444/18.02.15 Uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu
daně v případě vlastního vzdělávacího zařízení
Martin
Kopecký
ev. číslo 3826
Předmětem příspěvku je vyjasnění podmínek pro uplatní odpočtu na podporu
odborného vzdělávání od základu daně v případě, kdy poplatník má vlastní vzdělávací zařízení, které
zajišťuje střední vzdělání ve smyslu zákona č. 561/2004
Sb., školský zákon.
Legislativní rámec
Zákonem č. 267/2014 Sb. byl s
účinností od 1.1.2015 doplněn § 34f odst. 6
ZDP:
„Podmínku uzavření smlouvy podle odst. 2 písm. a) lze nahradit prohlášením o
odborném vzdělávání, pokud u výkonu praktického vyučování nebo odborné praxe žáky nebo studenty
školy, jejíž činnost vykonává sám poplatník, praktické vyučování nebo odborná praxe jsou vykonávány
na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému druhu činnosti, která není činností školy a je
jeho převažující činností. V prohlášení musí být vymezen obsah a rozsah praktického vyučování nebo
odborné praxe a podmínky jejího konání“.
Současně s tím byl doplněn §
34g odst. 4 písm. a) ZDP, který stanoví, že: „majetkem pořízeným nebo pořizovaným pro účely
odpočtu se rozumí majetek, který je vymezen ve smlouvě (...) nebo prohlášení o odborném vzdělávání
jako majetek, který bude využíván při:
1.
praktickém vyučování,
2.
odborné praxi nebo
3.
vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu
vysoké školy na pracovišti poplatníka“.
V bodu 44 přechodných ustanovení k zákonu č.
267/2014 Sb. se uvádí, že: „ustanovení
§ 34f odst. 6 a
§ 34g odst. 4 písm. a), ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i pro zdaňovací období započaté v roce
2014.“
K předmětné změně ZDP
provedené zákonem č. 267/2014 Sb. neexistuje důvodová
zpráva, neboť šlo o návrh rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR, jehož cílem bylo umožnění
uplatnění odpočtu v také případech, kdy poplatník má vlastní zařízení poskytující střední
vzdělání.
Výkladové nejasnosti
Vzhledem ke stručnosti právní úpravy, která nezohledňuje rozdíly mezi novým
prohlášením jako jednostranným právním úkonem a původní smlouvou jako dvojstranným právním vztahem,
a dále vzhledem k možnosti retroaktivního použití i na zdaňovací období započatá v roce 2014, je
důležité vyjasnit níže uvedené nejasnosti.
1. Prohlášení