Účet vkladový
Rád bych se informoval o správném postupu účtování klientských vkladů, které společnost spravuje a převádí brokerovi. Společnost Producor, a.s. vede více bankovních účtů, z nichž některé slouží pro vklady klientů. Firma funguje pouze jako správce a tyto prostředky právně náleží klientům, přičemž jsou následně převáděny na investiční platformy. Mám následující dotazy: 1) Dle mého, je vhodné vést tyto bankovní účty podrozvahově, aby peníze klientů byly vedeny odděleně od majetku firmy. Avšak jaké jsou účetní předpisy nebo doporučení pro tento případ? Pokud by byl účet veden podrozvahově, jak správně zaúčtovat vklad klienta na bankovní účet? Například: vklad klienta na BÚ = 221.400 (analytika pro bank.účet sloužící pro vklady klientů) / ???? pozn. nebo vést tyhle bank. účty jen zvlášt mimo účetní software, a nikde jej neevidovat ve výkazech Rozvaha, VZZ, příloha atd.. Byla i myšlenka, že tyto bankovní účty, na které jsou vklady klientů uloženy, vést v hlavní knize, se zaúčtováním = příjem vkladu klienta na BÚ (221.400) / závazky vůči klientům (379) a následný přesun prostředků k brokerovi (379) / (221.400)? Nicméně by se tohle ale promítlo do rozvahy společnosti jako součást pasiv...což si nemyslím, že je správné.
Společnost s r. o. měla ke svému běžnému účtu zřízený termínovaný vklad k běžnému účtu. Předčasně ukončila termínovaný vklad tím, že prostředky převedla na svůj běžný účet. Na výpise z termínovaného vkladu se objevila položka sankce za výběr termínovaného vkladu. Je tato sankce daňově uznatelnou položkou?
Pokud se z pokladny vkládá na bankovní účet částka, může být účetní zápis rovnou jen na základě bankovního výpisu MD 221/D 211, nebo musí být nejprve vystaven výdajový pokladní doklad se zápisem MD 261/D 211 a poté částka na výpisu zaúčtována MD 221/D 261?
- Článek
Ozdravné postupy a řešení krize u finančních institucí jsou v českém právním řádu relativně novými právními pojmy, převzatými na základě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Bank recovery and resolution directive, dále jen „směrnice BRRD“) do zákona č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“). V tomto článku jsou shrnuty základní atributy současné české právní úpravy a regulace v rámci EU, přičemž detailněji se tomuto tématu věnuje článek autora publikovaný v časopisu Obchodní právo.