Důvodová zpráva k zákonu č. 87/2025 Sb., změna energetického zákona a dalších souvisejících zákonů.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další předpisy

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen ""), nabyl účinnosti 1. ledna 2001. energetický zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.

energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika (dále jen "") nebyla členem Evropské unie (dále jen ""). Přesto některá ustanovení původního energetického zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy EU.

energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelizacemi. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů EU do českého práva. Jednalo se o novely provedené zákonem č. 670/2004 Sb., zákonem č. 158/2009 Sb. a zákonem č. 211/2011 Sb.

Základ právní úpravy třetího energetického balíčku EU, který je pro strukturu a obsah stávajícího energetického zákona stále podstatný, tvořila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (dále jen "") a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (dále jen ""). Z přímo aplikovatelných předpisů to bylo zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (dále jen "").

Zmíněné unijní předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem "Čistá energie pro všechny Evropany" nebo též "Zimní energetický balíček". Analogická právní úprava měla být přijata také v plynárenství, ale v důsledku energetické krize a vypuknutí války na Ukrajině se na její přijetí stále čeká.

Důvody pro zpracování nové unijní úpravy v elektroenergetice lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle EU. Důraz je kladen na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (dále jen ""), účinnost všech částí energetické soustavy a environmentální aspekty výroby elektřiny z neobnovitelných zdrojů energie.

Z právních předpisů vlastního Zimního energetického balíčku a předpisů, které jej doplňují, jsou podstatné zejména následující předpisy:

Adaptace českého právního řádu na nařízení (EU) 2019/943 zatím provedena nebyla a je součástí této navrhované právní úpravy.

Transpozice směrnice (EU) 2019/944 byla realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu let 2022 a 2023. Předkládaný návrh zákona tuto transpozici dokončuje.

Transpozice směrnice (EU) 2018/2001 byla dokončena poslední novelou energetického zákona, tj. zákonem č. 469/2023 Sb., který upravil poslední chybějící právní instituty společenství pro obnovitelné zdroje a samospotřebitelů elektřiny z OZE. Navrhovaná novelizace zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen ""), reaguje na odůvodněné stanovisko Evropské komise ze dne 14. července 2023. V závěru stanoviska Evropská komise vyzývá ČR, aby přijala některá navržená opatření, a dosáhla tak souladu s odůvodněným stanoviskem ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.

V září 2023 byla schválena nová směrnice (EU) 2023/1791. Transpozice této nové unijní právní úpravy je naplánována na roky 2024 a 2025 do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen ""), a to s ohledem na transpoziční lhůtu dvou let od vstupu směrnice v platnost. Navrhovaná právní úprava transponuje vybraná témata, která obsahově patří do energetického zákona. Jedná se o čl. 27 směrnice (EU) 2023/1791 ("Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie"), který je v energetickém zákoně promítnut do povinností provozovatelů energetických soustav a působnosti Energetického regulačního úřadu (dále jen "").

Stávající ani navrhovaná právní úprava v energetickém zákoně, zákoně č. 165/2012 Sb. a zákoně č. 406/2000 Sb. nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen. Regulace podnikání i výkonu státní správy v energetice se vztahuje obecně na vztahy mezi státem, podnikateli a zákazníky bez jakékoliv aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací. Ani z hlediska nepřímé diskriminace nebyly zjištěny jakékoliv nedostatky.

Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákony v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon č. 165/2012 Sb. a zákon č. 406/2000 Sb.

A) Navrhovaná právní úprava energetického zákona upravuje primárně ukládání energie v elektrizační soustavě, agregaci a flexibilitu, a odpovědnost za odchylku spojenou s výkonem těchto činností.

A.I. Ukládání energie/elektřiny

Koncepčně je upraveno téma ukládání energie, resp. ukládání elektřiny včetně práv a povinností provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem na celém světě jako reakce na zvyšující se výrobu energie z OZE. Přestože je schopnost soustavy reagovat na neočekávané výkyvy výroby a spotřeby dosažitelná zlepšeným řízením konvenčních zdrojů, soustav nebo spotřeby, ve stále větší míře se uplatňují také akumulační systémy. Jejich účelem je časové řízení spotřeby elektřiny vyrobené intermitentními zdroji energie, tedy vyrovnání rozdílných okamžiků výroby elektřiny a potřeby její spotřeby, případně uložení elektřiny pro vlastní potřebu výrobce elektřiny. Nové možnosti ukládání elektřiny se tak stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení (především baterií) a rostoucím podílem variabilní výroby elektřiny z OZE.

Skladování elektřiny nebylo v minulosti prioritou EU při koncipování strategických záměrů rozvoje energetiky - částečně proto, že v energetice založené na fosilních palivech byly výhody skladování omezené, a částečně proto, že vznikající technologie nebyly pro skladování ve velkém měřítku ekonomicky výhodné. Z tohoto důvodu nebyla problematika akumulace dříve řešena ze strany EU ani legislativně. Nové možnosti skladování se však stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení (především baterií) a rostoucím podílem variabilní výroby obnovitelné energie.

V současné době se obecně nejrychleji rozvíjí akumulace využívající baterie. V ČR je ovšem komerční využití velkých systémových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie () () dosud omezené, a to z důvodu

Rovněž je zatím velmi omezené využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky obchodníků s elektřinou, protože bez poskytování podpůrných služeb (po úspěchu ve výběrových řízeních) nejsou zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky ekonomicky rentabilní.

Potenciál zařízení pro ukládání elektřiny lze spatřovat především v poskytování služeb flexibility v elektrizační soustavě. Konkrétně by pak mohla zařízení pro ukládání elektřiny mít vliv/využití na:

Akumulace je pouze časově odložená dodávka vyrobené elektřiny do soustavy (jiný časový průběh dodávky elektřiny). Také proto zařízení pro ukládání energie nesmí podléhat žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně síťových poplatků.

V případě komerčního provozu akumulace (odběr elektřiny - akumulace - zpětná dodávka) by měly být hrazeny platby zohledňující náklady využívání elektrizační soustavy (kapacita, ztráty apod.). Základním principem je, aby nedocházelo ke dvojím platbám (double-counting) za některé služby. Z tohoto důvodu by za elektřinu dodanou zpět do příslušné soustavy neměly být hrazeny např. platby vztahující se k podpoře obnovitelných zdrojů energie (ty by měly být hrazeny až subjektem, který elektřinu skutečně spotřebuje). Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy. Mělo by se jednat především o kapacitní platby, poplatky na ztráty apod.

Ostatní formy ukládání energie se v současně nenavrhuje hmotněprávně regulovat. Neznamená to, že by jiné formy ukládání energie než energie v zařízení pro ukládání elektřiny nebyly možné, není ale navrhovaná žádná zvýšená forma právní regulace takové činnosti.

A.II Flexibilita a flexibility

Flexibilita lokálních výrobců a spotřebitelů elektřiny nahrazuje v moderní decentralizované elektroenergetice roli velkých výrobců při zajišťování provozuschopnosti elektrizační soustavy. Přenesení této role na menší subjekty, mimo jiné na energetická společenství, je finančně výhodné jak pro provozovatele, tak pro uživatele soustavy.

Flexibilitu je třeba vnímat jako schopnost snížit/zvýšit odběr/dodávku oproti sjednanému diagramu. V současné době je využíván potenciál převážně největších zdrojů/odběratelů v rámci dodávkových smluv s jejich obchodníky. Flexibilita je spojena s pojmem , tj. se slučováním nabídek lokálních výrobců a spotřebitelů podílet se na zajišťování provozu elektrizační soustavy. flexibility je činnost, která umožňuje sdružit flexibilitu v malých hodnotách od různých poskytovatelů flexibility do obchodně a tržně využitelných bloků. Tuto činnost (agregaci) na trhu bude vykonávat agregátor, který je osobou, která sdružuje zatížení nebo vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny.

Flexibilita výrobců a spotřebitelů (a také provozovatelů zařízení pro ukládání elektřiny) bude tedy službou v právním smyslu, kterou budou tito poskytovatelé flexibility nabízet na trhu přímo (sami), nebo kterou budou poskytovat agregátorovi a se kterou budou agregátoři následně obchodovat ve vztahu k provozovatelům sítí.

Novela energetického zákona potom dále doplňuje předchozí novelu (zákon č. 469/2023 Sb.) v oblasti aktivního zákazníka, energetických společenství a Elektroenergetického datového centra (dále jen ""), neboť na všechny uvedené subjekty má akumulace, a flexibilita přímý dopad. Jde zejména o doplnění oprávnění zákazníků, aby jim bylo umožněno se etablovat na trhu s elektřinou i v aktivní rovině, jako poskytovatel určité služby (), tedy nejenom jako odběratel nakupující elektřinu na trhu k vlastní spotřebě (). Za aktivního zákazníka je obecně považovaný konečný zákazník, který vedle samotného spotřebovávání (odběru) elektřiny ze soustavy v určitém rozsahu elektřinu rovněž vyrábí, a případně i dodává na trh s elektřinou, a který případně dokáže upravit svoje spotřebitelské chování tak, že může být zdrojem dodatečné flexibility pro trh. Aktivní zákazníci se (vedle dalších aktérů) rovněž mohou sdružovat a vytvářet občanská energetická společenství. Je přitom nezbytné přijmout takovou vnitrostátní úpravu, která nebude klást na aktivní zákazníky nepřiměřené požadavky, a zejména která jim umožní zapojovat se do trhu přímo nebo prostřednictvím agregátorů, vše podle vlastního rozhodnutí zákazníka.

Do roku 2030 se významně zvýší potenciál i využitelnost flexibility maloodběru, a to vlivem:

Flexibilita může být uplatněná:

Přehled možného využití flexibility jednotlivými účastníky trhu je uveden v následující tabulce.

I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I
I Trh s elektřinou        I PPS                 I PDS                   I Prosumer / off-grid I
I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I
I Standardní produkty na  I Podpůrné služby     I U/Q - regulace napětí I U/f- regulace       I
I krátkodobých trzích     I výkonové rovnováhy  I a jalového výkonu     I frekvence a napětí  I
I                         I (FCR, aFRR, mFRR,   I                       I                     I
I                         I RR)                 I                       I                     I
I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I
I Doplnění forwardového   I Nefrekvenční služby I Ostatní nefrekvenční  I Integrace výroby    I
I prodeje                 I (ostrovní provoz,   I služby (ostrovní      I OZE                 I
I                         I start ze tmy)       I provoz, start ze tmy) I                     I
I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I
I Spekulace na odchylku a I Odložení investic   I Odložení investic (do I Záložní energie     I
I minimalizace odchylky   I (do posílení        I posílení kapacity     I                     I
I                         I kapacity sítě)*     I sítě)                 I                     I
I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I
I Cenová arbitráž -       I Řízení přetížení a  I Řízení přetížení,     I Cenová arbitráž -   I
I time-shifting,          I redispečink         I flexibility a OZE     I time-shifting,      I
I peak-shaving            I                     I                       I peak-shaving        I
I-------------------------I---------------------I-----------------------I---------------------I

V závislosti na tom, zda službu zajišťuje subjekt zúčtování v daném odběrném nebo předávacím místě nebo subjekt odlišný od subjektu zúčtování, se rozlišují dvě skupiny agregátorů:

Integrovaný agregátor je odpovědný za odchylku v odběrných a předávacích místech, v nichž sám aktivuje poskytování flexibility. V případě nezávislého agregátora jde o externí subjekt nezávislý na subjektu odpovědném za odběrné a předávací místo z hlediska odchylky. Proto je vždy nutné zajistit a nastavit mechanismus řešení nákladů na odchylku mezi agregátorem a subjektem zúčtování, což ostatně výslovně vyžaduje směrnice (EU) 2019/944. Smyslem těchto kompenzačních mechanismů je zajistit "přenesení zodpovědnosti za odchylku" po dobu aktivace flexibility (nebo následkem této aktivace) ze subjektu zúčtování na agregátora. Předpokládá se, že způsob vyhodnocení a zúčtování obchodní flexibility bude probíhat na základě korekčního modelu používaného v zahraničí. Jde o způsob, který se v zahraničí osvědčil v situaci velkého množství poskytovatelů flexibility a nezávislých agregátorů a který se obejde bez individuálního vypořádání mezi nimi a subjekty zúčtování odpovědnými za odchylku v odběrných a předávacích místech poskytovatelů flexibility. V podmínkách ČR představuje korekční model jediné reálně možné řešení, avšak zároveň je nutné zdůraznit, že tento model nelze využít, aniž by daném místě poskytujícím flexibilitu bylo instalováno odpovídající průběhové měření s potřebnou třídou přesnosti podle účelu, pro nějž je flexibilita poskytována. Konkrétní podoba a podmínky korekčního modelu a případná specifika bude stanovovat ERÚ.

Efektivní využívání flexibility a její uplatnění na trhu s elektřinou bude závislé na rozvinutém systému výměny dat, který umožní zprostředkování kmenových dat, dat měření a cenových informací zákazníkovi, agregátorům a dalším subjektům. Z toho důvodu dojde k rozšíření úkolů a povinností EDC, jehož existenci a postavení na novém modelu trhu upravuje (zatím pouze pro oblast sdílení elektřiny) předchozí novela energetického zákona (zákon č. 469/2023 Sb.).

Uvedené schéma je výrazem principu demokratizace energetiky v novém modelu trhu.

Níže uvedené schéma a související popis znázorňují trh s elektřinou, právní vztahy na něm figurující a vazby mezi jednotlivými účastníky poté, co bude přijata navrhovaná úprava ohledně ukládání elektřiny a flexibility. Současně již zahrnuje činnosti sdílení elektřiny a existenci EDC, které upravuje novela energetického zákona č. 469/2023 Sb.

Celkový model trhu s elektřinou (schéma uspořádání vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou) po dokončení jeho modernizace v návaznosti na požadavky směrnice (EU) 2019/944 bude relativně složitý, což je dáno především úpravou práv a povinností a výkonu činností nových účastníků trhu, kteří na tomto trhu dosud svoji činnost nevykonávali.

Zákazník může být nadále pouze subjektem odebírajícím elektřinu od svého dodavatele, pokud nebude vykonávat i činnosti spojené s institutem aktivního zákazníka. Zákazník/aktivní zákazník/společenství (1) může uzavřít s obchodníkem smlouvu o dodávce elektřiny (nebo smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny) nebo naopak smlouvu o výkupu elektřiny (6), a to v případech, kdy zákazník nebo společenství bude vyrábět elektřinu a případné přebytky dodávat na trh. Rovněž může nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu (5). Aktivní zákazník může rovněž uzavřít smlouvu na využití své flexibility s agregátorem (2), tedy tzv. smlouvu o agregaci, pokud se rozhodne neposkytovat flexibilitu na trh přímo, ale prostřednictvím agregátora (to bude nejčastější případ).

Je nadále na zákazníkovi, zda bude zajišťovat svoji dodávku elektřiny prostřednictvím smlouvy o dodávce elektřiny či smlouvy o sdružených službách dodávek elektřiny, nicméně v případě samostatné smlouvy o dodávce elektřiny si bude nadále zajišťovat distribuci elektřiny uzavřením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s provozovatelem distribuční soustavy (dále jen "") (3). Aktivní zákazník bude moci poskytovat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS (1) nebo PDS (3) v případě nefrekvenčních podpůrných služeb, účastnit se sdílení elektřiny s ostatními aktivními zákazníky (obdobně se budou sdílení účastnit výrobci, energetická společenství či provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny) (31) a administrovat sdílení elektřiny u EDC, které bude takovým zákazníkům a dalším subjektům sdílejícím elektřinu údaje o vyhodnocení sdílení (4).

Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny (10) bude moci vstupovat na trh s elektřinou a uzavírat smlouvu s obchodníkem s elektřinou na dodávku elektřiny (nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny) nebo dodávku elektřiny uložené v zařízení pro ukládání elektřiny (29), bude moci dále nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat, včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu (26). Obdobně jako aktivní zákazník rovněž provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny bude moci poskytovat flexibilitu prostřednictvím agregátora (24) a za tím účelem sjednávat smlouvu o agregaci. V případě samostatné smlouvy o dodávce elektřiny si bude provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny zajišťovat distribuci elektřiny uzavřením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s PDS (32). Obdobně jako aktivní zákazník bude provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny moci poskytovat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS (20) nebo v případě nefrekvenčních podpůrných služeb PDS (32), a účastnit se sdílení elektřiny s ostatními aktivními zákazníky/výrobci/společenstvími/provozovateli zařízení na ukládání elektřiny (34) a administrovat sdílení elektřiny a vyhodnocení ukládání elektřiny u EDC včetně získávání vyhodnocení sdílení a ukládání elektřiny od EDC (13).

Výrobce elektřiny (7) bude podle povahy buď odebírat elektřinu (např. na technologickou vlastní spotřebu elektřiny) nebo standardně dodávat vyrobenou elektřinu na trh s elektřinou (30). Výrobce může nakupovat elektřinu přímo na trzích s elektřinou nebo ji na těchto trzích prodávat včetně možnosti obchodovat přímo na těchto trzích svoji flexibilitu (28), rovněž může uzavřít smlouvu na využití své flexibility s agregátorem (23) a v případě samostatné smlouvy o dodávce elektřiny (není-li zákonem omezeno) si bude zajišťovat distribuci elektřiny uzavřením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy s PDS (33). Výrobce elektřiny může potenciálně dodávat jím vyrobenou elektřinu i přímo zákazníkům či jiným účastníkům trhu ke spotřebě nebo ukládání elektřiny (35), byť se jedná spíše o činnost obchodní (a výrobce zpravidla v postavení obchodníka elektřinu pro dodávky zákazníkům nakupuje na trhu). Výrobce elektřiny může obdobně jako aktivní zákazník prodávat svoji flexibilitu přímo na trhu podpůrných služeb PPS (19) nebo v případě nefrekvenčních podpůrných služeb PDS (33), účastnit se sdílení elektřiny s ostatními aktivními zákazníky/výrobci/společenstvími/provozovateli zařízení na ukládání elektřiny (35) a administrovat sdílení elektřiny u EDC včetně získávání vyhodnocení sdílení od EDC (12).

Agregátor (5) bude moci prodávat agregovanou flexibilitu na trhu podpůrných služeb PPS (18) nebo v případě nefrekvenčních podpůrných služeb také PDS (21), případně prodávat agregovanou flexibilitu na dalších trzích s elektřinou (22). Agregátor bude registrovat přiřazení agregátora k předávacímu místu u operátora trhu (15), avšak vyhodnocené údaje z měření o poskytnuté agregované flexibilitě bude agregátorům poskytovat EDC (8).

Obchodník s elektřinou (8) bude nadále obchodovat (nakupovat a prodávat) elektřinu na trzích s elektřinou (27), v případě maloobchodního trhu bude zajišťovat služby distribuční soustavy do odběrných míst zákazníků a za tím účelem sjednávat smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy s PDS (25). Obchodník s elektřinou se bude v procesu změny dodavatele elektřiny registrovat jako dodavatel v předávacím místě zákazníka u operátora trhu a operátor trhu bude také subjektem, který bude poskytovat dodavatelům elektřiny podklady pro vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům obchodníka s elektřinou (17). Údaje o sdílení elektřiny a případně poskytování (aktivace) flexibility zákazníků (kteří budou poskytovat flexibilitu např. prostřednictvím nezávislého agregátora) obdrží obchodník s elektřinou od EDC. Obchodník s elektřinou bude rovněž zajišťovat předávání a přebírání dat týkající se jeho zákazníků od EDC nebo vůči EDC, pokud jej o to požádají (11).

PDS (6) bude registrovat všechna předávací místa připojená k jeho distribuční soustavě u EDC (9) a předávat mu naměřená data z průběhových měření, podklady pro bilanční přípravu provozu, podklady pro přípravu provozu sítí a informace o možnostech poskytování flexibility (9). Dále bude předávat naměřená data z neprůběhových měření operátorovi trhu (16) a od EDC obdrží naměřené vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny, aktivované agregované flexibility a se zohledněním ukládání elektřiny (9) a od operátora trhu bude získávat informace o přiřazení služeb u operátora trhu (16). PPS (4) bude rovněž registrovat předávací místa připojená k jeho soustavě u EDC (9) a případně předávat naměřená data z průběhových měření, podklady pro bilanční přípravu provozu, podklady pro přípravu provozu sítí a informace o možnostech poskytování flexibility (7). Dále bude předávat operátorovi trhu informace o vyhodnocení poskytování podpůrných služeb (14) a od EDC bude získávat naměřené vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny, aktivované agregované flexibility a se zohledněním ukládání elektřiny, a rovněž tak výsledky koordinované bilanční přípravy provozu a provozu sítí a informace o přiřazení služeb v EDC (9) a od operátora trhu informace o přiřazení služeb u operátora trhu (16).

EDC (2) bude předávat informace o registrovaných předávacích místech u EDC, včetně technických kmenových dat a služeb EDC evidovaných k předávacím místům, naměřené hodnoty z průběhových měření, vyhodnocené údaje se zohledněním sdílené elektřiny a aktivované agregované flexibility operátorovi trhu (10) a naopak od něj bude získávat informace o přiřazení služeb u operátora trhu (10).

A.III Odpovědnost za odchylku

Odpovědnost za odchylku u nově zaváděných činností je dána již současnou právní úpravou. Úprava odpovědnosti za odchylku na úrovni EU jasně stanoví, že všichni účastníci trhu - tedy nově i nezávislí agregátoři a další poskytovatelé služeb včetně provozovatelů zařízení pro ukládání elektřiny, a samozřejmě pak poskytovatelé flexibility nebo subjekty zapojené do sdílení elektřiny - musí být finančně odpovědní za odchylky, jež v elektrizační soustavě způsobí. Právní úprava proto musí být nastavena tak, aby každý účastník trhu s elektřinou buď nesl sám odpovědnost za odchylku nebo případně odpovědnost za odchylku smluvně přenesl na jiného účastníka trhu.

Současně předkládaný návrh novely energetického zákona v § 22 odst. 1 proto doplňuje mezi účastníky trhu s elektřinou agregátory a provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny a předchozí novela energetického zákona (zákon č. 469/2023 Sb.) do téhož odstavce doplnila energetické společenství. Tím je zajištěno, že jakýkoliv účastník trhu s elektřinou, tedy i ti, kteří budou vykonávat na trhu s elektřinou nově zaváděné činnosti, bude odpovědný za odchylku, kterou svým konáním na trhu s elektřinou způsobí, resp. bude moci tuto odpovědnost za odchylku přenést na jiného účastníka trhu. Bližší detaily budou potom stanoveny prováděcím právním předpisem vydávaným ERÚ, kdy zmocnění pro vydání pravidel trhu s elektřinou v § 98a odst. 2 písm. h) bodu 4 energetického zákona v navrhovaném znění zní tak, že ERÚ vyhláškou stanoví "rozsah a termíny předávání údajů pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny, vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny nebo poskytnuté flexibility, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny".

B) Navrhovaná právní úprava zákona č. 165/2012 Sb. reaguje zejména na výtky Evropské komise vznesené v jejím stanovisku ze dne 14. července 2023 k transpozici směrnice (EU) 2018/2001. Druhou skupinou tvoří úpravy související se zavedením aukcí záruk původu energie, třetí skupinu pak úpravy související se zavedením vnitrostátního režimu pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Navrhované právní úpravy zákona č. 165/2012 Sb. jsou ve všech třech oblastech doplněny drobnými úpravami energetického zákona, neboť oba předpisy spolu úzce souvisejí.

C) Navrhovaná právní úprava zákona č. 406/2000 Sb. souvisí s novou směrnicí (EU) 2023/1791, která byla přijata v září 2023.

Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na vztah rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad na vztahy řešené zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Důvodem předložení návrhu novely energetického zákona je povinnost členského státu zajistit transpozici směrnic EU, stejně jako adaptovat český právní řád na přímo aplikovatelné předpisy EU. Ohledně směrnice (EU) 2019/944 probíhá řízení č. 2022/2033 o porušení Smlouvy o fungování EU (dále jen "") kvůli nesplnění povinnosti členského státu týkající se zajištění včasné transpozice směrnice.

Při přípravě návrhu zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen ""), a dále s usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen "").

Předložený návrh zákona respektuje čl. 2 odst. 4 Ústavy ("") a čl. 79 odst. 3 Ústavy (""). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny:

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu ČR.

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (dále jen ""), ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti ČR, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh zákona je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "") podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z členství v EU ani s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Navrhovaná právní úprava má vztah zejména k následujícím unijním právním předpisům: