502/10.05.17 Přechod nemovitosti v rámci přeměny právnické osoby na nového vlastníka a
užívání nemovitosti původním vlastníkem po rozhodném dni
Ing.
Zdeněk
Urban,
daňový poradce, číslo osv. 320
Ing.
Jiří
Nesrovnal,
daňový poradce, číslo osv. 1757
Ing.
Jiří
Hlaváč,
Ph.D.,
daňový poradce, číslo osv. 3221
Cíl příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného postupu v případě přeměny právnické osoby,
při níž dochází k převodu nemovitosti, případně movité věci, za situace, kdy rozhodný den přeměny
dle § 10 odst. 3 první věty zákona č. 125/2008
Sb., o přeměnách obchodních společností s družstev, v platném znění1)
(dále i zákon o přeměnách), předchází dni právních účinků, a věc i po rozhodném dni užívá původní
vlastník.
Obecný popis situace
Při přeměně obchodní společnosti (rozdělení rozštěpením, rozdělení odštěpením nebo
sloučení) dochází i k převodu nemovitých věcí. Dle účetních předpisů, tedy dle
§ 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, v platném znění (dále i zákon o
účetnictví), které stanoví nové účetní období od rozhodného dne fúze, a pro účel daně z
příjmů právnických osob, kde zdaňovací období je stanoveno v
§ 38ma odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále i
zákon o daních z příjmů) jsou veškeré účetní
případy, a tím i důsledky ve vztahu k dani z příjmů právnických osob, počínaje rozhodným dnem
součástí nového účetního, resp. zdaňovacího období. Zjevně tak ve smyslu účetních předpisů a
předpisů o daních z příjmů přechází právo užívat na nového vlastníka rozhodným dnem (za předpokladu,
že je přeměna zapsána do obchodního rejstříku).
Problém, kterým se v tomto příspěvku zabýváme, vzniká z podstaty věci v případě rozdělení
odštěpením, které se vyznačuje tím, že zde jde o jediný případ, kdy v rámci přeměny žádná společnost
nezaniká. V některých případech může obdobně vzniknout také v případě rozdělení
rozštěpením.
Naproti tomu dle § 1105 občanského
zákoníku „převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá
se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu“, tedy vlastnické právo přechází až zápisem do
katastru nemovitostí2). Speciální úpravou by mohla být úprava
zákona o přeměnách, která v
§ 59 ZP jednoznačně stanoví, že právní účinky
přeměny nastávají ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. To platí i pro okamžik přechodu
vlastnického práva k nemovité věci, byť se tak děje v nové právní úpravě vkladem. I v tomto případě
musí přejít vlastnické právo ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Toto řešení je logické,
protože například v případě přeměny se zánikem obchodní
korporace
, pokud by nemovité věci
nepřecházely zápisem ke dni zápisu do obchodního rejstříku, by mohla nastat situace, kdy by nemovitá
věc nebyla po určitou dobu ničí. Předpokládáme tedy, že speciální úpravu pro nemovité věci nestanoví
zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. V praxi
však katastrální úřady někdy postupují podle § 10
KZ, tedy ke dni, ke kterému došel návrh na zápis změny příslušnému katastrálnímu úřadu.
Správně však přechází vlastnické právo ke dni zápisu přeměny do OR a postup katastrálních úřadů by
na tuto skutečnost neměl mít vliv.Při přeměnách pak běžně dochází k situaci, že i po rozhodném dni užívá převáděné
nemovitosti původní vlastník, tedy vlastník zapsaný v katastru nemovitostí, ačkoli právo užívat ve
smyslu účetních předpisů a daně z příjmů právnických osob již slouží novému vlastníkovi. Tento stav
právní předpisy ani
judikatura
neřeší a nebylo řešeno ani v rámci Koordinačního výboru. Účetně
vycházíme z toho, že právo užívat má osoba, na kterou převáděný majetek přechází, avšak původní
subjekt je stále vlastník, a není tedy zřejmé, zda by mu měly vznikat faktické závazky z užívání
vlastní věci.Řešená otázka
Jakým způsobem řešit situaci, kdy nemovitost, která při přeměně přechází na nového
vlastníka, je i po rozhodném dni, kdy již právo užívat nemovitost účetně svědčí novému vlastníkovi,
užívána původním vlastníkem zapsaným v katastru nemovitos