Důvodová zpráva k zákonu č. 310/2017 Sb., změna zákona o nemocenském pojištění a dalších zákonů

Podle platného právního stavu je umožněno jen úzkému okruhu osob výdělečně činných ošetřovat či pečovat v domácím prostředí o osobu, která vyžaduje z důvodu nepříznivého zdravotního stavu ošetřování jinou osobou; nárok na omluvení nepřítomnosti v práci z tohoto důvodu má podle zákoníku práce jen zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci po dobu ošetřování člena rodiny. Za ošetřovanou osobu se považuje jen osoba žijící s ošetřující osobou v domácnosti. Podle zákona o nemocenském pojištění náleží náhrada za ztrátu příjmu z důvodu ošetřování člena rodiny jen po dobu prvních 9 (u osamělých osob až 16) kalendářních dnů potřeby ošetřování; předpokládá se, že v této době si rodina zajistí další potřebnou péči. Osobám, které byly uznány za osoby závislé na pomoci jiné osoby, je poskytován příspěvek na péči, z něhož si hradí poskytovanou péči. Popis existujícího právního stavu je podrobně uveden v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace v části 1.3. Navrhovaná úprava si klade za cíl především řešit po přechodnou dobu dlouhodobou potřebu ošetřování o osobu potřebující péči a hmotné zajištění ošetřující osoby novou dávkou nemocenského pojištění - dlouhodobým ošetřovným. Tato dávka bude poskytována nezávisle na poskytování příspěvku na péči náležející osobě závislé na pomoci jiné osoby. Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jsou podrobně uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace v části 1.

Navrhovanou úpravu je třeba promítnout i do zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (doba výplaty dlouhodobého ošetřovného při trvání pracovního vztahu bude pro účely výpočtu důchodu považována za vyloučenou dobu a doba trvání podpůrčí doby u dlouhodobého ošetřovného po skončení pracovního vztahu, který zakládal účast na nemocenském pojištění, bude považována za náhradní dobu pojištění), a dále zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (zaměstnavatel bude mít povinnost tuto dobu evidovat, protože ji bude zaznamenávat do evidenčního listu důchodového pojištění).

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Navrhovaná opatření nejsou v rozporu s dokumenty EU/ES, zejm. pak s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto Nařízení, tj. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona není s právem EU v rozporu.

Předmětem navrhované úpravy je zavedení nové dávky nemocenského pojištění. Na tuto novou dávku se budou vztahovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí předpis k tomuto Nařízení, tj. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a také dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, pokud se vztahují na oblast nemocenského pojištění.

Získávána budou pouze data potřebná k dosažení účelu právní úpravy, v minimální možné míře. S osobními údaji získanými v nových případech bude zacházeno stejně jako s ostatními získávanými podle zákona o nemocenském pojištění, tzn. způsobem slučitelným s předpisy Evropské unie (směrnicí 95/46/ES resp. s nařízením (EU) 2016/679). Takovým citlivým údajem je i statistická značka diagnozy uváděná v rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče. Požadavek na uvádění tohoto údaje je v souladu s čl. 8 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a s č. 9 odst. 2 písm. b) Nažízení EU č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Orgány nemocenského pojiěštění již podle stávajícící právní úpravy tyto citlivé údaje zpracovávají (např. u pojištěnců uznaných dočasně práce neschopnými), zpracování je stanoveno vnitrostátním předpisem (zákonem o nemocenském pojištění) a zpracovatelé jsou vázáni mlčenlivostí.

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Okruh sledovaných a evidovaných údajů pro posouzení nároku na dlouhodobé ošetřovné a jeho výplatu bude u pojištěnců prakticky totožný s okruhem údajů evidovaných již v současnosti pro ostatní dávky nemocenského pojištění (např. identifikační údaje zaměstnance, vznik a zánik účasti na pojištění, rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě ošetřování). Nově se budou evidovat některé údaje nejen o osobě ošetřované (její identifikační údaje, údaj o diagnóze), ale i o pojištěnci, například o jeho příbuzenském vztahu k ošetřované osobě. Obdobně jako u těchto údajů bude zajištěna i standardní ochrana údajů získaných v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným v souladu s principy ochrany osobních údajů; to platí i pro oblast důchodového pojištění.

Návrh právní úpravy s sebou nepřináší nová korupční rizika, než která existují u ostatních dávek nemocenského pojištění, která jsou spojena s rozhodování o zdravotním stavu pojištěnce nebo ošetřované osoby. Předmětem navrhované úpravy je zavedení nové dávky nemocenského pojištění pro všechny pojištěnce, kteří splní všechny podmínky nároku na tuto dávku. Nárok na dlouhodobé ošetřovné závisí též na