Stravování

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Firma zajišťující stravování plánuje nově fakturovat i servisní náklady na výdej jídel a jejich dopravu formou fixní částky. Toto bude fakturováno navíc nad cenu jednotlivých odebraných jídel. Cena pro zaměstnance se tedy nemění a nemění se tak ani výše příspěvku zaměstnavatele. S cenou příspěvku se nyní vejdeme do limitu pro osvobození u zaměstnance. Jak se postavit k těmto fixním servisním nákladům? Může to mít nějaký dopad na limit pro osvobození u zaměstnance? Můžete prosím poskytnout podpůrnou legislativu? Ještě doplňuji, že výdej se provádí v našich prostorách. 

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Poskytuji zaměstnancům obědy zdarma formou stravování v závodní jídelně, zaměstnanci si nijak nepřispívají. Obědy nakupuji od dodavatele za cenu 112 Kč + 12% DPH, přičemž si nárokuji DPH přijaté faktury v plné výši (zajištění stravování zaměstnanců je pro účely zajištění mé ekonomické činnosti). Je potřeba zaměstnanci přidanit rozdíl mezi cenou oběda včetně DPH v částce 125,44 Kč a limitem dle § 6 dost. 9 písm. b) ZDP, tedy pro rok 2024 v částce 123,90 Kč, anebo vycházím z ceny oběda bez DPH a přidaňovat nic nemusím? Z hlediska nároku na odpočet DPH uplatňuji správně plný nárok na odpočet bez ohledu na cenu oběda?

S. r. o., plátce DPH, nakupuje obědy pro své zaměstnance. Hodnota jednoho oběda je 105 Kč vč. DPH. Nyní máme fakturu přijatou za dané obědy. Můžu tuto fakturu zaúčtovat: 527,343/321? Tzn., že se bude jednat o daňové náklady s odpočtem DPH? A v případě zaměstnance bude oběd bez odvodů, jelikož cena je nižší než 123,90? Musím mít ještě k přijaté faktuře seznam strávníků? 

Pár zaměstnanců bylo na pracovní cestě v Koreji, kde jim bylo poskytnuto občerstvení. V rámci cestovních příkazů se jim pokrátilo stravné (512). Teď však máme fakturu od matky, která nám toto občerstvení fakturuje. Zaúčtovat toto občerstvení nedaňově na 513 nebo na účet 527, přičemž kontrolovat limit osvobození (a nadlimit zaměstnancům přidanit)?

Firma provozuje vlastní stravovací zařízení, kde se stravují zaměstnanci a bývalí zaměstnanci. Určitý počet obědů se vydá na reprezentaci (obchodní partneři, návštěvy…). Rovněž se obědy prodávají jiným subjektům Veškeré náklady spojené s provozem jsou evidovány na tomto středisku – účty skupiny 50 – 55 a z tohoto je zkalkulována cena obědu. U zaměstnanců se sleduje, zda je dodržen limit příspěvku na stravování a v případě, že např. obdrží při přesčasu 2 jídla, je rozdíl dodaněn v závislé činnosti. Jak metodicky správně zaúčtovat benefit zaměstnancům na účet 527 a obědy pro reprezentaci na účet 513 - obdobně jako v případě nakoupených obědů, kdy na účtu 527 je částka za oběd bez DPH po odečtení úhrady zaměstnance?

Jsme podnikatelský subjekt a máme vydaný Vnitřní předpis pro poskytování stravování. Můžeme si tímto předpisem stanovit, že nárok na příspěvek zaměstnancům na stravování vznikne v případě odpracování poloviny směny, v případě jednosměnného provozu tedy 4 hod?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí, školka. Máme zaměstnance na HPP, pondělí až pátek odpracuje pouze dvě hodiny, tj. má 25% úvazek. Má nárok na příspěvek z FKSP na obědy? Kdybychom měli zaměstnance na DPP, který by v daném kalendářním měsící odpracoval všechny dny po 8 hodinách, bude mít tento zaměstnanec nárok na příspěvek z FKSP na obědy, může mít nárok nebo musí či nemá vůbec? Najdu toto někde v zákoně nebo byly vyhlášky zrušeny a záleží na vnitřní směrnici?

Zaměstnanec má standartní rozvrh pracovní doby pondělí až pátek, úvazek 40 hod. týdně. V sezóně je mu několikrát měsíčně na víkend nařízena práce přesčas a odpracuje celé směny navíc. Nejedná se o pracovní cestu. Bude příspěvek na stravování za víkendové směny u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu ze závislé činnosti?

Zaměstnáváme dočasně přidělené pracovníky na základě smlouvy s agenturou práce, která nám vystavuje každý měsíc fakturu za odpracované hodiny jejich pracovníků. Máme povinnost dodržet srovnatelné pracovní a mzdové podmínky s našimi kmenovým zaměstnanci. Můžeme jim přispívat na jejich obědy? Jakým způsobem a v jaké výši? Bude to pro nás daňově uznatelný náklad?

Společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu s pracovní agenturou. Může společnost poskytovat příspěvek na stravování agenturním zaměstnancům a bude pro tuto společnost tento příspěvek daňově uznatelným nákladem ? Pracovní agentura žádný příspěvek svým zaměstnancům neposkytuje.

V sobotu, mimo klasický pracovní týden, bylo potřeba provést pravidelné revize strojů, kdy je nutná součinnost zaměstnanců. 12 zaměstnanců bylo na 7 hodin na směně na dílně. Zaměstnavatel objednal z místní restaurace 12x pizzu. Ve vnitřní směrnici máme poskytování příspěvku na stravování v maximální osvobozené výši, tj. 116,20. Jelikož náš dodavatel má obědy ve výši 99 a 109, nic nedodaňujeme, v případě, že si zaměstnanec objedná oběd nad rámec, uhradí ho celý oproti daňovému dokladu srážkou ze mzdy nebo hotově. Je možné použít postup příspěvku na stravování i v sobotu, kdy nefunguje dodavatel obědů a jídlo bylo zaměstnancům dodáno z restaurace? Daňový doklad z restaurace máme. Například pizza v ceně 200 - příspěvek zaměstnavatele 116,20 a 83,80 by zaměstnanec uhradil dle naší směrnice?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům stravenkový paušál. Pokud se tak rohodne, musí přispívat všem zaměstnancům? Nebo může vybrat pouze určitý okruh zaměstnanců, kterému se rozhodne přispívat? A jak je to s dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti? Když se rohodne přispívat zaměstnancům na HPP musí přispívat i "dohodářům"? Nebo ty může vynechat? Popř. může zvolit pouze vybrané "dohodáře"? 

Zaměstnanec má exekuci na plat, jaká výše čistého příjmu je započítávána do rozhodného čistého příjmu pro dávky státní sociální podpory, čistá mzda po odečtení exekuce, nebo před výpočtem exekuce? Druhá část otázky: Součástí mzdy zaměstnance je i stravenkový paušál, je výše toho paušálu také součásti příjmu pro výpočet dávek státní sociální podpory.

Po předchozím příspěvku o pracovních cestách se dnes zaměříme na oblast stravování zaměstnanců. Společné stravování může být chápáno jako jeden z nástrojů pro budování silné firemní kultury. Neformální setkávání při jídle umožňuje zaměstnancům navázat osobnější vztahy, což má pozitivní dopad na týmovou spolupráci a celkovou atmosféru na pracovišti. Tímto způsobem může společnost posilovat svou identitu a podporovat loajalitu zaměstnanců.

Zaměstnanec byl na pracovní cestě. Přinesl doklad, kde je uvedena částka za ubytovací služby a v dalším řádku vyčíslena strava - snídaně. Zaměstnanec má z důvodu poskytnutí snídaně krácenou dietu. Strava je ve 12% DPH. Jsme plátci DPH. Je možné si uplatnit nárok na odpočet DPH u snídaně? Předpokládám, že když zaměstnanci krátíme dietu, je snídaně daňově účinným nákladem zaměstnavatele.

Zajišťujeme zaměstnancům obědy formou dovozu do naší výdejny. Cena od dodavatele je 125 Kč bez DPH za jeden oběd + 12,50 Kč bez DPH za dovoz jednoho obědu (celkem je to 137,50 Kč bez DPH). Jakou maximální částkou může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům na jeden oběd, pokud se rozhodne, že dopravu jídla hradí zaměstnanec?

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.