Důvodová zpráva k zákonu č. 59/1995 Sb., změna zákonů o všeobecném zdravotním pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o správě daní a poplatků

Vláda ČR Vydáno:
Důvodová zpráva
Obecná část
Předkládaný návrh obsahuje změny zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Od doby zavedení systému všeobecného zdravotního pojištění v České republice došlo již k několika dílčím změnám obou zákonů, které směřovaly ke zpřesnění původního zákona v souladu s potřebami praxe a reagovaly na změny v oblasti daní a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení. Obdobně je tomu, bez ohledu na značný rozsah, i v předkládaném návrhu, v němž se neprovádějí zásadní koncepční změny, ale jen potřebné úpravy z uvedených důvodů.
Předkládaná úprava dále obsahuje některá regulační opatření, která by měla směřovat k účelnějšímu vynakládání finančních prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Novým principem zásadnější povahy je zavedení jediného minimálního vyměřovacího základu na pojištěnce, bez ohledu na druhy jeho příjmů. Mezi významnější navrhovaná opatření patří dále úprava penále, neboť se ukázalo, že dosavadní sazba penále ve výši 0,3% z dlužné částky za každý den prodlení (tj. za rok činí penále cca 110% z dlužné částky) je příliš vysoká. Navrhuje se snížení této sazby na 0,1%. Významnou je rovněž úprava povinné mlčenlivosti, kde se v souladu s navrhovanými úpravami v oblasti daní a sociálního pojištění navrhuje její prolomení ve vztahu ke správcům daně a správám sociálního zabezpečení, na základě vzájemnosti.
Bližší odůvodnění jednotlivých změn je obsaženo ve zvláštní části.
Finanční dopady
Příjmy zdravotních pojišťoven se sníží zavedením jediného minimálního vyměřovacího základu na pojištěnce, snížením sazby penále z 0,3% na 0,1%, úpravou přirážky k pojistnému, kterou bude možno podle nové úpravy vyměřit jen ze zaviněných příčin úrazů a nemocí z povolání, snížením vyměřovacího základu při poskytování neplaceného volna o cca 300 mil Kč.
Výdaje státního rozpočtu se sníží cca o 25 mil Kč ročně s ohledem na zúžení kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát (§ 6c písm. k) a l)). Zvýšení příjmu státního rozpočtu zavedením pokut při neplnění povinností zdravotních pojišťoven při přerozdělování pojistného nelze kvalifikovaně odhadnout.
Úprava navržená v čl. I. bod 3 neznamená nové dopady do státního rozpočtu, neboť jde pouze o výslovné konstatování dosavadního právního stavu. Při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 1994 specifikovalo Ministerstvo financí v příslušných podkladech pro sestavení rozpočtu položku č. 7 jako dopady zákonů a jiných právních norem platných od 1. 1. 1994 do rozpočtu státní správy včetně justice, státního zastupitelství a Policie České republiky za některé zdravotnické služby poskytované za úhradu.
Zvláštní část
K článku I
K bodu l
V souladu se zaváděním regulačních opatření směřujících k tomu, aby nedocházelo k neúměrnému plýtvání finančními prostředky všeobecného zdravotního pojištění na úhrady tzv. nadstandardní zdravotní péče, popřípadě i jiných