Vývoz zboží a služeb

Česká firma, plátce DPH, vyváží zboží do Maroka. Odběratel, marocká firma – platí a zajišťuje dopravu – prostřednictvím velké přepravní společnosti se sídlem v ČR. Tatáž přepravní společnost fakturuje občas českému dodavateli vícenáklady – čekací dobu při nakládce zboží v přístavu v Německu, s nulovou sazbou DPH. Jedná se o fakturaci mezi dvěma plátci DPH registrovanými v ČR. V poznámce na faktuře přepravní společnost uvádí místo plnění je sídlo zákazníka, odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a poznámku VAT revercharge recipient is liable for VAT. Jak máme pracovat s touto fakturou od českého přepravce v našem přiznání k DPH, nebo ji nemáme v přiznání k DPH uvádět?

Přijali jsme zařízení ze 3. země v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku. Provedli jsme úpravu na dodaném zařízení a vracíme zpět do 3. země. Bude se zpětný vývoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku uvádět v přiznání k DPH?

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Článek 146 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení vztahuje na dodání zboží, které dodavatel původně deklaroval jako dodání uvnitř Společenství, které bez jeho vědomí pořizovatel uskutečnil jako dodání mimo území Evropské unie, pokud byl dotčený vývoz konstatován daňovými orgány na základě celních dokladů.

Jsme práci plátci DPH a prodáváme stroj německé firmě, plátci s německým DIČ, dodací podmínky EXW. Stroj bude od nás přepraven na Ukrajinu. Odběratel podle smlouvy doloží vývozní dokumenty JSD a MRN, které dokládají, že stroj byl vyvezen mimo území ČR a EU. Celní záležitosti vyřizuje nepřímý zástupce. Na MRN je odesílatel německá firma a příjemce ukrajinská firma, kód odeslání CZ a země určení UA. JSD dokládá celní úřad výstupu a datum výstupu. Jsou tyto dokumenty dostačující pro prokázání dodání zboží do jiného členského státu a osvobození od DPH?

Český plátce DPH (e-shop), přihlášený do režimu OSS, dodává zboží do Severního Irska. Do konce roku 2024 jsme postupovali při prodeji zboží z e-shopu jako při prodeji do jiné země EU. V dokumentu GFŘ (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021) je stanovena výjimka pro tuto zemi pouze do 31. 12. 2024, další prodloužení je podmíněno ze strany zákonodárného shromáždění Severního Irska. Zda tato výjimka byla prodloužena, jsme ale nikde nenašli. Můžeme stále prodávat v režimu OSS, nebo se prodej chová jako vývoz?

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, bude prodávat automobil do Švýcarska, a to švýcarské firmě, také plátci DPH. Jak to bude s DPH – bude se jednat o vývoz osvobozený od DPH, nebo má prodej auta jiný speciální režim?

Jsem český plátce, který pořídil zboží z Velké Británie a bude jej následně fakturovat odběrateli na Ukrajině. Pohyb zboží je následující: zboží je odesláno z Velké Británie na celní sklad v Litvě a odtud je následně dodáno na Ukrajinu. Jak se s tím mám vypořádat z hlediska DPH? Domnívám se, že vykážu dovoz zboží, který bude v českém daňovém přiznání k DPH uveden v řádku 7 a následně vykážu vývoz, ale tento nebude osvobozený, protože přeprava nezačíná v ČR. Bude tedy zdaněn českou DPH a vykážu jej na řádku 26 českého daňového přiznání. Je můj názor správný, nebo tomu je jinak?

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Jsme plátci DPH, posíláme na opravu stroj do 3. země (Anglie), náš majetek, nedochází k přechodu vlastnického práva a oprava v rámci záruky. Hodnota majetku 10 000GBP. Je správně režim 2100 a vykáže se tento vývoz v přiznání DPH na ř. 22? 

V roce 2024 jsme byli finančním úřadem upozorněni, že nemáme ukončený vývoz zboží do Chile, protože nebyl prokázán výstup zboží z EU a musíme zboží dodanit. Původní faktura je z listopadu 2022. Jaký je teď postup? Jaké doklady máme vystavit a do jakého období, s jakým DUZP? Za kým půjde doměřená daň? Vstup zatím neřešíme. 

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU? 

Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás? 

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

Česká firma, s.r.o., plátce DPH, prodala osobní automobil fyzické osobě na Ukrajinu. Při předání vozu 10.01.2024 byl vystaven daňový doklad s DPH a celá cena ihned zaplacena. Se zákazníkem bylo domluveno: když dodá doklady o vývozu mimo EÚ, včetně přihlášení automobilu na Ukrajině, bude mu DPH vráceno. Doklady o vývozu máme zatím zaslané emailem (na naší faktuře razítka na hranici a někde na území Ukrajiny, technický průkaz vystavený na Ukrajině). S prokázáním vývozu nemáme problém, ale nevíme jak správně vrátit DPH, do kterého řádku přiznání se vrácení promítne. Lze postupovat podle § 84 odst. 2 písm. ZDP? V bodě c) se píše o osobním zavazadle.