Vývoz zboží a služeb

Firma, s. r. o., plátce DPH dodá zboží do třetí země. Zboží je proclené v ČR, máme vývozní doklady. Toto zboží v třetí zemi uvede do provozu stejná s. r. o. Jak postupovat z hlediska DPH? Do jakého řádku tento obchod patří do přiznání k DPH?

Společnost, plátce DPH, vyvinula vlastní aplikaci, na kterou prodává online licence časově omezené 1 až 3 roky v tuzemsku, do EU i do trřetích zemí. Většinou se jedná o prodej plátcům DPH, ale občas si licenci zakoupí i neplátce DPH. Předpokládám, že se jedná o prodej zboží, nikoliv službu. Jaké povinnosti z pohledu DPH vyplývají společnosti při prodeji do EU a do třetích zemí?

Firma z USA zašle do tuzemska materiál na opravu. Tuzemská firma materiál opraví, fyzicky opravený materiál vyveze do USA, tuzemská firma má vývozní doklad. Opravu materiálu fakturuje tuzemská firma zákazníkovi v Nizozemí na DIČ NL. Jak správně vykázat v přiznání k DPH? Jedná se o vývoz služeb do třetí země nebo o dodání služby do EU?

Máme dotaz k § 84 zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2026. Plátce bude povinen při splnění podmínek § 66 odst. 3 a 4 na žádost cestujícího, který hodlá nakoupené zboží vyvézt v osobním zavazadle, vystavit doklad o prodeji a bezprostředně poté oznámit elektronicky v „informačním systému Celní správy“ údaje z tohoto dokladu. Chápeme správně odst. 14, že se můžeme rozhodnout, a tímto způsobem postupovat nemusíme? Může cestující o vrácení odvedené DPH žádat jiným způsobem?

Odběratel, firma se sídlem v Německu, si u nás objednal zboží s dodáním do 3. země. Fakturovat budeme německé firmě, se kterou spolupracujeme už několik let, ale vždy šlo o dodání v rámci EU. Tato firma zajistí také přepravu zboží do 3. země - pošle k nám pro zboží dopravce. Vývoz prý bude řešit německá firma. Jaké důkazní prostředky od ní potřebujeme pro osvobození od DPH na výstupu? Do kterého řádku přiznání k DPH máme uvést toto plnění? Mohli bychom být vývozcem a zajistit vývozní dokumenty na celním úřadě v České republice, když je faktura vystavená na německou firmu?

Česká firma, plátce DPH, vyváží zboží do Maroka. Odběratel, marocká firma – platí a zajišťuje dopravu – prostřednictvím velké přepravní společnosti se sídlem v ČR. Tatáž přepravní společnost fakturuje občas českému dodavateli vícenáklady – čekací dobu při nakládce zboží v přístavu v Německu, s nulovou sazbou DPH. Jedná se o fakturaci mezi dvěma plátci DPH registrovanými v ČR. V poznámce na faktuře přepravní společnost uvádí místo plnění je sídlo zákazníka, odkaz na § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a poznámku VAT revercharge recipient is liable for VAT. Jak máme pracovat s touto fakturou od českého přepravce v našem přiznání k DPH, nebo ji nemáme v přiznání k DPH uvádět?

Přijali jsme zařízení ze 3. země v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku. Provedli jsme úpravu na dodaném zařízení a vracíme zpět do 3. země. Bude se zpětný vývoz v rámci aktivního zušlechťovacího styku uvádět v přiznání k DPH?

Česká společnost, plátce DPH vyvezla zboží do třetí země, toto plnění vykázala jako standardní vývoz, kde potvrzení o výstupu z EU bylo prokázáno celním úřadem. Zákazník následně reklamoval kvalitu zboží a po diskuzi s ním jsme se rozhodli mu dodatečně poskytnout slevu 20 %, na tuto slevu jsme vystavili opravný doklad. Máme tento doklad/transakci nějak zahrnout do přiznání k DPH, např. do kolonky vývoz s minusem? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Článek 146 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že se osvobození od daně stanovené v tomto ustanovení vztahuje na dodání zboží, které dodavatel původně deklaroval jako dodání uvnitř Společenství, které bez jeho vědomí pořizovatel uskutečnil jako dodání mimo území Evropské unie, pokud byl dotčený vývoz konstatován daňovými orgány na základě celních dokladů.

Jsme práci plátci DPH a prodáváme stroj německé firmě, plátci s německým DIČ, dodací podmínky EXW. Stroj bude od nás přepraven na Ukrajinu. Odběratel podle smlouvy doloží vývozní dokumenty JSD a MRN, které dokládají, že stroj byl vyvezen mimo území ČR a EU. Celní záležitosti vyřizuje nepřímý zástupce. Na MRN je odesílatel německá firma a příjemce ukrajinská firma, kód odeslání CZ a země určení UA. JSD dokládá celní úřad výstupu a datum výstupu. Jsou tyto dokumenty dostačující pro prokázání dodání zboží do jiného členského státu a osvobození od DPH?

Český plátce DPH (e-shop), přihlášený do režimu OSS, dodává zboží do Severního Irska. Do konce roku 2024 jsme postupovali při prodeji zboží z e-shopu jako při prodeji do jiné země EU. V dokumentu GFŘ (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021) je stanovena výjimka pro tuto zemi pouze do 31. 12. 2024, další prodloužení je podmíněno ze strany zákonodárného shromáždění Severního Irska. Zda tato výjimka byla prodloužena, jsme ale nikde nenašli. Můžeme stále prodávat v režimu OSS, nebo se prodej chová jako vývoz?

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, bude prodávat automobil do Švýcarska, a to švýcarské firmě, také plátci DPH. Jak to bude s DPH – bude se jednat o vývoz osvobozený od DPH, nebo má prodej auta jiný speciální režim?

Jsem český plátce, který pořídil zboží z Velké Británie a bude jej následně fakturovat odběrateli na Ukrajině. Pohyb zboží je následující: zboží je odesláno z Velké Británie na celní sklad v Litvě a odtud je následně dodáno na Ukrajinu. Jak se s tím mám vypořádat z hlediska DPH? Domnívám se, že vykážu dovoz zboží, který bude v českém daňovém přiznání k DPH uveden v řádku 7 a následně vykážu vývoz, ale tento nebude osvobozený, protože přeprava nezačíná v ČR. Bude tedy zdaněn českou DPH a vykážu jej na řádku 26 českého daňového přiznání. Je můj názor správný, nebo tomu je jinak?

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Jsme plátci DPH, posíláme na opravu stroj do 3. země (Anglie), náš majetek, nedochází k přechodu vlastnického práva a oprava v rámci záruky. Hodnota majetku 10 000GBP. Je správně režim 2100 a vykáže se tento vývoz v přiznání DPH na ř. 22? 

V roce 2024 jsme byli finančním úřadem upozorněni, že nemáme ukončený vývoz zboží do Chile, protože nebyl prokázán výstup zboží z EU a musíme zboží dodanit. Původní faktura je z listopadu 2022. Jaký je teď postup? Jaké doklady máme vystavit a do jakého období, s jakým DUZP? Za kým půjde doměřená daň? Vstup zatím neřešíme. 

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU?