Účetní doklady

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům volnočasové a zdravotní benefity do limitu osvobození od odvodů u zaměstnance. Musí být doklad vždy vystaven pouze na firmu? Je akceptovatelný doklad vystavený na jméno zaměstnance, pokud je hrazen firemní kartou nebo převodem z účtu firmy – například nadstandardní vyšetření u programu prevence rakoviny v nemocnici v hodnotě 13 000 Kč na jméno zaměstnance? Pokud se jedná o doklad na menší částku než 10 000 Kč, například thajské masáže za 1 500 Kč, musí na tomto dokladu být vůbec uveden odběratel, nebo stačí napsat například do textu thajská masáž pro Jana Nováka a je možné takový doklad zaplatit takový doklad firemní kartou?

Společnost s r. o. uzavřela s bankou účelový investiční úvěr na pořízení majetku. Banka z tohoto úvěru uhradila kupní cenu přímo dodavateli strojů a finanční prostředky nebyly připsány na bankovní účet naší společnosti. Ke dni účetní závěrky naše společnost nemá k dispozici žádné účetní doklady k pořízení majetku (fakturu, předávací protokol ani doklad o uvedení do užívání). K dispozici jsou pouze bankovní výpisy dokládající pravidelné splátky úvěru. Z tohoto důvodu naše společnost zvolila následující účetní postup: vznik úvěru je zaúčtován interním dokladem jako závazek vůči bance na účet 231 se souvztažným zápisem na účet 379-Jiné závazky, účet 231 je následně snižován o uhrazené splátky jistiny dle bankovních výpisů, úroky a bankovní poplatky jsou účtovány do nákladů, majetek není ke dni účetní závěrky evidován na účtech 042 ani 022 a nejsou uplatňovány žádné odpisy, a to z důvodu absence účetních dokladů. Žádáme o potvrzení, zda je uvedený postup v souladu se zákonem o účetnictví a daňovými předpisy, případně o doporučení správného řešení.

V účetnictví dopravní společnosti tvoří značnou část výdajů platby řidičů firemní kartou během cest – typicky mýto/průjezd, poplatky, clo, technické služby apod. Jde o doklady bez DPH nebo s cizí DPH; tyto doklady nejsou předmětem českého přiznání k DPH. Platby probíhají v různých měnách, avšak jsou strhávány z korunového účtu. Účetní si z praktických důvodů zjednodušila účtování tak, že v modulu Banka zaúčtovala tuto kategorii plateb plošně jako 518/221, aniž by každý jednotlivý doklad zakládala a účtovala v modulu Přijaté faktury. Doklady (faktury/účtenky) jsou však ve firmě k dispozici a jsou kompletní. Spárovat každou fakturu s konkrétním bankovním pohybem v CZK by výrazně zvýšilo časovou náročnost vedení účetnictví. Chtěl bych se zeptat, zda při případné kontrole může Finanční úřad společnosti vytknout, že doklady nejsou jednotlivě zaevidované v modulu Přijaté faktury (tj. že nejsou párované 1:1 na bankovní položky), případně zda by z tohoto důvodu mohl neuznat tyto výdaje jako daňově účinné náklady.

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Jak zaúčtovat platbu kartou 1. zaplatím kartou 2. objeví se mi na výpisu z účtu platba 3. na konci měsíce mi přijde zúčtovací faktura za souhrn několika plateb kartou (stejná firma)?

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Jak postupovat u faktury za software k měřákům s dálkovým odečtem? Faktura je celkem na 80 606,- bez DPH. Obsahuje složky software, jednorázový poplatek na 34 801,- a licenci a podporu (budou se hradit opakovaně každý rok) na 45 805,-. Mám účtovat jako dlouhodobý majetek a odepisovat, když je celková cena nad 80tisíc Kč. nebo mohu účtovat na 518, když se vztahuje k několika měřákům? 

V roce 2023 a 2024 jsme vystavili faktury na zahraničního zákazníka, který se nyní ozval, že potřebuje, aby tyto doklady měli v položce faktury odběratele jiný název, než co byl na fakturách let 2023, 2024. Jak bychom nyní měli postupovat? Lze to změnit?

S.r.o. se zabývá prodejem cigaret. Jak správně účtovat o spotřební dani, která je odváděna formou "nákupu" tabákových nálepek? Návrh 1: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 538 x 213. Vystavené faktury na prodej jsou účtovány: 311 x 604 + 311 x 343 , kde hodnota na DAL 604 obsahuje i spotřební daň. Proto by mi připadalo správnější (věrný obraz): Návrh 2: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 604 x 213. Asi nestandardní, ale připadá mi, že takto nebudou zkreslovány (nadhodnoceny) výnosy na ú 604. Nedokážu totiž účtovat na vystavených fakturách 311 x 604, 311 x 213, 311 x 343, což by bylo asi nejsprávnější. Prosím, jak správně účtovat?

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Společnost poskytuje služby (nemáme tedy materiál, ani zboží), používáme denní kurz dle ČNB. Účetní kurz Jak správně stanovit účetní kurz u zahraniční faktury? Podle přijetí dokladu, vystavení dokladu nebo DUZP? Aktuálně používáme: účetní kurz se rovná DUZP. Je tohle správně? Nebo je lepší používat kurz dle vystavení faktury? Aktuálně to řešíme z toho důvodu, že při vyšších částkách mohou vznikat větší rozdíly v kurzových rozdílech. Předpokládám, že se tohle stanoví jednou / pro celý rok stejně a je uvedeno v interní směrnici. Datum účetního případu Datum účetního případu je důležitý pro to, kdy jde doklad do nákladů / výnosů. Např. faktura přijatá: vystavení v červenci, DUZP v květnu a jsme plátci DPH. Účtujeme jako datum účetního případu v červenci, DUZP květen a nárokované DPH v červenci. Zároveň vytvořen dohad do května. Případně by také mělo jít datum účetního případu květen, DUZP v květnu, nárokovat DPH v červenci bez dohadu. Je tento postup správně?

s.r.o. se rozhodla rozdělit k 30.6. na základě zápisu z valné hromady zisk z minulých let ve výši 1 mil. Kč. Je účetně správný uvedený postup včetně správného výpočtu daně? 1. Na převod zisku k rozdělení byl vytvořený interní doklad, zaúčtováno 428/431 1 mil. Kč 2. Vytvořen závazek , rozdělení zisku společníkovi 431/364 - 850 tis., srážková daň 15% = 431/342 150 tis. 3. úhrada závazku společníkovi 364/221 -850 tis., úhrada daně 342/221-150 tis.

Školka nakoupí čipy. Tyto čipy slouží k otevírání dveří, které dává rodičům a vybírá od rodičů zálohy a účtuje: pokladna/378. Následně rodič ke konci školního roku vrátí čip a opět se zaúčtuje 378/pokladna. Ale jak to udělat s čipy, které nikdy rodiče nevrátí, ztratili je (již nic nedoplací, byly tam ta záloha, které se rodiči nevrátí)? Lze zaúčtovat interním dokladem např.: nevrácené čipy: 378/602 003 - ostatní výnosy za služby? Lze tento interní doklad zaúčtovat jednou za rok až k 31. 12. 2025, kdy paní hospodářka již během roku ví, že se jí nevrátilo např. 10 čipů se zálohou 100 Kč, tj. přeúčtujeme tu zálohu za čipy na výnos: 378/602? 

Může být do účetnictví zaevidován jako vystavený zjednodušených daňový doklad souhrnný závěrkový doklad z pokladního systému, kde je patrné, že bylo vystaveno 1000 paragonů, 800 jich bylo hrazeno hotově, 100 kartou a ještě je vše rozpadnuté na základ DPH a DPH v patřičné sazbě, je tam IČ, DIČ....i všechny ostatní zákonné náležitosti. Není nutné paragony tisknout a shromažďovat? Mohou být uchovávané jen v pokladním systému?