Zprostředkování

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

Společnost s r. o. plánuje koupi nemovitosti a nyní má přijatou fakturu za zprostředkování spotřebitelského úvěru na nemovitost. Je možné tuto částku zaúčtovat do nákladů, nebo je tato částka součástí pořizovací ceny nemovitosti? 

OSVČ působící v oblasti zprostředkování obchodu a služeb, projektového poradenství atp. má v dohodě o spolupráci sjednánu se svým zákazníkem odměnu v podobě finanční odměny + použití osobního automobilu ve vlastnictví odběratele. Z důvodu zamezení zneužití vzhledem ke konkurenci je zde dojednána i pasáž o tom, že dodavatel služeb nebude svoje služby poskytovat konkurenčním firmám. Jak daňově vyřešit nepeněžní příjem v podobě využívání automobilu? A není uvedené protikonkureční ustanovení švarcsystém? 

Jaké je místo plnění u následující služby, která je poskytovaná českou společností pro americkou společnost. Americká společnost prodá individuálním zákazníkům (budem jim říkat herci) divadelní seminář v ČR. Pro organizaci takového semináře si najmou českou firmu. Tato česká firma vystaví fakturu za organizaci seminářů a jejich realizaci v ČR. Zajímá mě jaké místo plnění má tato služba poskytnutá českou firmou. Služba zahrnuje organizaci herců v ČR, zajištění ubytování a jídlo (často v rodinách, někdy střednědobý či krátkodobý nájem), dále především kurzy herectví, improvizace, návštěva divadel a festivalů (něco si platí herci sami a společnost jim jen radí a něco hradí sama česká firma), poradenství pro herce , jak profesní, tak organizační, atd. .. jde o velkou řadu různorodých služeb, ale i zboží (v menší míře). Hlavní službou je teda organizace a zajištění chodu celé akce. 

Firma s.r.o. - projekční kancelář, plátce DPH, vyřídí pro klienta (koncového zákazníka) žádost o dotaci. Za to obdrží provizi 6 % z vyřízené dotace. Je možné tuto provizi osvobodit podle § 54 jako finanční činnost nebo se bude odvádět DPH 21 %?

Realitní firma, plátce DPH, vybírá jako zprostředkovatel od klientů rezervační poplatek na zvláštní rezervační účet při uzavření smlouvy o rezervaci a s těmito prostředky zprostředkovatel nesmí nakládat. Teprve v okamžiku, kdy je zprostředkován skutečný prodej nemovitosti a je uzavřená smlouva o prodeji nemovitosti, dojde k převodu tohoto rezervačního poplatku na běžný účet zprostředkovatele a stává se tento rezervační poplatek provizí realitní firmy. Kdy má být odvedena DPH: v okamžiku úhrady rezervačního poplatku na rezervační účet nebo až v okamžiku, kdy je převedená částka na běžný účet zprostředkovatele a může s ním začít nakládat jakožto se svojí provizí?

Česká s. r. o., plátce DPH, chce utvořit Flotilu a pracovat s BOLT. Firma bude si brát provizi od živnostníků, kteří budou pracovat jako taxi. Jak to bude pro s. r. o. s DPH? Když FO objedná taxi a zaplatí 100 korun, tak česká firma zaplatí řídiči 100 korun (bez DPH). A s. r. o. vystaví fakturu řidiči na svoji provizi a ta provize bude s DPH 21 %? Je to takto správně z hlediska DPH? Že si s. r. o. nebere celou tržbu a neodvádí s ní DPH, ale odvádí DPH jen ze svoji provize, tedy ze svoji tržby? 

Zprostředkovatel zdaňuje příjmy za zdaňovací období dle soupisu provizí a odměn za jednotlivé měsíce? či až přijatou platbou? Příklad: soupis provizí za prosinec 2024 v částce 42 474 Kč. Platba přijata bankou v lednu 2025 v částce 42 474 Kč, zdaním v roce 2024 nebo až 2025?

Podléhá zprostředkování spedice a služeb souvisejících s exportemklasickému zdanění DPH dle § 9, nebo se musí použít režimy DPH jako pro služby související s exportem? Jde o to, že budeme tyto služby zprostředkovávat a sami nevykonávat. 

Na základě smlouvy o obstarání záležitosti provedla zprostředkovatelská firma pro naši společnost nábor kandidátů z Filipín. Kromě paušální částky odměny za nábor každého zájemce (průzkum trhu Filipíny, výběrové řízení, vízová administrativa, pracovní povolení atd.) obsahuje smlouva naši povinnost uhradit i letenku a cestovní zdravotní pojištění vybraným kandidátům z Filipín do ČR (a po řádném ukončení PP i zpět). 1. Je částka za letenku a cestovní zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem pro naši firmu ? Tito zaměstnanci mají pracovní povolení na 2 roky a pracovní smlouva je uzavřena také na 2 roky. Zaměstnanci si mohou nechat pracovní povolení prodloužit, ovšem stejně tak může kterýkoliv z nich dát třeba za půl roku výpověď a najít si v ČR jiného zaměstnavatele. 2. Podléhá fakturovaná částka za nábor zaměstnanců časovému rozlišení?

Nejvyšší správní soud neshledává nic nestandardního na tom, pokud žalobce nepoptal reklamu přímo u provozovatele konkrétní akce, ale k provedení reklamy uzavřel smlouvu se zprostředkovatelem. Jedná se o naprosto běžný postup, což by měly při stanovení referenčního vzorku zohlednit i daňové orgány. Proto by pro účely stanovení ceny obvyklé měly vycházet právě z cen, které by byly v běžných obchodních vztazích sjednány mezi odběratelem reklamy a zprostředkovatelem reklamy, nikoliv jejím konečným poskytovatelem. Vzhledem k tomu, že v daném případě tak správce daně (ani stěžovatel) neučinil, neodráží jím zjištěná cena obvyklá konkrétní podmínky posuzované obchodní transakce. Je totiž zjevné, že ceny zprostředkovatele se budou od cen přímého dodavatele lišit (budou zpravidla vyšší). Není však povinností daňového subjektu vyhledávat cenově nejvýhodnější nabídku a správce daně tedy nemůže po žalobci spravedlivě požadovat, aby smlouvu uzavřel přímo s dotčeným provozovatelem, neboť je otázkou jeho svobodné volby, jakým způsobem si reklamní služby zajistí, tj. zda přímo nebo skrze zprostředkovatele. Lze proto uzavřít, že správce daně byl při stanovení „obvyklé ceny“ povinen buďto zjistit cenu obdobných reklamních plnění mezi reklamní agenturou a zákazníkem, nebo při využití „vstupních nákladů od (prvo)poskytovatelů“ započíst například též přiměřenou marži reklamní agentury.

OSVČ, neplátce DPH, zprostředkovává služby pro německé zákazníky (nepodnikající fyzické osoby) při koupi nemovitosti v Itálii. Jedná se o zprostředkování kontaktu na realitní kancelář v Itálii, překlady smluv z italštiny do němčiny, doprovod a tlumočení klientům do italštiny. Za tuto službu OSVČ přijala na účet od německého klienta částku 40 000 Kč. OSVČ zaplatí daň z příjmu v Česku a žádné další daně v jiných zemích se jí netýkají?

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

S jakou sazbou DPH vystavit fakturu u provize za zprostředkování pronájmu družstevního bytu/bytu v osobním vlastnictví/komerčního prostoru?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci v průběhu rok 2023 vystavil 3 faktury na zprostředkování nákupu a prodeje specifického zboží. Živnostenské oprávnění však na zprostředkování obchodu a služeb nemá. Faktury za zprostředkování vystavil jako podnikající osoba s uvedením svého IČ a DIČ. Bude příjem za zprostředkování zdaňován v § 7 ZDP, i když na to nemá živnostenské oprávnění?

Firma a.s. (plátce DPH) se rozhodla využívat služeb zprostředkovatele (plátce umístěn v EU – Irsko – irská VAT)) a uzavřela s tímto zprostředkovatelem smlouvu. Zprostředkovatel přeprodává služby firmy a.s. dalším klientům. Jedná se o službu – využívání online platformy. Zprostředkovatel bude vystavovat faktury klientům jeho jménem za firmu a.s. a odvádět tak daně v dané zemi klienta. Původní kontrakt s klientem je podepsán s firmou a.s., avšak v právních podmínkách je uvedeno, že klient souhlasí s tím, že fakturu obdrží od zprostředkovatele, který „přefakturuje“ služby firmy a.s. Situace je složitější v tom, že ve většině případech se bude u firmy a.s. fakturovat „předplatba“ služby tedy čerpání služby dopředu např. kvartálně/ročně dopředu na určité období. Bude tedy známa částka a perioda poskytování služby (např. Kontrakt bude podepsán začátkem ledna, start poskytování služby bude stanoven např. na periodu 18.1.2024 - 17.4.2024 apod.). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. měsíční report vždy v 15. dnu za uskutečněné transakce měsíc zpětně. Zároveň bude posílat firmě a.s. 15. den v měsíci platby, které obdrží od klientů v předcházejícím měsíci ponížené o servisní poplatek 2 % (provize za zprostředkovaný výnos). Firma a.s. nyní přemýšlí nad správným zaúčtováním celé situace a nastavení systému účtování do budoucna a kdy správně vykázat plnění v přiznání DPH/SH v Česku. Faktury firma a.s. (plátce DPH) bude vystavovat zprostředkovateli (režim EU – Irsko) v režimu reverse-charge. Zprostředkovatel si vyhrazuje právo vystavovat faktury klientům z různých entit (Velká Británie, Irsko, USA), avšak smluvně bylo dohodnuto, že firma a.s. bude vystavovat fakturu zprostředkovateli na irskou pobočku (režim EU - IE VAT). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. vždy 15. den v měsíci zúčtovací fakturu za veškeré proběhnuté transakce měsíc zpětně. Fakturu vystaví firma a.s. ve stejný moment, kdy vystaví fakturu i zprostředkovatel klientovi nebo ji bude vystavovat až v momentě vyúčtování/obdržení platby od zprostředkovatele na účet? Podle interní směrnice firmy a.s. je nutné účtovat o daných výnosech v měsíci poskytnutí služby klientovi. Jak postupovat se servisním poplatkem (provizí) 2 %? Servisní poplatek se váže ke zprostředkování plateb firmě a.s. na bankovní účet, ne k fakturaci klienta ze strany zprostředkovatele. Jak celou tuto situaci prosím správně promítnout do účetnictví? Návrh účtování u firmy a.s.: Př. Kontrakt uzavřen 5.1.2024 na periodu 18.1.2024-17.4.2024; 16.1.2024 Ostrá faktura 311/384 (Vykázána v DPH/SH) firma a.s. vystavuje fakturu zprostředkovateli (plátce EU – reverse chargé), celý výnos; 16.1.2024 Zprostředkovatel vystavil klientovi fakturu; 16.1.2024 Časové rozlišení 384/602 (leden 2024) 384/602 (únor 2024) 384/602 (březen 2024) 384/602 (duben 2024); 15.2.2024/Datum přijetí platby Interní doklad 2 % provize 518/311; 15.2.2024 Příchozí platba (zprostředkovatel) platba od klienta 221/311.

Realitní kancelář zprostředkuje prodej podílu v bytovém družstvu (zákazník prodává družstevní byt). Jaký vliv má toto zprostředkování na DPH?

NSS se stěžovatelkou nesouhlasí. Krajský soud v bodě 37 napadeného rozsudku dostatečně vysvětlil, že stěžovatelčině zaviněné účasti na podvodu mohla zabránit podrobná smluvní dokumentace, z níž by vyplýval stěžovatelkou tvrzený důvod obchodování (např. kdyby upravovala marži za „zprostředkování“, rozložení rizik a způsob tvorby cen, zmocňovala pana Břicháčka k jednání se stěžovatelčiným odběratelem i dodavatelem a odpovědnost za vady). NSS již výše vysvětlil, že stěžovatelčino vysvětlení kvazi zprostředkovatelské role nemá oporu ve zjištěných skutečnostech. Kdyby však stěžovatelka skutečně zastávala roli, jakou tvrdí, je pravděpodobné, že by si ji smluvně upravila, aby jednak minimalizovala obchodní rizika z ní plynoucí, včetně toho, že bude bez svého vědomí zapojena do daňového podvodu – ale také proto, aby zlepšila svou důkazní situaci před očekávanými kontrolami správce daně. Smluvně upravený obchodní model mohl svědčit o její dobré vůli, a naopak vyvracet její zaviněnou účast na podvodu.

Cestovní agentura na základě smlouvy o obchodním zastoupení (jménem a na účet jiné osoby, cestovní agentury z EU, která má provozovnu v ČR) prodává zájezdy za provizi. Stane se identifikovanou osobou při prodeji zájezdu do EU? Zatím realizovala jenom prodej mimo EU (3. země), kde jestli to chápu dobře, je provize osvobozená, pouze se započítává do obratu pro případné plátcovství DPH.