Účtování závazků

Jsme a. s., plátce DPH v ČR, koupili jsme od slovenského zákazníka plátce DPH olej na praní a sůl do koupele. Od jednoho zákazníka tam máme napsáno přenos danové povinnosti § 69 platí odběratel, DPH na fa 0. U druhého zákazníka je napsáno přenos daňové povinnosti  § 64 (DPH na fa 0). Jak se tyto faktury mají účtovat? Jako dovoz z EU DPH na MD a DPH na D, nebo úplně jinak?

Společnost se soudila ohledně svého nezaplaceného závazku (který byl v minulosti v účetnictví řádně zaúčtován). Soud uložil společnosti závazek protistraně zaplatit, včetně úroku z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky. Dále musí protistraně zaplatit náklady soudního řízení. Jak správně zaúčtovat úrok z prodlení a náklady soudního řízení? Budou tyto náklady daňově uznatelné?

Společnost používá pro cizoměnové přepočty (dle vnitřní směrnice) pevný kurz. Lze v této směrnici určit, že pro určitou skupinu transakcí (např. pro přijaté faktury v cizí měně podléhající tuzemské DPH) bude účetní jednotka používat denní kurz? Tzn., je možné pro určitou skupinu operací používat pevný kurz a pro další vymezenou skupinu denní kurz?

Společnost s r. o. uzavřela s bankou účelový investiční úvěr na pořízení majetku. Banka z tohoto úvěru uhradila kupní cenu přímo dodavateli strojů a finanční prostředky nebyly připsány na bankovní účet naší společnosti. Ke dni účetní závěrky naše společnost nemá k dispozici žádné účetní doklady k pořízení majetku (fakturu, předávací protokol ani doklad o uvedení do užívání). K dispozici jsou pouze bankovní výpisy dokládající pravidelné splátky úvěru. Z tohoto důvodu naše společnost zvolila následující účetní postup: vznik úvěru je zaúčtován interním dokladem jako závazek vůči bance na účet 231 se souvztažným zápisem na účet 379-Jiné závazky, účet 231 je následně snižován o uhrazené splátky jistiny dle bankovních výpisů, úroky a bankovní poplatky jsou účtovány do nákladů, majetek není ke dni účetní závěrky evidován na účtech 042 ani 022 a nejsou uplatňovány žádné odpisy, a to z důvodu absence účetních dokladů. Žádáme o potvrzení, zda je uvedený postup v souladu se zákonem o účetnictví a daňovými předpisy, případně o doporučení správného řešení.

Jsme organizační složka státu, která vybírá pokuty v hotovosti. Vybrané pokuty jsou v následujícím měsíci odvedeny na celní úřad. V současné době účtujeme přijaté pokuty tak, že příjem do pokladny účtujeme jako navýšení pokladny proti účtu 262 – Peníze na cestě (MD 261/D 262), protože k samotnému odvodu na celní úřad dochází až v dalším období. Samotný odvod pokut pak účtujeme opačně (MD 262/D 261). Problém nastává při čtvrtletní účetní uzávěrce. Pokud je k poslední dni ve čtvrtletí účet 262-Peníze na cestě nenulový, systém při odesílání výkazů hlásí chybu, byť ji lze formálně „propustit“. Z tohoto důvodu jsme v minulém roce zavedli postup, kdy ke konci čtvrtletí účet 262 uměle vynulujeme tím, že přeúčtujeme zůstatek do pokladny, a hned k prvnímu dni následujícího měsíce tuto operaci vrátíme zpět na účet 262. Tento postup sice zajistí bezchybný průchod výkazů, avšak současně dochází k umělému stavu účtu 261-Pokladna, což vede k nesouladu skutečného a účetního stavu. Je tento postup správný, případně jakým jiným způsobem by bylo vhodné pokuty účtovat tak, aby účet 262 byl k rozvahovému dni nulový a aby nedocházelo k umělému navyšování stavu pokladny, a zároveň bylo účtování v souladu s účetními a metodickými předpisy pro OSS. Je z metodického hlediska vhodné účtovat přijaté pokuty prostřednictvím účtu 262-Peníze na cestě, nebo zda by bylo správnější tyto prostředky evidovat jako cizí prostředky formou jiného závazku (např. účet 379-Jiné závazky), případně zvolit jiné metodicky správné řešení.?

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Firma vznikla dne 1. 1. 2025, formou odštěpení. Byla vytvořena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2025. V aktivech je zůstatek na účtu 097 ve výši 1 565 000 Kč. V pasivech je zůstatek na účtu 418 ve výši 1 565 000 Kč. Tyto částky řeším pomocí účtu 557-Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Ale také je v pasivech zůstatek na účtu 481 ve výši 328 650 Kč. V roce 2025 účtuji účetní případy. Na konci roku vypočítám daňovou povinnost a předpis zaúčtuji MD 591/D 341. Jak se budu vypořádávat z účtem 481? Myslela jsem si, že na konci roku 2025 zaúčtuji rozpuštění odloženého závazku a pohledávky jako MD 481/D 592, ale prý to není možné. 

Máme přijatou fakturu za poskytnou službu: Základ DPH 2 200,00 Kč , DPH 21% 462,00 Kč, pak na dalším řádku vyčíslena sleva, základ DPH - 440,00 Kč, DPH 21% - 92,40 Kč - věrnostní sleva, základ DPH 1 760,33 Kč, DPH 21% 369,67 Kč - rekapitulace DPH. Do DPH vykazujeme dle posledního řádku, tedy po odečtení slevy. Musí se do nákladů dát nejdříve částka před slevou, tedy na účet 518 částka 2 200,00 Kč a pak minusem zase na 518 - 440,00 Kč, nebo můžeme rovnou na účet 518 zaúčtovat cenu po slevě, tedy 1 760,33 Kč?

Firma Box s.r.o. obdržela v roce 2019 fakturu od dodavatel se splatností 27. 12. 2019. V roce 2022 byl závazek 30 měsíců po splatnosti a byl odepsán na účet 648 zápisem MD 321/D 648 a odpis byl daňově účinný. Závazek je veden v podrozvahové evidenci. V srpnu 2025 firma Box s.r.o. závazek dodavateli uhradila. Jak správně účetně a daňově tuto úhradu vyřešit?

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Jeden z našich klientů s.r.o. používá tankovací karty na základě smlouvy se společností ORLEN. Některé z karet chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám jejich spotřebu i když nemá oprávnění pro distribuci pohonných hmot?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Jeden z našich klientů s.r.o. využívá několik SIM karet. Za provoz těchto karet dostává od telefonní společnosti fakturu – daňový doklad. Některé z telefonních čísel chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám telefonní poplatky i když nemá oprávnění na provozování telefonních služeb?

Český dodavatel nám vystavil fakturu v EUR a vyčíslil českou DPH a uvedl svůj kurz. Náš kurz, který používáme, se ale liší, který kurz mám použít pro vyčíslení DPH a proč. 

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Společnost (nájemce) projevila zájem o pronájem prostor v objektu, které bylo nutné stavebně upravit, úpravy (vyklizení budovy, demoliční práce a likvidace suti) prováděl na své náklady pronajímatel. V průběhu stavebních úprav vznesl nájemce nový požadavek na týkající se nosnosti podlah ve 2.NP budovy a na základě statického posudku nosnost podlah nevyhovuje nově vznesenému požadavku. Pronajímatel práce zastavil a navrhl nájemci odškodnění za dosud provedené práce a vzniklé náklady, které činily 1.055 tis. Kč bez DPH. Smluvní strany se dohodli, že spornost práv vyřeší uzavřením dohody o narovnání. Podle této dohody se nájemce zavázal zaplatit pronajímateli částku 415 tis. Kč plus 21 % DPH, celkem 502 tis. Kč. Na základě tohoto vystavil pronajímatel daňový doklad na podíl na nákladech – finanční vyrovnání. Nájemce projevil zájem o pronájem prostor v jiném objektu (vedlejší vyhovující budově), kterou pronajímatel následně stavebně upravuje a nájemce je bude pronajímat. Jakým způsobem má nájemce přistoupit k tomuto případu? - Jsou náklady na stavební úpravy původního objektu (následně nevyhověl) daňově účinným nákladem?- Dle daňového dokladu jde o finanční vyrovnání a je správně fakturovaná DPH - Jak bude zachyceno v účetnictví nájemce (účty)?

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?

Skládka s.r.o. dostala od Celního úřadu úrok z prodlení. Úrok byl vyměřen kvůli poplatkům, které podléhají Zákonu o odpadech. Úrok z prodlení byl zaplacen a následně ve stejné výši přefakturován na Obec, která zavinila chybný odvod poplatku. Jak máme správně zaúčtovat (548, 648)? Bude se jednat o zdanitelný náklad a poté o zdanitelný výnos? Podle jakého § Zákona o dani z příjmů postupujeme?