Účetní doklady

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Jak zaúčtovat platbu kartou 1. zaplatím kartou 2. objeví se mi na výpisu z účtu platba 3. na konci měsíce mi přijde zúčtovací faktura za souhrn několika plateb kartou (stejná firma)?

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Jak postupovat u faktury za software k měřákům s dálkovým odečtem? Faktura je celkem na 80 606,- bez DPH. Obsahuje složky software, jednorázový poplatek na 34 801,- a licenci a podporu (budou se hradit opakovaně každý rok) na 45 805,-. Mám účtovat jako dlouhodobý majetek a odepisovat, když je celková cena nad 80tisíc Kč. nebo mohu účtovat na 518, když se vztahuje k několika měřákům? 

V roce 2023 a 2024 jsme vystavili faktury na zahraničního zákazníka, který se nyní ozval, že potřebuje, aby tyto doklady měli v položce faktury odběratele jiný název, než co byl na fakturách let 2023, 2024. Jak bychom nyní měli postupovat? Lze to změnit?

S.r.o. se zabývá prodejem cigaret. Jak správně účtovat o spotřební dani, která je odváděna formou "nákupu" tabákových nálepek? Návrh 1: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 538 x 213. Vystavené faktury na prodej jsou účtovány: 311 x 604 + 311 x 343 , kde hodnota na DAL 604 obsahuje i spotřební daň. Proto by mi připadalo správnější (věrný obraz): Návrh 2: 1. Výměr Celní správy na pořízení nálepek: 213 x 345 2. Úhrada: 345 x 221 3. Spotřeba (nalepení na krabičky): 604 x 213. Asi nestandardní, ale připadá mi, že takto nebudou zkreslovány (nadhodnoceny) výnosy na ú 604. Nedokážu totiž účtovat na vystavených fakturách 311 x 604, 311 x 213, 311 x 343, což by bylo asi nejsprávnější. Prosím, jak správně účtovat?

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Společnost poskytuje služby (nemáme tedy materiál, ani zboží), používáme denní kurz dle ČNB. Účetní kurz Jak správně stanovit účetní kurz u zahraniční faktury? Podle přijetí dokladu, vystavení dokladu nebo DUZP? Aktuálně používáme: účetní kurz se rovná DUZP. Je tohle správně? Nebo je lepší používat kurz dle vystavení faktury? Aktuálně to řešíme z toho důvodu, že při vyšších částkách mohou vznikat větší rozdíly v kurzových rozdílech. Předpokládám, že se tohle stanoví jednou / pro celý rok stejně a je uvedeno v interní směrnici. Datum účetního případu Datum účetního případu je důležitý pro to, kdy jde doklad do nákladů / výnosů. Např. faktura přijatá: vystavení v červenci, DUZP v květnu a jsme plátci DPH. Účtujeme jako datum účetního případu v červenci, DUZP květen a nárokované DPH v červenci. Zároveň vytvořen dohad do května. Případně by také mělo jít datum účetního případu květen, DUZP v květnu, nárokovat DPH v červenci bez dohadu. Je tento postup správně?

s.r.o. se rozhodla rozdělit k 30.6. na základě zápisu z valné hromady zisk z minulých let ve výši 1 mil. Kč. Je účetně správný uvedený postup včetně správného výpočtu daně? 1. Na převod zisku k rozdělení byl vytvořený interní doklad, zaúčtováno 428/431 1 mil. Kč 2. Vytvořen závazek , rozdělení zisku společníkovi 431/364 - 850 tis., srážková daň 15% = 431/342 150 tis. 3. úhrada závazku společníkovi 364/221 -850 tis., úhrada daně 342/221-150 tis.

Školka nakoupí čipy. Tyto čipy slouží k otevírání dveří, které dává rodičům a vybírá od rodičů zálohy a účtuje: pokladna/378. Následně rodič ke konci školního roku vrátí čip a opět se zaúčtuje 378/pokladna. Ale jak to udělat s čipy, které nikdy rodiče nevrátí, ztratili je (již nic nedoplací, byly tam ta záloha, které se rodiči nevrátí)? Lze zaúčtovat interním dokladem např.: nevrácené čipy: 378/602 003 - ostatní výnosy za služby? Lze tento interní doklad zaúčtovat jednou za rok až k 31. 12. 2025, kdy paní hospodářka již během roku ví, že se jí nevrátilo např. 10 čipů se zálohou 100 Kč, tj. přeúčtujeme tu zálohu za čipy na výnos: 378/602? 

Může být do účetnictví zaevidován jako vystavený zjednodušených daňový doklad souhrnný závěrkový doklad z pokladního systému, kde je patrné, že bylo vystaveno 1000 paragonů, 800 jich bylo hrazeno hotově, 100 kartou a ještě je vše rozpadnuté na základ DPH a DPH v patřičné sazbě, je tam IČ, DIČ....i všechny ostatní zákonné náležitosti. Není nutné paragony tisknout a shromažďovat? Mohou být uchovávané jen v pokladním systému?

Pořád přepisujete doklady ručně a večer doháníte, co jste přes den nestihli? Nejste v tom sami. Podle dat AMSP ČR zůstává více než 60 % účetních u tradičních metod. Zamyslete se ale nad tím, zda vám mezitím neujíždí vlak a neobíráte se zbytečně o čas.

jak účtovat doklad o tankování benzínu, který zaměstnanec ztratil. Občas se stane, že některý ze zaměstnanců ztratí doklad o tankování. Na výpisu z účtu je vidět u jaké benzinové stanice zaměstnanec tankoval a výše částky. Víme, že měl služební cestu v tomto místě a i spotřeba odpovídá knize jízd, ale chybí doklad za tankování. Nechceme dávat úhradu k předpisu zaměstnanci, když se jednalo jednoznačně o pracovní cestu, jak v tomto případě postupovat. Můžeme doklad zaúčtovat jako daňový s tím, že nebudeme rozúčtovávat DPH, ale zaúčtujeme celou částku nebo ho musíme dát jako nedaňovou položku nebo to takto vůbec nelze a musí se dát k úhradě zaměstnanci jako pohledávka za zaměstnancem?

Našemu odběrateli jsme vyfakturovali v říjnu 2024 zboží za 387 535,20 Kč + daň 12 % 46 504,22 Kč, tj. celkem 434 039,42 Kč. Fakturu jsme mu zaslali, odběratel (plátce DPH) si na základě této faktury uplatnil svůj nárok na odpočet za říjen 2024 a v únoru 2025 fakturu uhradil. Bohužel do našeho účetnictví byla omylem vložena chybná faktura na vyšší částku (398 304 Kč + DPH 47 796,48 Kč, tj. celkem 446 100,48 Kč) - tuto chybnou fakturu na vyšší částku jsme zaúčtovali do účetnictví, uvedli ji v našem přiznání k DPH za měsíc říjen 2024 a rovněž v kontrolním hlášení za říjen 2024. Nyní (únor 2025) jsme zjistili naši chybu. Jak máme nyní postupovat? Stačí vložit do našeho účetnictví správný doklad (faktura na nižší částku, kterou skutečně obdržel odběratel) a podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za říjen 2024, v nichž pouze opravíme základ daně a výši daně u tohoto chybného dokladu? Nebo je nutné celou situaci nějakým způsobem složitě řešit přes opravné daňové doklady - pokud ano, jaký by byl postup? 

Podle znění § 35a odst. 3 zákona o DPH musí být při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků uchovávána elektronicky i data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Jak tuto podmínku v praxi splnit a zajistit?

Přijatá faktura má DUZP 31. 12. 2024, datum vystavení 3. 1. 2025. Kdy vzniká z pohledu účetního závazek v 12/2024 nebo 01/2025? Nabízejí se dvě možnosti účtování: faktura přijatá zaúčtována do 12/2024, DPH uplatněn nárok 1/2025 (tudíž k 31. 12. 2024 vzniká neuhrazená pohledávka z titulu DPH) nebo fakturu zaúčtuji do 01/2025 a přes účet 383 časově rozliším náklady do r. 2024 – jsou možné obě varianty? Účetní program má problém v zaúčtování závazku v 12/2024 a uplatnění nároku DPH v 01/2025.