Společník s. r. o.

Společnost ABC s.r.o. má dva společníky A a B, oba mají 50 % podíl. Společník A půjčil do společnosti 8 mil. Kč. Společnost ABC s.r.o. má vykázanou ztrátu ve výši Kč 7,5 mil. Kč. Společník A prodá svůj podíl společníkovi B za 100 tis. Kč. Zároveň se vzdá své pohledávky za 8 mil. Kč ve prospěch společníka B. Vzniká společníkovi B majetkový prospěch, bude muset příjem z postoupené půjčky zdanit? V jaké výši?

Fyzická osoba má 100% podíl ve svých třech s. r. o. Ve všech třech je jediným jednatelem a společníkem. Předpokládáme, že se jedná o sesterská s. r. o., nelze hovořit o mateřské a dceřiné společnosti, když majitelem je ve všech třech fyzická osoba. Jestliže si s. r. o. mezi sebou budou půjčovat peníze, lze výpůjčku udělat jako bezúročnou? Kdyby byl majetkový prospěch vyšší než 100 000 Kč, tak lze v daňovém přiznání zase oddanit – viz houpačka, když se majetkový prospěch využije na náklady firmy související se zdanitelnými příjmy? Nebo je v praxi lepší udělat úročenou půjčku s obvyklým úrokem, když se jedná o sesterské společnosti? Když do firmy půjčí peníze společník, tak majetkový prospěch nevzniká, ale zde by byla půjčka mezi dvěma s. r. o., tak předpokládám, že tam majetkový prospěch vzniká?

Pokud jediný společník s. r. o. převezme jmění (pro zjednodušení pozemky a dluhy jdoucí dohromady do nuly). Následně pozemek jako fyzická osoba, nepodnikatel, prodá. Od kdy mu běží časový test pro prodej? Aplikuje se zde nástupnictví jako mezi obchodními korporacemi? Pokud ne a časový test neběží dál, jak se určí nabývací cena pozemku pro případný výdaj k prodeji? Je to k datu převodu a posudkem? 

Společnost ABC s.r.o. založili v roce 2008 dva společníci, společník A a společník B, každý s podílem na společnosti ve výši 50 %. Společnost emitovala k 20. 12. 2012 korunové dluhopisy v objemu 40.000.000 Kč. Výnos dluhopisů byl stanoven pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,00 % p.a. ze jmenovité hodnoty dluhopisu. První výnosové období začíná datem emise a končí 31. 3. 2013. Následující výnosová období jsou čtvrtletní, počínají 1. dnem kalendářního čtvrtletí a končí posledním dnem téhož kalendářního čtvrtletí. Výnos dluhopisů je vyplácen do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po právě uplynulém výnosovém období. Dluhopisy (res. Jejich jmenovité hodnoty) jsou splatné 31. 12. 2027. Vlastníky dluhopisů se stali oba 2 společníci společnosti ABC s.r.o., když každý se stal držitelem dluhopisů v objemu 20.000.000Kč. Počátkem roku se společníci dohodli, že mají zájem na předčasném splacení dluhopisů k 31. 12. 2026, když řádný termín splatnosti je k 31. 12. 2027. Emisní podmínky dluhopisů obsahují možnost předčasného splacení dluhopisů, když je v nich uvedeno, že společnost-emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů převodem na účet, který jí vlastníci dluhopisů (společníci společnosti) sdělí písemně na výzvu emitenta (společnosti). Neobsahují však možnost předčasného splacení ve splátkách. Emisní podmínky budou o tuto možnost doplněny. Protože společnost nebude mít k datu 31. 12. 2026 dostatečný objem hotovosti, společníci mají v úmyslu uplatnit níže uvedenou variantu splacení dluhopisů, kdy polovina nominální hodnoty dluhopisů bude vyplacena společníkům, vlastníkům dluhopisů, převodem na bankovní účet, který společníci určí pro splacení, a druhá část hodnoty dluhopisů bude započtena na příplatkovou povinnost v rámci ostatního kapitálu. 1. K 30. 9. 2026 se sejde valná hromada společnosti, která rozhodne o příplatkové povinnosti, když každý společník bude mít povinnost vložit do ostatního kapitálu společnosti nejpozději k datu 31. 12. 2026 částku ve výši 10.000.000 Kč. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 příplatkovou povinnost: Společník A - 355.100/413.100 10.000.000 Kč, Společník B – 355.200/413.200 10.000.000 Kč.2. Zároveň společníci na valné hromadě schválí povinnost společnosti předčasně splatit dluhopisy k datu 31. 12. 2026. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 předpis vzniku povinnosti předčasného splacení dluhopisů se splatností k datu 31. 12. 2026: Vůči vlastníkovi - společníku A - 479.100/375.100 20.000.000 Kč Vůči vlastníkovi - společníku B - 479.200/375.200 20.000.000 Kč.3. K 31. 12. 2026 bude proveden vzájemný zápočet pohledávky a závazku společnosti a obou společníků. Společnost zaúčtuje vzájemný zápočet povinnosti k 31. 12. 2026: 375.100/355.100 10.000.000 Kč 375.200/355.200 10.000.000 Kč.4. K 31. 12. 2026 společnost-emitent vyplatí společníkům dluhopisů bankovním převodem na jimi sdělený bankovní účet zbylou část nominální hodnoty dluhopisů. Výplata druhé části hodnoty dluhopisů: Společníkovi A - 375.100/221.100 10.000.000Kč Společníkovi B - 375.200/221.100 10.000.000 Kč.Je možné zaúčtovat z účetního pohledu k uvedeným datumům výše uvedené účetní případy?

Společnost A s. r. o. je 100 % společníkem společnosti B s. r. o. Společnost A poskytla společnosti B půjčku v hodnotě do 10 mil. Kč. Musí být tato půjčka úročená? Pokud ano, je možné sjednat úrok ve výši 1 % nebo si tyto společnosti musí mezi sebou půjčovat za obvyklý úrok? Pokud by půjčka byla bezúročná, nebo na nižší, než obvyklý úrok musí se u některé se společností dodanit majetkový prospěch? Jedná se o rok 2025 a dál.

Pro společnost pracuje společník a současně jednatel bez nároku na odměnu. Je možné, aby mu firma přispívala na dlouhodobý investiční produkt (daňová podpora na stáří)?

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný. 

Česká s. r. o. má 1 českého společníka (FO) a jednoho maďarského společníka (s. r. o.). Při vyplácení podílů na zisku odvede za českého srážkovou daň ve výši 15 % a u maďarské společnosti je podíl osvobozen od daně. Je to tak?

Jaký vliv má prodej pohledávek na daň z příjmu v těchto případech: 1) Občan půjčil peníze firmě A, jeho pohledávka vůči dlužníkovi narůstá o úroky. Dlužník nehodlá dlužnou částku jistiny ani úroků uhradit. Občan věří, že pohledávku spíše vymůže s. r. o., ve které je společníkem a proto tuto pohledávku postoupí svému s. r. o. za částku nižší než je hodnota pohledávky. S. r. o. občanovi odkoupenou pohledávku uhradí. Musí občan podávat DPFO? Pokud ano, uvedl by do § 10 ZDP přijatou částku, co by však uvedl jako výdaj snižující tento příjem – pouze hodnotu jistiny? 2) Matka občana z bodu č. 1) má pohledávku z titulu splatných dluhopisů, nemůže ji také vymoci. Postoupí ji tedy do s. r. o. svého syna v hodnotě odpovídající pohledávce, s. r. o. jí částku uhradí. Dotazy k tomuto případu jsou stejné jako v bodě č. 1.

Může ve společnosti zaměstnaný prokurista získat podíl na zisku, kdž je splněna podmínka - společenská smlouva toto umožňuje? Dle § 6 dst 1 písm. d) ZDP bude tento příjem posuzován jako příjem ze závislé činnosti a nikoli jako kapitálový příjem? Ve světle rozsudku 7 Afs 169/2024-32 pokud bude podíl na zisku vyplácený společníkovi (je zároveň zaměstnancem), tak i prokuristovi s pracovní smlouvou, bude daněn jako příjem ze závislé činnosti včetně odvodů pojistného a nikoli příjmem z kapitálového majetku?

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Společníkům společnosti s r. o. po schválení VH byl vyplacen podíl na zisku z roku 2024 a podstatná část zisku byla převedena na účet 428. Je možné po kontrole a splnění 3 závazných podmínek v ObchZ ještě vyplatit další menší část z nerozděleného zisku do konce roku? Výplata v hotovosti nerezidentovi nesmí překročit 270 000 Kč. Je to limit pro jednu výplatu hotovosti, nebo pro celý rok? 

Fyzická osoba, občan, pronajímá s. r. o., kde je společník a jednatel, kancelářské prostory v ceně obvyklé. Pokud bude nájem za prosinec 2025 zaplacený až v lednu 2026, je potřeba tento náklady vyloučit z daňových nákladů roku 2025 u s. r. o.? Platí zde něco podobného jako u úroků?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Jsou dvě fyzické osoby, společníci ve společnosti (dříve sdružení) – lékaři. Obrat za společnost bude činit za rok 4mil. Kč, přičemž společníci se na příjmech podílí 50/50 (výdaje neřeší). Budou oba uplatňovat výdajový paušál. Znamená to, že si každý uplatní ve svém přiznání příjem 2 mil. Kč a k tomu 40 %, tj. 800 000 Kč, nebo limitních 800 000 Kč se vztahuje k celkovému obratu 4 000 000 Kč, to znamená, že si na sebe přerozdělí pouze 400 000 Kč? A v daném případě, pokud by obrat 2 mil. Kč na společníka nebyl dosažen, mohou se za splnění dalších podmínek přihlásit k paušální dani?

Jsem fyzická osoba, která je nájemcem družstevního bytu (na základě členství v bytovém družstvu). Část tohoto bytu využívá má vlastní společnost s. r. o. k podnikatelským účelům (kancelářská činnost). Mezi mnou jako FO a s. r. o. je uzavřena nájemní smlouva. Nastavili jsme to tak, že s. r. o. mi hradí pouze poměrnou část skutečných nákladů (nájemné placené družstvu, energie, služby apod.), které odpovídají využívané ploše. Neúčtuji nic navíc, žádný zisk z toho nemám – jde pouze o přeúčtování nákladů. Můj dotaz zní: Je v takovém případě FO povinna podávat daňové přiznání k příjmům z nájmu (§ 9 ZDP), i když po uplatnění skutečných výdajů nevzniká žádný zisk, daňová povinnost by byla nulová? Existuje možnost, jak to nastavit tak, aby bylo vše správně a zároveň se FO vyhnula zbytečné administrativě (např. přiznání „s nulou“)? 

Společník s. r. o., který je zároveň OSVČ, poskytl společnosti půjčku. Společnost mu fakturuje za provedenou práci, oba jsou plátci DPH. Je možné, aby společník tuto fakturu neplatil a provedlo se započtení pohledávek a závazků (fakturace s půjčkou společníka)? Je možné tyto dvě věci proti sobě započíst? Nebude problém s vracením DPH u nezaplacených faktur?

Dotaz Mám dotaz týkající se zdanění prodeje obchodního podílu s. r. o. Náš klient, A, s. r. o. koupil v roce 2016 50 % od jednotlivých společníků, FO, podíl v společnosti B, s. r. o., za 825 000, zaúčtováno na 061. V roce 2024 celý svůj podíl prodal a to za 3 750 000. Je správná moje úvaha, že prodejní cena (byť ve 2024 uhrazená částečně) bude podle § 19 osvobozená s tím, že pořizovací cena bude náklad daňově neúčinný? Ještě bych dodala, že ve společnosti A, s. r. o., neprobíhaly žádné náklady týkající se společnosti B., s. r. o.

Dotaz Dotaz se týká provedení opravy na pronajatém majetku. Společník pronajal své s. r. o. (stavební společnost) vlastní sklad pro uskladnění materiálu. Společnost mu hradí měsíčně nájem sjednaný v nájemní smlouvě. Na uvedeném skladu chce s. r. o. provést opravy nad rámec běžného nájemného. Bude proveden dodatek k nájemní smlouvě, kde se nájemce k tomu zaváže a pronajímatel bude s provedením oprav souhlasit. Uvedené opravy pronajímatel hradit nebude a ani se nebudou započítávat s nájemným. Dotaz: - budou náklady za opravy u s. r. o. daňově uznané a měly by být v dodatku k nájemní smlouvě specifikované nebo stačí jen uvést, že budou provedeny opravy? - společníkovi vznikne zdanitelný příjem, který by měl uvést ve svém daňovém přiznání a zdanit sazbou daně 15 %. Kdy by měl uvést ve svém daňovém přiznání – při dokončení opravy nebo při ukončení pronájmu?