Spoluvlastnictví

Společnost s ručením omezeným koupila od vlastníka (občana) byt v bytovém domě za dohodnutou cenu. K tomuto bytu se vztahuje závazek doplatit poměrnou část úvěru za rekonstrukci výtahu v dotyčném bytovém domě. V kupní smlouvě toto není uvedeno. Kupující společnost si vyžádala od SVJ přesnou částku doplatku úvěru (tato částka je nižší než 80 000 Kč). Jak má kupující společnosti zaúčtovat tento závazek? Je možné účtovat jako technické zhodnocení či navýšení pořizovací ceny oproti závazku vůči SVJ, tj. při pořízení bytové jednotky tuto částku přiúčtovat na účet 042? Nebo je známý nějaký jiný postup? 

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Společnost s r. o., neplátce DPH, člen SVJ bytového domu, přebudovala zakoupený nebytový prostor na ordinaci. V rámci stavebních úprav byly vyměněny nevyhovující vstupní dveře z ulice do ordinace (v hodnotě 200 000 Kč). Po dohodě s ostatními členy SVJ přefakturovala polovinu ceny dveří (100 000 Kč) společenství vlastníků. S. r. o. po kolaudaci převede nebytový prostor z účtu 042 na účet 021 a začne majetek včetně všech vedlejších pořizovacích nákladů odpisovat v 5. odpisové skupině. V jaké ceně se v účetnictví s. r. o. na účet 021 převedou dveře – v poloviční ceně 100 000 Kč se souhlasem SVJ?

OSVČ má ve spoluvlastnictví dům (vlastní 7/10) ve kterém podniká a část pronajímá. V § 7 i v § 9 ZDP uplatňuje výdaje paušálem. Pronajímá pouze část nemovitosti, kterou vlastní. 3/10 nemovitosti vlastní druhý spoluvlastník, který ve své části má obchod. Předpokládáme, že příjmy z nájmu nejsou dosaženy společně poplatníky z titulu spoluvlastnictví, protože příjmy z nájmu plynou pouze našemu OSVČ z jeho části nemovitosti a může uplatňovat výdaje paušálem a nemusí uplatňovat skutečné výdaje. Ještě pro zjednodušení - dvě třetiny nemovitosti vlastní naše OSVČ, v jedné třetině podniká, druhou třetinu pronajímá, třetí třetinu vlastní spoluvlastník, který zde má obchod. Můžeme uplatňovat v § 9 ZDP výdaje paušálem?

Dům s pěti byty vlastní z ideální poloviny 2 subjekty (dvoji manželé mají vždy polovinu v SJM). Dům není rozdělen na 5 bytových jednotek, je brán jako 1 jednotka. Jeden byt užívá 1. rodina, byt o dvojnásobné velikosti užívá 2. rodina. Musí nutně 2. rodina hradit 1. rodině náhradu za nadužívání většího bytu? Nebo se mohou dohodnout, že náhrada vyplácena nebude? Předpokládám, že náhrada by se zdaňovala dle § 10 ZDP. Zbylé 3 byty tvořící 50 % podlahové rozlohy domu jsou komerčně pronajímány k bydlení. Jak správně uplatnit odpisy domu a náklady na opravy a rekonstrukci domu? Půjde to jen z 50 %, tj. jen z té komerčně pronajímané plochy? Tj. 25 % u každé z rodin? Pokud půjde o náklady vynaložené na pronajímané byty (vymalování pronajímaného bytu), tak bude možné dát celkovou částku do nákladů? Pokud půjde o opravu fasády domu, tak jen 50 % do nákladů? 

Klient bude prodávat pozemek, u kterého nesplnil časový test pro osvobození od daně z příjmu. Lze za vlastní bytovou potřebu považovat, pokud by nyní investoval do výstavby domu, který je psaný na jeho družku? Po kolaudaci domu dojte k přepsání 1/5 domu na klienta. 

Tři spoluvlastníci dvou domů, v poměru 1. vlastník má 1/2 domu A; 2. a 3. vlastník má každý 1/4 domu A a 1/2 domu B. Všichni chtějí uplatňovat výdaje paušálem. Příjmy domu A jsou 1,5 mil. Kč, příjmy domu B jsou 2,1 mil. Kč. Když si rozpočtou podíly na příjmech podle svých podílů, každý jednotlivě bude mít příjmy pod 2 mil. Kč. U vlastníka 2 a 3 pokud se sečtou příjmy z jejich podílů dohromady, tak jsou nad 2 mil. Musí uplatňovat strop na výdaje paušálem, a jestli všichni, nebo jen 2. a 3. a případně jakým poměrem, pokud všichni, nebo si každý může odečíst plných 30 % ze své části příjmů? Zdaňují podle § 9 ZDP.

Byt je ve vlastnictví tří majitelů. Jeden má jednu třetinu a dvě třetiny jsou v SJM. Všichni spolumajitelé dali souhlas s pronájmem. Je možné, aby pouze jeden ze spoluvlastníků zdanil příjem z pronájmu a zároveň uplatňoval daňový odpis z celé ceny bytu a všechny výdaje?

Společnost s r. o. je podílovým spoluvlastníkem pozemku o výměře 8184 m2. Spoluvlastnické podíly jsou následující: s. r. o. - podíl ve výši id. 5/6 - pořízen koupí (5 mil. Kč), FO1 - podíl ve výši id. 1/12, FO2 - podíl ve výši id. 1/12. Všichni spoluvlastníci uzavřeli dohodu o vypořádání a zrušení spoluvlastnictví, kdy stávající pozemek byl rozdělen na pozemek 1 o výměře 801 m2, pozemek 2 o výměře 649 m2 a stávající pozemek o výměře 6 734 m2. Pozemek 1 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO1, pozemek 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO2 a původní pozemek po oddělení pozemku 1 a 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví společnost s. r. o. Vzhledem ke skutečnosti, že pozemek ve své původní výměře se skládal částečně ze zastavitelné a částečně z nezastavitelné plochy, kdy obě FO obdržely v podobě nově vzniklých pozemků poměrně větší podíl v zastavitelné ploše než by jim dle jejich podílu na původním pozemku před rozdělením náležel, dohodli se všichni účastníci na finančním vypořádání rovným dílem (FO1 = 600 000 Kč, FO2 = 600 000 Kč). Finanční vypořádání bylo oběma FO uhrazeno převodem na bankovní účet s. r. o. Jak v s. r. o. celou tuto transakci správně zaúčtovat (na jaké účty a v jaké hodnotě) a jak k ní přistoupit z pohledu daní? Změní se nějak původní vstupní/pořizovací cena pozemku (5 mil. Kč)?

Sourozenci vlastní nemovitost, z které jim plyne nájem. Každý z nich vlastní ideální polovinu - spoluvlastnický podíl 50 %. Mohu uplatnit na tyto příjmy paušální výdaj ve výši 30 % v případě, že rozdělím příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu (na základě dohody poplatníků, např. příjmy 80 % a 20 %)? Nebo lze rozdělit příjmy jinak než dle spoluvlastnického podílu jen v případě použití skutečných výdajů? Mohu tyto podmínky měnit pro každé zdaňovací období jinak?

Společnost s r. o. má ve svém majetku nemovitosti, ke kterým má spoluvlastnický podíl 60 %. Podepsala smlouvu o vypořádání s fyzickou osobou (FO), která vlastní zbývajících 40 %. FO získala několik nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. V majetku s. r. o. zůstaly nemovitosti, ke kterým má s. r. o. 100% vlastnický podíl. Předpokládáme, že vyřazení nemovitostí z majetku, které získala FO, proúčtuje s. r. o. v zůstatkové ceně na účet 541. Zvýšení ceny majetku o 40 % zaúčtuje s. r. o. na účet MD 042/D 641. Je tento postup správný? Jaké ocenění má zvolit s. r. o. pro hodnotu 40% podílu při jeho zařazení do majetku?

Dvě fyzické osoby vlastní nemovitost, kterou pronajímají. Musí každý z nich zdanit svou část příjmu v poměru, v jakém vlastní nemovitost, nebo je možné zdanit celý příjem z nájmu pouze u jednoho z majitelů? Vlastníci nejsou manželé ani jinak příbuzní.

Fyzické osoby, nepodnikatelé, mají ve spoluvlastnictví bytový dům a celý ho pronajímají. Spoluvlastníci se dohodli, že příjmy z pronájmu nemovité věci nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů, ale plynou jen jednomu spoluvlastníkovi (nájmy jsou poukazovány na bankovní účet jednoho spoluvlastníka). Ten je zdaňuje v § 9 zákona o daních z příjmů. V souladu s § 12 odst. 2 zákona o daních z příjmů jsou uplatňovány výdaje v prokázané výši, nikoliv paušální výdaje. Uvedené rozdělení příjmů a výdajů je použito pouze pro účely zdanění daně z příjmů fyzických osob. Takto zdaněný příjem z pronájmu (čistý zisk) je následně přerozdělen mezi spoluvlastníky podle poměru podílů jednotlivých spoluvlastníků. Je takovýto postup správný?

Podíl v s. r. o. zdědilo 6 podílníků jedním podílem. Chtěli by tento podíl rozdělit na 6 různých podílů místo vlastnění jednoho. Co z toho plyne z daňového hlediska?

OSVČ ve sdružení přerušují živnost dle § 7 ZDP – kovoobraběči – k 31. 12. 2024, kde 5 let fakticky pouze pronajímali stroje (nabyté ve sdružení) a každý měl 1/3 výnos z tohoto pronájmu. Proto dále od r. 2025 budou pronajímat tyto stroje dle § 9 ZDP a zůstanou každý plátcem DPH. Doposud měli 1 podnikatelský bankovní účet a vše si rozdělovali rovným dílem, 1/3 (byli ve sdružení). Pokud budou na § 9 ZDP, musí si každý zřídit svůj obchodní účet a oznámit účty finančnímu úřadu? A pokud prodají 1 stroj v roce 2025, pak každý vyfakturuje 1/3 z celkové ceny obvyklé tohoto stroje? Danit prodej budou asi v § 10 ZDP?

Partneři si v r. 2017 pořídili nemovitost (bytovou jednotku splňující nové podmínky bytové potřeby), v KN zapsaný každý zvlášť, jedná se o podílové vlastnictví (každý vlastní 1/2), účastníky smlouvy o úvěru jsou oba dva. V r. 2022 uzavřeli manželství, nemovitost ale dále zůstává vedena v podílovém vlastnictví. Byt užívají ke svému trvalému bydlení. Chápu § 15 odst. 4, že každý může uplatnit pouze polovinu úroků (je vlastníkem pouze 1/2)?

Řešíme otázku, jak nejlépe právně ošetřit problém společného vlastnictví v případě nemovitosti. Rodinný dům je 1/2 jednoho člověka a 1/2 druhé člověka, přičemž pozemek, na kterém nemovitost stojí, patří jen jednomu. Dům má jedno číslo popisné a na stavebním odboru je zkolaudován s dvěma bytovými jednotkami. Je v ČR možné, popřípadě jakým způsobem, aby oba vlastníci mohli vlastnit jednu bytovou jednotku a tu svoji vlastní polovinu nedělit jako dům děleno 2, ale dům děleno 2 bytové jednotky s vlastními vchody? Otázka spočívá hlavně v budoucí dohodě o nákladech na opravy, protože střecha je společná a společných nákladů je tam více, například voda není z veřejného vodovodu, ale z vlastní studny, která však patří pouze jednomu vlastníkovi - tomu, na jehož pozemku dům stojí. Je možné toto řešit "pouhým" zápisem u notáře ve formě dohody obou vlastníků, že trvají na tom, že dům bude navždy rozdělen takto a v případě prodeje se bude prodávat na bytové jednotky, přičemž každá musí mít svůj odhad a kupní cena pak náleží právě tomu z nich? Popřípadě jeden by v budoucnu rád nemovitost pronajímal, jak by pak měl řešit pronájem, když by nepronajímal celý dům, ale jenom ten svůj byt. 

Jsem 50procentní vlastník nemovitosti. Druhý vlastník má rovněž 50% nemovitosti a tento druhý vlastník v nemovitosti podniká. Každý rok mi posílá peníze z titulu spoluvlastnictví. Na který řádek danového přiznání FO tento příjem patří? A existuje na tento příjem výdaje procentem z příjmú, podobně jako u příjmů z pronájmu?

Tři fyzické osoby (matka, otec a syn) pronajaly nebytový prostor. Mají smlouvu, kde jsou uvedeni všichni tři jako pronajímatelé. Na konci roku musí zdanit pronájem. Mohou si to rozdělit na 3 části a podat každý zvlášť svoje daňové přiznáni? 

Matka a dcera jsou spoluvlastníci (50 % : 50 %) nemovitosti. Matka vlastní nemovitost od r. 1995. Dcera dostala svou půlku od matky darem v r. 2004, kdy byla zaplacena darovací daň. Matka (svou půlku) má nemovitost zařazenou v obchodním majetku. Příjmy z pronájmu daní v par.7 ZDP. Dcera (svou půlku) neměla v obchodním majetku, příjmy z pronájmu danila v § 9 ZDP do r. 2010, do výdajů dávala odpisy. Od r. 2011 všechny příjmy z nájmu daní matka, do výdajů dává svůj odpis půlky nemovitosti i odpis půlky nemovitosti dcery. Nyní k 31. 12. 2023 chce ukončit podnikání. Příjmy z nájmu se tedy budou danit od r. 2024 v § 9 ZDP. Opět bude pokračovat v odepisování svém i dcery. Jak by to bylo, kdyby celou nemovitost prodaly? Je zde časový test 5 let od vyřazení z OM - ovšem pouze u matky? Dcera by měla prodej své půlky osvobozen? Co by bylo výdajem u matky - ZC pouze z její půlky odepisování?