Společník s. r. o.

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Společníkům společnosti s r. o. po schválení VH byl vyplacen podíl na zisku z roku 2024 a podstatná část zisku byla převedena na účet 428. Je možné po kontrole a splnění 3 závazných podmínek v ObchZ ještě vyplatit další menší část z nerozděleného zisku do konce roku? Výplata v hotovosti nerezidentovi nesmí překročit 270 000 Kč. Je to limit pro jednu výplatu hotovosti, nebo pro celý rok? 

Fyzická osoba, občan, pronajímá s. r. o., kde je společník a jednatel, kancelářské prostory v ceně obvyklé. Pokud bude nájem za prosinec 2025 zaplacený až v lednu 2026, je potřeba tento náklady vyloučit z daňových nákladů roku 2025 u s. r. o.? Platí zde něco podobného jako u úroků?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Jsou dvě fyzické osoby, společníci ve společnosti (dříve sdružení) – lékaři. Obrat za společnost bude činit za rok 4mil. Kč, přičemž společníci se na příjmech podílí 50/50 (výdaje neřeší). Budou oba uplatňovat výdajový paušál. Znamená to, že si každý uplatní ve svém přiznání příjem 2 mil. Kč a k tomu 40 %, tj. 800 000 Kč, nebo limitních 800 000 Kč se vztahuje k celkovému obratu 4 000 000 Kč, to znamená, že si na sebe přerozdělí pouze 400 000 Kč? A v daném případě, pokud by obrat 2 mil. Kč na společníka nebyl dosažen, mohou se za splnění dalších podmínek přihlásit k paušální dani?

Jsem fyzická osoba, která je nájemcem družstevního bytu (na základě členství v bytovém družstvu). Část tohoto bytu využívá má vlastní společnost s. r. o. k podnikatelským účelům (kancelářská činnost). Mezi mnou jako FO a s. r. o. je uzavřena nájemní smlouva. Nastavili jsme to tak, že s. r. o. mi hradí pouze poměrnou část skutečných nákladů (nájemné placené družstvu, energie, služby apod.), které odpovídají využívané ploše. Neúčtuji nic navíc, žádný zisk z toho nemám – jde pouze o přeúčtování nákladů. Můj dotaz zní: Je v takovém případě FO povinna podávat daňové přiznání k příjmům z nájmu (§ 9 ZDP), i když po uplatnění skutečných výdajů nevzniká žádný zisk, daňová povinnost by byla nulová? Existuje možnost, jak to nastavit tak, aby bylo vše správně a zároveň se FO vyhnula zbytečné administrativě (např. přiznání „s nulou“)? 

Společník s. r. o., který je zároveň OSVČ, poskytl společnosti půjčku. Společnost mu fakturuje za provedenou práci, oba jsou plátci DPH. Je možné, aby společník tuto fakturu neplatil a provedlo se započtení pohledávek a závazků (fakturace s půjčkou společníka)? Je možné tyto dvě věci proti sobě započíst? Nebude problém s vracením DPH u nezaplacených faktur?

Dotaz Mám dotaz týkající se zdanění prodeje obchodního podílu s. r. o. Náš klient, A, s. r. o. koupil v roce 2016 50 % od jednotlivých společníků, FO, podíl v společnosti B, s. r. o., za 825 000, zaúčtováno na 061. V roce 2024 celý svůj podíl prodal a to za 3 750 000. Je správná moje úvaha, že prodejní cena (byť ve 2024 uhrazená částečně) bude podle § 19 osvobozená s tím, že pořizovací cena bude náklad daňově neúčinný? Ještě bych dodala, že ve společnosti A, s. r. o., neprobíhaly žádné náklady týkající se společnosti B., s. r. o.

Dotaz Dotaz se týká provedení opravy na pronajatém majetku. Společník pronajal své s. r. o. (stavební společnost) vlastní sklad pro uskladnění materiálu. Společnost mu hradí měsíčně nájem sjednaný v nájemní smlouvě. Na uvedeném skladu chce s. r. o. provést opravy nad rámec běžného nájemného. Bude proveden dodatek k nájemní smlouvě, kde se nájemce k tomu zaváže a pronajímatel bude s provedením oprav souhlasit. Uvedené opravy pronajímatel hradit nebude a ani se nebudou započítávat s nájemným. Dotaz: - budou náklady za opravy u s. r. o. daňově uznané a měly by být v dodatku k nájemní smlouvě specifikované nebo stačí jen uvést, že budou provedeny opravy? - společníkovi vznikne zdanitelný příjem, který by měl uvést ve svém daňovém přiznání a zdanit sazbou daně 15 %. Kdy by měl uvést ve svém daňovém přiznání – při dokončení opravy nebo při ukončení pronájmu?

Zaměstnanec s. r. o. poskytl společnosti, která ho zaměstnává, půjčku. Platí pro zaměstnavatele nějaká povinnost z hlediska daní?

Společník, fyzická osoba, hodlá prodat svůj celý 100% podíl na ABC s. r. o. bulharské s. r. o., tzn. novým společníkem v s. r. o. bude bulharská s. r. o. Prodej se uskuteční po 5 letech, tj. bude dle ZDP osvobozený. Musíme řešit výši prodejní ceny tohoto podílu, když je prodej osvobozený? Pokud FÚ určí obvyklou cenu např. namísto smluvně sjednaných 100 000 Kč třeba 1 mil. Kč, hrozí nám nějaký doměrek, sankce od FÚ? Napadá mě využití § 23 odst. 7 ZDP ze strany FÚ.

Může mít jednatel a společník firmy, který nemá žádné příjmy z firmy, protože má ještě živnostenský list a uplatňuje paušální daň, MultiSport kartu od firmy, ve které působí jako společník? Multisport karta je v hodnotě 1 034 Kč za měsíc a firma by mu ji platila a účtovala jako nedaňový náklad na 528. Lze to v tomto případě, nebude problém s paušální daní?

Společnost s r. o., neplátce DPH, se v minulosti stala identifikovanou osobou (IO) z titulu přijetí služby od společnosti usazené v JČS. Nyní zakoupila drobný majetek za 2 000 Kč od společnosti ze Slovenska. Zase má povinnost se chovat jako IO a odvést DPH. Faktura za nákup je vystavena špatně, není zde uvedeno naše DIČ, je tam vyčíslena DPH, kterou tudíž zaplatíme a ještě ji odvedeme FÚ. Tento majetek firma nutně nepotřebuje, je proto možné uvést, že šlo mylnou platbu jednatele, FA si nezařazovat do účetnictví a jednatel by peníze vrátil společnosti? Nebo to nelze, protože jde o FA z JČS a v hlavičce je uvedena firma s IČO?

Společník si z vlastní společnosti půjčí peníze na krátkodobou vypomoci. Během šesti měsíců danou půjčku vrátí do společnosti, ale v jiné měně. Původně půjčka byla v EUR a vratku společník provede v CZK. Je to takto možné zaúčtovat?

Snížení základního kapitálu s. r. o. o vloženou nemovitost a vrácení nemovitosti společníkovi s. r. o., plátce DPH, jediný společník vlastnící 100 %, s. r. o. vznikla v r. 1992. Základní kapitál ve výši 2 400 000 vytvořen vkladem nemovitosti 10. 1. 2011 oceněné znalcem na 2 300 000 Kč a peněžitým vkladem 100 000 Kč při vzniku s. r. o. Kolaudace vložené nemovitosti 14. 1. 2014, účetní hodnota nemovitosti po technickém zhodnocení k 31. 12. 2024 činila 3 00 000 Kč (tech. zhodnocení financováno z půjček od společníka), zůstatková cena v účetnictví 2 800 000 Kč. Neuhrazená ztráta s. r. o. k 31. 12. 2024 je 1 094 000 Kč. V účetnictví evidován závazek vůči společníkovi ve výši 1 900 000 Kč. Současná znalecká cena nemovitosti 12 000 000 Kč. Jak může společník získat zpět vloženou nemovitost a co bude a jak zdaňovat při nepeněžním plnění vydáním nemovitosti nebo peněžním plnění při prodeji nemovitosti společníkovi? U peněžního plnění bych se chtěla zeptat na odpověď Ing. Děrgela z 23. 4. 2024, ID 44339, kde je doporučeno peněžité plnění, ale při prodeji nemovitosti společníkovi by společnost zdanila tento příjem 12 000 000 Kč snížený o zůstatkovou cenu nemovitosti 2 900 000 Kč? A jaké další náklady by uplatnila proti tomuto výnosu? Není to spíše nevýhodný způsob? Bylo by možné uplatnit u společníka, fyzické osoby, osvobození příjmu z nabytí vlastnického práva k jednotce dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP, protože společník je nájemcem jednotky, je členem této právnické osoby a podílel se nepeněžním plněním (vkladem nemovitosti) na pořízení domu s jednotkami. Společnost ale vznikla už v roce 1992. Prosím o vysvětlení, jak s tímto mým dotazem potom souvisí článek Ing. Pilařové ze dne 4. 10. 2023 ID 39891 (Snížení základního kapitálu z přechozího nepeněžitého vkladu). Pro úplnost dodávám, že jsem vkládala svoji nemovitost, kterou jsem získala v době kratší než 5 let před provedením vkladu do s. r. o.

Jediný jednatel s. r. o. chce odkoupit osobní vůz z majetku firmy do soukromého vlastnictví. Vůz byl zakoupen v r. 2018, uplatněn odpočet DPH, je plně odepsaný. Vůz ocenil autorizovaný prodejce osobních vozů na částku 300 000 Kč. Musí jednatel vůz odkoupit nebo existuje možnost bezúplatného převodu. A pokud ano, jaké jsou podmínky: Pokud musí vůz odkoupit, pak za cenu vyšší než je odhad a zaúčtuji dohodnutou cenu na účty MD 022/D 641 a odvedu DPH? Jak se to projeví v daňovém přiznání?

Veřejná obchodní společnost, která je plátcem DPH, bude mít osobní automobil na operativní leasing, ze splátek bude uplatňovat krácený odpočet DPH, neboť společník bude mít ve smlouvě o výkonu funkce, která je bezplatná, souhlas s používáním vozidla i pro soukromé účely, rovněž ve smlouvě s leasingovou společnosti bude souhlas s používáním vozidla i pro soukromé účely společníka v.o.s. Jaké to bude mít dopady na daň z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění společníka, tj. jakým způsobem danit 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH, když společník není zaměstnancem, nepobírá mzdu. Vyplácí si jen podíly na zisku.

Dle odpovědi na jeden z dotazů bych se chtěl zeptat, zda se za orgán právnické osoby považuje i společník s. r. o., který nemá žádnou pracovní či jinou smlouvy s. r. o. a nepůsobí ani ve funkci jednatele. Respektive, zda se z odpovědi dá odvodit, že i náklad na ubytování a případně cestovní náhrady za dopravu (letenky, jízdenky, taxi) při prokazatelné cestě společníka na jednání za společnost mimo sídlo společnosti se dají uznat jako daňově uznatelné (za předpokladu, že na všech daňových dokladech je odběratelem buď společnost, nebo společník)? 

Jednatel a společník s. r. o. půjčuje do s. r. o. osobní peníze, ze kterých mu plyne úrok. Za rok 2024 mu byl vyplacen úrok ve výši cca 180 000 Kč. Společník je ještě zaměstnán na základě smlouvy o jednatelství v s. r. o., jiný příjem ani živnostenský list nemá. Předpokládám, že musí na úroky podat daňové přiznání. Mám tři dotazy související s výše uvedeným: 1. Může u úroků použít nějaký výdajový paušál nebo odečet nákladů 30% jako u pronájmu nemovitostí nebo něco jiného? 2. Jaký typ daňového přiznání bude v tomto případě vyplňovat? Zda daňové přiznání za závislou činnost nebo klasické, stejné jako podnikatelé. 3. Musí do daňového přiznání uvádět i mzdu (jednatelství) a odečíst slevu na poplatníka, když toto všechno již bylo vyúčtováno ve mzdě? Předpokládám, že roční zúčtování mu zaměstnavatel udělat nemůže, když bude podávat daňové přiznání?