faktury účtuje rovnou na ucet 518 a jedná se o daňový náklad, popřípadě se čeká na dokončení softwaru a celkový náklad se zaúčtuje najednou při konečném předání softwaru na zakázku? 

Německá GmBH vyvinula vlastní software (pro účely výroby, plánování a organice). Tento produkt využívá jak tato německá společnost, tak česká s. r. o. Je potřeba doplnit zásadní informaci, společnosti mají shodné vlastníky, fyzické osoby. Německá společnost, plátce DPH, v Německu chce uzavřít licenční smlouvu na poskytování tohoto produktu (softwaru) s českou s. r. o., plátcem DPH v ČR. Jakou stanovit správnou cenu za minimální náklady? Nechce se nám jít cestou složitého výpočtu převodních cen mezi propojenými osobami. Stačil by v tomto případě znalecký posudek? Pokud jde o licence, může česká s. r. o. platit za fakturu bez jakýchkoliv daňových omezení, nebo se na licence vztahuje zajištění daně? Z pohledu DPH, jde o režim reverse charge? 

Naše společnost s r. o. si nechala vytvořit webové stránky od neplátce DPH. Ten nám v roce 2024 fakturoval částku 35 350 Kč (50 % z celkové ceny služby). Stránky dokončil až v r. 2025, kdy nám fakturoval zbylých 35 350 Kč. Celková cena stránek tedy činila 70 700 Kč. Jak zaúčtovat fakturu v roce 2024? A je možné účtovat přímo do daňově uznatelných nákladů, nebo zaúčtovat jako dlouhodobý nehmotný majetek? 

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Česká společnost, plátce DPH, prodává online licence svého softwaru (platnost licence 1 rok) do zemí EU a třetích zemí. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv služby a při prodeji do zemí EU (plátcům dph) vykazuje na ř. 20, neplátcům do EU na ř. 1 a zdaňuje 21% DPH na území ČR. Při prodeji do třetích zemí vykazuje na ř. 22 pro plátce i neplátce?

Společníci, dvě fyzické osoby, neplátci DPH, čeští daňoví rezidenti, vyvinuli vlastní činností software jako soukromé osoby, který nikdy nebyl v obchodním majetku. Záměr společníků je software nechat ocenit znalcem a vložit (případně prodat) do s. r. o., kde ho chtějí prodávat, prostřednictvím licencí. Fyzickými osobami odhadovaná částka určená znalcem bude v jednotkách milionů Kč.   V případě vkladu: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení zamezuje daňové odepisování u majetku nabytého vkladem bez úplaty, tedy, daňové odpisy nelze uplatnit v případě vkladu takto nabytého software? 3. Daňový pohled - Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7. když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností?   V případě prodeje do s. r. o.: 1. Účetní pohled: Lze nechat ocenit znalcem dle § 25 odst. 5 písm. a) ZÚ reprodukční pořizovací cenou a z té účetně odpisovat? 2. Daňový pohled: § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP říká že: „U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny." Toto ustanovení umožňuje daňové odepisování u nehmotného majetku byl-li pořízen úplatně a byl-li v obchodním majetku u fyzické osoby, fyzické osoby jej však v obchodním majetku neměly, vyvinuly jej jako soukromé osoby, tedy daňové odpisy nelze uplatnit? 3. Daňový pohled: Jak určit nabývací cenu podle § 24 odst 7 ZDP, když fyzické osoby vyvinuly software vlastní činností? Je-li hypotéza nemožnosti uplatnění daňových odpisů u vkladu i prodeje dle výše uvedeného platná, jakým způsobem, je-li to možné, dostat software do daňově uznatelných nákladů? Je potřeba při vkladu řešit DPH, když vkladatelé jsou fyzické osoby, neplátci?

Společnost s r. o. se v roce 2023 rozhodla pořídit nový informační systém. V roce 2023 zaúčtovala na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku výdaje na poradenství ohledně výběru nového IS a jeho dodavatele. V roce 2024 došlo k uzavření smlouvy s dodavatelem IS - bude se jednat o pořízení SW v režimu SaaS (Software as a Service) v cloudovém provozu. Cena licence na 5 let činí 1,3 mil. Kč, cena za implementaci 1,3 mil. Kč. Domníváme se, že tento IS nebude tedy dle smlouvy naším majetkem, ale jedná se pouze o nájem. Je tedy správné, že cenu za licence zaúčtujeme na účet 381 a budeme rozpouštět do nákladů během 5 let? Jak zaúčtovat náklady na implementaci a poradenské služby? Také na účet 381 a časově rozlišovat také po dobu platnost licence? Dále si nejsme jisti, jak naložit se zůstatkem na účtu 041 z přechozího roku 2023 - náklady spojené s výběrem IS a dodavatele, byla chyba je v roce 2023 zaúčtovat na účet 041?

Právnická osoba uzavřela nájemní smlouvy na skladový software. Nájemní smlouva je uzavřena na 5 let s tím, že může být tato doba se souhlasem obou stran prodloužena. Po ukončení nájemní doby nemůže společnost program využívat. Při ukončení nájemní smlouvy se ale mimo předchozí smluvní ujednání smluvní strany dohodly (písemně), že si společnost program odkoupí, resp. že si koupí příslušnou licenci. Vzhledem k tomu, že kupní cena bude velmi nízká je otázka, zda je nutné nějakým způsobem testovat kupní cenu, jako je tomu u hmotného majetku - § 24 odst. 5 ZDP. 

V lednu 2025 jsme uzavřeli jsme smlouvu o nákupu licencí informačního systému. Poskytovatel licencí nám poskytl při nákupu licencí slevu ve výši 100% jejich ceny, cena těchto licencí je uvedená ve smlouvě (dále původní cena). Důvodem pro poskytnutí slevy bylo to, poskytovatel již úplatu za licence obdržel v minulosti (původně jsme využívali licence stejného charakteru, které byly zakoupeny naší mateřskou společností, která nám je následně pronajímala, vše se souhlasem poskytovatele licencí). Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vlastníka naši společnosti, bylo nutné licence zakoupit nově - ve skutečnosti došlo pouze ke změně licenčního čísla, počty i charakter licencí se nezměnil. S využíváním licencí je spojena povinnost hradit v pravidelných intervalech servis a podporu, cena za tuto službu je vypočtena určitým % z původní ceny licencí uvedené ve smlouvě, tuto servisní podporu účtujeme do nákladů. Jak zaevidovat do majetkové evidence licence pořízené se 100% slevou? Zároveň pracujeme na projektu reimplementace tohoto informačního systému a výdaje spojené s reimplementací účtujeme na účet pořízení. Předpokládáme, že projekt bude dokončen v dubnu 2025. Výdaje na reinmplementaci mají být aktivovány do majetku a evidovány samostatně nebo budou zaevidovány do majetku k inventárnímu číslu licencí (pokud bude závěr, že licence pořízené se 100% slevou mají být evidovány v majetku).

Koupili jsme server v hodnotě 43 tis. Součástí faktury je i cena za neomezenou licenci Windows Server za 27 tis. (která se dá případně přenést i na jiný server) a dále 5 licencí na PC (3620 * 5), které se budou připojovat na hlavní server a jsou rovněž přenositelné. Bude se všechno považovat za součást pořizovací ceny serveru? Jak to bude v případě dokoupení licencí na další pc, budou se považovat případně za technické zhodnocení, nebo účtovat zvlášť do nákladů? 

Vyvíjíme vlastní produkt (SW), který si zákazníci zakoupí formou licence k užívání. Na podporu prodeje zamýšlíme vyplácet odměnu formou poukázky na nákup v cizím internetovém obchodě za poskytnuté hodnocení našeho produktu. Hodnocení mohou poskytnout i osoby, které nejsou přímo zákazníkem (může jít o zaměstnance zákazníka) nebo uživatelé, kteří si licenci zakoupili prostřednictvím našeho partnera pro zahraniční trhy. Chtěli bychom tuto odměnu uvést do obchodních podmínek. Bude možné tuto vyplacenou odměnu formou poukázky považovat za daňový výdaj?

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

V minulém roce jsme zakoupili bezpečnostní software na 3 roky, resp. pronajali. Tento náklad tedy „odpisujeme“ dle doby pronájmu. V letošním roce jsme za pomoc při nastavení tohoto produktu zaplatili dalších 26 000 Kč. Je možné tuto službu zaúčtovat přímo do nákladů?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

S. r. o. pořídila e-shop ve výši 120 000 Kč bez DPH, jedná se z pohledu zařazení do majetku o ocenitelná práva, a jak dlouho budeme pořízený e-shop odpisovat?

V roce 2023 jsme pořídili strojírenský 3D CAD software v hodnotě 125 000 Kč bez DPH. Od roku 2021 je v zákoně o daních z příjmů kategorie dlouhodobého nehmotného majetku zrušena. Zajímalo by mě, zda je možné dát si software přímo do nákladů - do spotřeby na 518? Není mi zcela jasné, jak je to s účetními odpisy. 

Pokud v roce 2024 pořídíme software: platformu pro prodej jídelníčků v hodnotě 150 000 Kč, bude se tento nehmotný majetek daňově odepisovat po dobu 36 měsíců, nebo jde rovnou do nákladů prostřednictvím účtu 518? 

Firma eviduje ve svém majetku stroj - míchárnu krmiv, která je ovládána elektronicky přes počítačový systém. Nyní došlo k úpravě software této míchárny-přidání dalších modulů, zakázání jiných. Cena je 43 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení, nebo zaúčtuji tyto úpravy rovnou do nákladů, protože není splněn limit 60 000 Kč? 

Společnost- plátce DPH, si objednala u programátora SW, který bude mít hodnotu 5 mil. Program je vytvářen více let. Programátor zasílá během každého roku dílčí faktury, roční hodnota faktur přesahuje stovky tisíc. Zákon o dani z příjmu již nezahrnuje odpisy nehmotného majetku. 1) jak bude společnost účtovat přijaté faktury během každého roku a jaký vliv na účetnictví bude mít dokončení díla 2) jaký vliv na daně bude mít dokončení SW či dílčí faktury? Bude se každá dílčí faktura považovat za daňově uznatelný náklad na účtu 518?