Důvodová zpráva k zákonu č. 24/2025
Sb., změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území
Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a dalších souvisejících zákonů.
OBECNÁ ČÁST
I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k
zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské
federace na území Ukrajiny, byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován
čl. 5 směrnice Rady
2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022
vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V reakci na
tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako "
Lex
Ukrajina". Jejich cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení,
školství či zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č.
65/2022 Sb. (upravuje především pobytový režim
vysídlených osob a specifické otázky zdravotního pojištění), zákon č.
66/2022 Sb. (obsahuje otázky spojené se
zabezpečením vysídlených osob - humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost) a zákon č.
67/2022 Sb. (úprava školské
problematiky).V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo
možné predikovat, kdy bude válečný konflikt (a s ním spojená migrační vlna) ukončen. Proto byla
dočasná ochrana vyhlášena nejprve do 31. března 2023 a posléze prodloužena o jeden rok do konce
března 2024, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice. Poté byla podobným způsobem
dočasná ochrana opět prodloužena, a to do konce března 2025. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině
však nenaznačuje, že by bylo možné hovořit o jeho blízkém ukončení a o možném návratu vysídlených
osob do jejich domovů. Proto je již nyní velmi pravděpodobné, že dočasná ochrana bude Radou Evropské
unie dále prodloužena, a to do konce března 2026. Na pracovních skupinách Rady Evropské unie panuje
nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2026 shoda. Návrh novely zákona výslovně počítá s
podmínkou rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení stávající dočasné ochrany, nebo s jejím novým
zavedením s podobnými parametry, jako je stávající dočasná ochrana. S ohledem na časový rámec však
není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí Rady Evropské unie.
Aby mohl proběhnout proces registrací obdobně jako v letošním roce i v roce příštím, je
potřebné dosáhnout schválení novely zákona ještě v roce 2024. Zahájení legislativního procesu až po
publikování rozhodnutí Rady EU v Úředním věstníku by takové načasování znemožnilo. Zákon však svou
aplikaci podmiňuje rozhodnutím na evropské úrovni, zahájení legislativního procesu tak není nutné
odkládat. V roce 2023 byla skutková situace obdobná. V případě, že by na unijní úrovni v budoucnu
nebyla dočasná ochrana již prodloužena, bude třeba tuto situaci legislativně řešit. Předkládaný
návrh se s ohledem na předčasnost této situace tomuto řešení nevěnuje.
Je tedy nezbytné přijmout úpravu, která bude navázána na rozhodnutí Rady EU, aby Česká
republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno,
že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový
status
prodloužen, a tedy budou
mít garantována i práva s ním spojená. Nejedná se přitom o malou skupinu osob. K 31. březnu 2024
dočasnou ochranu v České republice prodloužilo 320 tisíc osob. Do České republiky nicméně nadále
přichází nové vysídlené osoby (cca. 1 500 týdně). Za předpokladu zachování stávající dynamiky jejich
příchodů lze očekávat celkový roční přírůstek za rok 2024 na úrovni cca. 70 tisíc nově příchozích.
Počet držitelů dočasné ochrany tak na konci roku 2024 dosáhne dle odhadů cca. 400 tisíc
osob.Navrhovaná právní úprava vedle prodloužení dočasné ochrany rovněž rozšiřuje možnosti
přechodu držitelů dočasné ochrany do běžného imigračního režimu podle cizineckého zákona a to
vytvořením tzv. "zvláštního dlouhodobého pobytu".
Přechod na jiné pobytové oprávnění stávající znění právní úpravy umožňuje pouze omezenému
okruhu osob - rodinným příslušníkům občanů České republiky/Evropské unie či osob, které na území již
dlouhodobě pobývají. "Zvláštní dlouhodobý pobyt" je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v
České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik
soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný
status
. "Zvláštní dlouhodobý pobyt" není
pobytové oprávnění řešící pobyt po skončení dočasné ochrany, jedná se o doplňkovou variantu k
trvající dočasné ochraně.Institut dočasné ochrany tak, jak je zákony označovanými souhrnně jako
lex
Ukrajina
nastaven, umožňuje jejím držitelům vykonávat všechny základní aktivity na území České republiky
(možnost pracovat na základě volného přístupu na trh práce, podnikat i studovat). Garantuje
poskytování zdravotní péče (včetně přístupu do veřejného zdravotního pojištění, které je vymezeným
kategoriím osob hrazeno státem). Současně poskytuje ochranu i osobám, které ekonomicky soběstačné
být samy nemohou (nárok na výplatu humanitární dávky nebo mimořádné okamžité pomoci) či po příchodu
do České republiky nemají zajištěné vlastní ubytování (humanitární ubytování hrazené státem po dobu
prvních 90 dnů po příchodu). V porovnání s postavením cizinců v běžném imigračním procesu je tak
postavení osob s udělenou dočasnou ochranou v mnoha parametrech výhodnější. Důvodem je ochranná
povaha a dočasnost statusu dočasné ochrany. Jako určitou nevýhodu institutu dočasné ochrany je možné
vnímat dočasnost oprávnění pobývat na území České republiky a nutnost status
pravidelně prodlužovat.
Tato dočasnost však vyplývá ze samé podstaty tohoto institutu. Směrnice o dočasné ochraně
předpokládá pouze roční platnost s možností opakovaného prodloužení a počítá s tím, že po ukončení
poskytování dočasné ochrany má dojít k návratu do země původu. Podporu návratu svých občanů zpět na
Ukrajinu prosazuje i politická reprezentace Ukrajiny.Přechod do imigračního režimu je s ohledem na výše uvedené konstruován jako doplňková
varianta, umožňující za jasně definovaných podmínek získat standardní pobytový
status
ve formě
dlouhodobého pobytu podle zákona o pobytu
cizinců (návrh zákona jej označuje jako"zvláštní dlouhodobý pobyt"), a to těm, kteří již
ochranu nepotřebují a projeví zájem o dlouhodobé usazení v České republice. Ti, kdo podmínky nesplní
nebo o přech