Účtování závazků

Firma vznikla dne 1. 1. 2025, formou odštěpení. Byla vytvořena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2025. V aktivech je zůstatek na účtu 097 ve výši 1 565 000 Kč. V pasivech je zůstatek na účtu 418 ve výši 1 565 000 Kč. Tyto částky řeším pomocí účtu 557-Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Ale také je v pasivech zůstatek na účtu 481 ve výši 328 650 Kč. V roce 2025 účtuji účetní případy. Na konci roku vypočítám daňovou povinnost a předpis zaúčtuji MD 591/D 341. Jak se budu vypořádávat z účtem 481? Myslela jsem si, že na konci roku 2025 zaúčtuji rozpuštění odloženého závazku a pohledávky jako MD 481/D 592, ale prý to není možné. 

Máme přijatou fakturu za poskytnou službu: Základ DPH 2 200,00 Kč , DPH 21% 462,00 Kč, pak na dalším řádku vyčíslena sleva, základ DPH - 440,00 Kč, DPH 21% - 92,40 Kč - věrnostní sleva, základ DPH 1 760,33 Kč, DPH 21% 369,67 Kč - rekapitulace DPH. Do DPH vykazujeme dle posledního řádku, tedy po odečtení slevy. Musí se do nákladů dát nejdříve částka před slevou, tedy na účet 518 částka 2 200,00 Kč a pak minusem zase na 518 - 440,00 Kč, nebo můžeme rovnou na účet 518 zaúčtovat cenu po slevě, tedy 1 760,33 Kč?

Firma Box s.r.o. obdržela v roce 2019 fakturu od dodavatel se splatností 27. 12. 2019. V roce 2022 byl závazek 30 měsíců po splatnosti a byl odepsán na účet 648 zápisem MD 321/D 648 a odpis byl daňově účinný. Závazek je veden v podrozvahové evidenci. V srpnu 2025 firma Box s.r.o. závazek dodavateli uhradila. Jak správně účetně a daňově tuto úhradu vyřešit?

Občas účtuji dohadné položky v cizí měně a postupuji v souladu s interpretací NÚR I-18. Teď mám ale případ, že k dohadné položce na služby, vytvořené loni v EUR (v částce 4900 EUR) a přeceněné k 31. 12., došla faktura neočekávaně rovnou v korunách. Jak mám teď postupovat při účtování? 

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Jeden z našich klientů s.r.o. používá tankovací karty na základě smlouvy se společností ORLEN. Některé z karet chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám jejich spotřebu i když nemá oprávnění pro distribuci pohonných hmot?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Jeden z našich klientů s.r.o. využívá několik SIM karet. Za provoz těchto karet dostává od telefonní společnosti fakturu – daňový doklad. Některé z telefonních čísel chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám telefonní poplatky i když nemá oprávnění na provozování telefonních služeb?

Český dodavatel nám vystavil fakturu v EUR a vyčíslil českou DPH a uvedl svůj kurz. Náš kurz, který používáme, se ale liší, který kurz mám použít pro vyčíslení DPH a proč. 

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Společnost (nájemce) projevila zájem o pronájem prostor v objektu, které bylo nutné stavebně upravit, úpravy (vyklizení budovy, demoliční práce a likvidace suti) prováděl na své náklady pronajímatel. V průběhu stavebních úprav vznesl nájemce nový požadavek na týkající se nosnosti podlah ve 2.NP budovy a na základě statického posudku nosnost podlah nevyhovuje nově vznesenému požadavku. Pronajímatel práce zastavil a navrhl nájemci odškodnění za dosud provedené práce a vzniklé náklady, které činily 1.055 tis. Kč bez DPH. Smluvní strany se dohodli, že spornost práv vyřeší uzavřením dohody o narovnání. Podle této dohody se nájemce zavázal zaplatit pronajímateli částku 415 tis. Kč plus 21 % DPH, celkem 502 tis. Kč. Na základě tohoto vystavil pronajímatel daňový doklad na podíl na nákladech – finanční vyrovnání. Nájemce projevil zájem o pronájem prostor v jiném objektu (vedlejší vyhovující budově), kterou pronajímatel následně stavebně upravuje a nájemce je bude pronajímat. Jakým způsobem má nájemce přistoupit k tomuto případu? - Jsou náklady na stavební úpravy původního objektu (následně nevyhověl) daňově účinným nákladem?- Dle daňového dokladu jde o finanční vyrovnání a je správně fakturovaná DPH - Jak bude zachyceno v účetnictví nájemce (účty)?

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?

Skládka s.r.o. dostala od Celního úřadu úrok z prodlení. Úrok byl vyměřen kvůli poplatkům, které podléhají Zákonu o odpadech. Úrok z prodlení byl zaplacen a následně ve stejné výši přefakturován na Obec, která zavinila chybný odvod poplatku. Jak máme správně zaúčtovat (548, 648)? Bude se jednat o zdanitelný náklad a poté o zdanitelný výnos? Podle jakého § Zákona o dani z příjmů postupujeme?

Firma má vytvořenou rezervu na pěstební činnost. Obnovu lesa provádí dodavatelsky i vlastními pracovníky, jejich činnost je oceňována vlastními náklady. Účetní předpisy definují vlastní náklady velmi volně (popř. přiřaditelné nepřímé náklady). Dotazy: Které konkrétní druhy nepřímých nákladů je možné uplatnit pro čerpání rezervy, případně, které nelze použít. Je možné finanční prostředky již uložené ve výši rezervy na běžném účtě převést na jiný účet s výhodnějším úrokem? Firma má v pronájmu také les kde hospodaří v souladu se sjednanými podmínkami. Na obnovu tohoto lesa má vytvořenu rezervu na pěstební činnost. V případě ukončení nájmu musí vytvořenou rezervu nájemce rozpustit nebo je možné ji převést v nevyčerpané výši včetně finančních prostředků na pronajímatele?

Jak zaúčtovat vrácení DPH z nezaplaceného závazku 6 měsíců po splatnosti? Jedná se o nedaňový náklad 548/343 ? Nebo se účtuje pomocí rozvahového účtu např. 315../343 a účet 315... bude vyjadřovat saldo neuplatněného DPH? Jak tento problém řešit v daňové evidenci , když není zaplaceno, není zápis v daňové evidenci , tak asi pouze v evidenci DPH? 

V účetnictví máme přijaté faktury v malých částkách (do 50 Kč) z roku 2024, které nebudeme platit, po domluvě s dodavatelem nebudeme platit. Jak je správně odepsat? Jsou to fyzické osoby ze třetích zemí.

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil, v 3/2025 došlo k prohlášení konkurzu a zároveň bylo rozhodnuto, že provozovatelé FVE musí sjednat smlouvu s jiným poskytovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní (tj. nedojde k žádnému postoupení apod.) Domnívám se, že by se měla zrušit a přidanit celá rezerva vytvořená dle § 11 ZOR a po úhradě nového příspěvku se bude tvořit nová rezerva dle nových podmínek. Nejsem si jistá, v kterém období tuto úpravu provést, společnost má hospodářský rok do 30. 11. 2024, problémy provozovatele v té době již byly známy, ale konkurz byl prohlášen až v 3/2025. V tomto zdaňovacím období (od 1. 12. 2024-30. 11. 2025) došlo také k úhradě nového příspěvku. Měla by se úprava provést v období do 30. 11. 2024 nebo až v dalším zdaňovacím období?

Společnost s r. o. (tři společníci také s. r. o., podíly ve společnosti 70/15/15%) eviduje úvěry od společníků(právnické osoby) s obvyklým úrokem s delší dobou splatnosti než jeden rok. Jaké je správné účtování úvěru? 379, 479, 471, 472? Je chybné účtování na 479? Pokud je účtování na účet 479 přípustné, do jakého řádku rozvahy by měl úvěr spadat C.I.4 nebo C.I.9.3? 

Společnost přispívá zaměstnancům na životní pojištění, kdy po skončení např prosince je vyčíslena výše příspěvků za všechny zaměstnance a do prosince je zaúčtován závazek spolu s nákladem (527/379). Následně je v lednu pojišťovně závazek uhrazen. Je tento postup správný, nebo vzniká náklad společnosti až při platbě v lednu? Od čeho všeho se v tomto příadě odvíjí určení správně zvoleného období pro náklad?