Výživné

V naší společnosti pracuje zaměstnanec, který má několik přednostních exekučních řízení. Tento zaměstnanec podal výpověď a pracovní poměr u nás nyní končí. Rádi bychom si upřesnili postup: Je naše společnost povinna oznámit jednotlivým exekutorům ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud jde o přednostní exekuce? A v jaké formě se takové oznámení provádí? Pokud tento zaměstnanec nastoupí do nové společnosti, jak bude nový zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy v případě, že existuje více přednostních exekucí? Rozdělují se sražené částky mezi všechny přednostní pohledávky poměrně, nebo se přednostně plní ta, u které exekuční příkaz dorazil jako první?

Firmě dorazil exekuční příkaz na jeho zaměstnance přednostní výživné. Datum doručení je 8.8.2025 před termínem výplat za 7/2025. V exekučním příkaze je celkový dluh 80 000 tis. Kč (výživné za starší období do data exekučního příkazu) a souvztažně doložka, že se navyšuje o běžné výživné 4000 Kč/měsíčně. Předpokládáme, že doložka právní moci nebude ani do příštích mezd. Je správné pokud za mzdy 7/2025 nic nesrážíme ani nedeponujeme s odůvodněním. že exekuce od novely z 2024 řešíme až od následujícího měsíce po doručení? A další měsíc 15.9.2025, kdy budeme zpracovávat mzdy za 8/2025, pokud nebude doložka právní moci, tak budeme již srážet ze mzdy výživné, ale zatím neposílat exekutorovi (ani běžné výživné výživné) a teprve po nabytí právní moci příkazu zašleme exekutorovi dříve deponované srážky na jeho účet? Dítě, na které je exekuce výživného vedeno, je uvedeno u zaměstnance jako vyživovaná osoba pro nezabavitelnou částku - od jakých mezd již nemůžeme toto dítě zohlednit jako jeho vyživovanou osobu pro výpočet nezabavitelné částky? Čeká se v tomto případě na doložku právní moci, nebo je to okamžitě?

U zaměstnance evidujeme běžné výživné, jednu přednostní a jednu nepřednostní exekuci. Zaměstnanec podal žádost o roční zúčtování za rok 2024 a po jeho provedení mu vyšel přeplatek 5.655 Kč (řádek 23 výpočtu daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti). Je tento přeplatek považován za součást čisté mzdy? Pokud ne, jsme povinni, jakožto zaměstnavatel, ohledně přeplatku kontaktovat příslušný soud a exekuční úřady? Pokud se přeplatek nepovažuje za součást čisté mzdy a vztahovala by se na něj exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, jak se postupuje při srážení na takovou exekuci? 

Zaměstnanec má dítě, které bylo soudem svěřeno do péče babičky, na toto dítě platí výživné. Nyní je zaměstnanec v exekuci. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce?

Ráda bych touto cestou požádala o výpočet srážek ze mzdy a vyznačení uspokojení jednotlivých pohledávek v níže uvedeném případě, tj. o stanovisko, jak správně postupovat od 1.10.2024 - tj. ve mzdě za 10/2024 u zaměstnance: čistá mzda 55 802,- CZK, počet vyživovaných osob 2 (manželka + 1 dítě), zaměstnanec nepobírá žádný důchod. 1. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 100 000 CZK, doručeno 1.9.2024, splaceno k 30.9.2024: 3000 CZK 2. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 2. Přednostní pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 3. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 300 000 CZK, doručeno 3.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 4. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 400 000 CZK, doručeno 4.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 5. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 500 000 CZK, doručeno 5.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 6. Výživné, běžné výživné 1 000 CZK/měs, dlužné výživné= 2 000 CZK, doručeno 28.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK Zajímá mě zejména uspokojení jednotlivých pohledávek. Jaké bude správné pořadí a jaká konkrétní částka bude v rámci výpočtu mzdy 10/2024 směřována k jednotlivým pohledávkám. 

Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?

Prosím o radu ohledně výpočtu a pořadí pohledávek. Zaměstnanec má přednostní pohledávku ve výši 29 000 Kč – řídí se dnem 18. 9. 2014 a nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč – řídí se dnem 14. 5. 2013. Dne 14. 9. 2018 přišlo unesení ze soudu (nabylo právní moci dne 2. 10. 2018) pro vymožení přednostní pohledávky dlužného výživného ve výši 35 000 Kč a běžné výživné 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018. Zaměstnanec má 1 společně posuzovanou osobu (manželku), jeho měsíční čistá mzda je 12 405 Kč. Při výpočtu jsem postupovala takto: Srážka ze mzdy: 1 541 Kč + 1 541 Kč = 3 082 Kč (výše exekuce). Vím, že druhá třetina slouží k vydobytí přednostních pohledávek a že výživné má absolutní přednost, ale v tomto případě druhá třetina je nižší než je měsíční výživné 2 000 Kč, a proto nevím, jak mám dále postupovat a v jaké výši a v jakém pořadí mám srážet. Dle mého názoru bych poslala určitě 2 000 Kč na výživné a 1 082 Kč na dlužné výživné.