Vypořádání

Rozvedení manželé podepsali dohodu o vypořádání majetku. Vlastnictví automobilu, který byl v podnikání manžela, přejde do vlastnictví manželky 1. 1. 2026. Manžel uplatní ve svém daňovém přiznání 100 % odpisu automobilu v roce 2025 a žádný odpis v roce 2026? Nebo může uplatnit poloviční odpis v roce 2026? Pokud by automobil nebyl zahrnut do dohody o vypořádání, ale bude prodán 1. 1. 2026 (odpoledne), mohl by si manžel uplatnit poloviční odpisy v roce 2026?

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Manžel je jednatelem a jediným společníkem s ručením omezeným, po rozvodu vyplatil ze své společnosti manželce stanovenou částku, která mu byla určena. Jak tuto částku zaúčtovat a jak má být zdaněna?

Společnost provedla před 9 lety TZ na pronajatém majetku. Nyní byla ukončena nájemní smlouva a TZ tedy přechází na vlastníka nemovitosti, a to byz jakéhokoliv finančního vypořádání. Z tohoto TZ byl uplatněn nárok na odpočet daně. Musí společnost odvádět DPH z tohoto bezúplatného vypořádání?

Manželé mají zúžené SJM. Manžel má ve výlučném vlastnictví pozemek, získaný koupí v roce 2022. V roce 2025 dojde k vypořádání SJM a manželka získá tento pozemek do výlučného vlastnictví. Manželka v roce 2025 pozemek prodá. Jakou nabývací cenu může manželka uplatnit proti příjmu z prodeje pozemku?

Manželé koupili v roce 2012 do svého SJM byt. V roce 2022 došlo k rozvodu a vypořádání SJM. V rámci vypořádání SJM přešel byt do výlučného vlastnictví manželce a manželka musela na druhou stranu vyplatit manželovi náhradu 1,5 mil. Kč. V roce 2023 začala manželka byt pronajímat a hodlá uplatňovat daňové odpisy. Jakým způsobem by v tomto případě měla být stanovena vstupní cena pro odpisování? 

Matka a syn společně podnikají formou společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku. Na majetku společnosti se podílejí každý 50 %. Příjmy a výdaje dělí v jiném poměru 5 % matka a 95 % syn. Matka by chtěla synovi odprodat celý svůj podíl na majetku společnosti s tím, že by se nadále účastnila společného podnikání a dále by se podílela na příjmech a výdajích společnosti, ale už bez majetkového podílu. Majetek představují především zásoby zboží, ale také pohledávky, závazky a peníze v hotovosti a na účtu. Podíl by se prodával za cenu odpovídající pořizovací ceně zásob a nominální hodnotě ostatních složek. Je tento postup možný? A pokud ne, pomohlo by kdyby matka odprodala například 45 % podílu a zůstalo by jí 5 %? 

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?

Při vypořádávání společného jmění manželů se často řeší otázka tzv. vnosů a investic. Je totiž poměrně běžné, že manželé nebo jeden z nich do manželství vstupují s nějakým svým (výlučným) majetkem, například nemovitostí, kde rodina po dobu trvání manželství bydlí. Je pak rovněž zcela běžné, že za trvání manželství (ze společného majetku manželů) dochází k investicím do tohoto bydlení.

Právní úprava a zavedená judikatorní praxe vycházejí při vypořádání společného jmění manželů (SJM) z některých zásad, kterým se věnuje tento příspěvek. S určitými novými východisky právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014 (a to nejen, co se týká tzv. věčného tématu SJM a dluhy, potažmo exekuce) je více než zřejmé, že i v této tak zásadní problematice, jakou vypořádání SJM bezesporu je, nadále panují rozdílné představy a právní názory. To přirozeně nepřispívá ani předvídatelnosti soudního rozhodování.