Důvodová zpráva k zákonu č. 330/2021 Sb., změna zákona o nemocenském pojištění a některých dalších zákonů

Předkládaná novela zákona o nemocenském pojištění se týká tří dávek, a to dlouhodobého ošetřovného, ošetřovného a dávky otcovské poporodní péče („otcovská").

Otcovská a dlouhodobé ošetřovné byly do nemocenského pojištění zavedeny v roce 2018 (otcovská od 1. 2. 2018, dlouhodobé ošetřovné od 1. 6. 2018) a tato doba je dostatečně dlouhá, aby bylo možno dosud získané zkušenosti vyhodnotit a navrhnout potřebné níže uvedené změny odstraňujících nedostatky současné právní úpravy.

Ošetřovné je naopak dávkou, která je v systému nemocenského pojištění zavedena již dlouhodobě (pod názvem podpora při ošetřování člena rodiny byla zavedena s účinností od 1. 1. 1956). Navržená úprava má za cíl odstranit dlouhodobě přetrvávající bariéru ošetřování blízkých příbuzných spočívající v nutnosti ošetřující a ošetřované osoby společně sdílet domácnost.

V předkládané novele se navrhují následující změny:

Navrhované změny právní úpravy mají dopad především do oblasti nemocenského pojištění, a to zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace ostatních zákonů (např. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů) se provádí pouze v nezbytně nutném rozsahu navazujícím na změny v zákoně o nemocenském pojištění a mají pouze dílčí charakter.

Dlouhodobé ošetřovné, jako nová dávka nemocenského pojištění, byla zavedena s účinností od 1. 6. 2018 zákonem č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účelem dlouhodobého ošetřovného je především řešit po přechodnou dobu potřebu ošetřování osoby potřebující celodenní péči. U osob, které zajišťují tuto péči a jsou účastné nemocenského pojištění, náleží hmotné zajištění dávkou nemocenského pojištění - dlouhodobým ošetřovným – a zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud neprokáže, že mu v tom brání vážné provozní důvody. Na základě zkušeností z praktického provádění pojištění v případě potřeby dlouhodobé péče se navrhují úpravy, které odstraní některé nepříznivé dopady v nemocenském pojištění na ošetřující osoby.

Podmínka alespoň 7denní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je neúměrně dlouhá, proto se navrhuje její zkrácení na 4 dny, do nichž se počítá i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho. Průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, nové léčebné metody umožňují snižovat potřebnou dobu hospitalizace. V současné době činí průměrná doba hospitalizace cca 5 dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny.

Podle dosavadní právní úpravy rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a to na žádost oprávněné osoby. Pokud je žádost o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče podána v následujících dnech po propuštění z hospitalizace, rozhodnutí nemůže být vydáno. Navrhuje se stanovit 15denní lhůtu pro možnost požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče ode dne následujícího po propuštění z hospitalizace. Tím se odstraní neodůvodněně tvrdé dopady na ošetřovanou osobu a její rodinu z důvodu, že nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné jen proto, že v den propuštění nebylo požádáno o vydání rozhodnutí.

Navrhuje se dále, aby podmínka hospitalizace neplatila u osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se