Důvodová zpráva
Obecná část
Uplynulé téměř dva roky, ve kterých jsou daně spravovány podle nové
procesní normy prokázaly, že její instituty i systematika potřebám správy
daní vyhovují. Norma je postupně dolaďována při novelách jednotlivých
hmotněprávních daňových předpisů a naopak jednotlivé hmotněprávní daňové
předpisy jsou dávány do souladu s touto procesní normou tak, aby daňová
soustava tvořila ucelený systém s vlastním procesem.
V novelách daňových zákonů, které jsou navrhovány s účinností od 1.1.1995,
dochází ve vztahu k procesu ke dvěma zásadním změnám.
Z části sedmé jsou vyjímána ta ustanovení, která náleží k dani z příjmů a
do procesní normy byla zahrnuta původně jen z důvodů ústavní dělby
legislativních působností mezi Federální shromáždění a národní rady
republik jako ustanovení, která nemohla být zařazena do zákona FS. Tato
ustanovení upravují výlučně bližší podmínky řízení pro jednotlivé daně a
daňového poplatníka či plátce toto uspořádání nutí k tomu, aby tato
speciální ustanovení jednotlivých daní hledal mezi obecnými procesními
pravidly, tedy pravidly, která propojují celou soustavu daní a jejichž
míra obecnosti tomu odpovídá. Tato změna v systematice daňových zákonů
zjednoduší a zlepší orientaci daňových subjektů v právních normách a
zkvalitní tak průběh plnění jejich daňových povinností.
Dále dochází ke sjednocení sankcí v daňové soustavě a to tak, že dosud
uplatňovaná speciální úprava v nepřímých daních se vypouští a tyto daně
přecházejí na bazi obecného procesu.
K další významné úpravě dochází v oblasti mlčenlivosti, která byla znovu
posouzena a zvážena potřeba poskytování údajů mezi správci daní a správci
sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a úřadů práce. Navržená
novela přesně vymezuje okruh údajů, které je možno pro srovnání plnění
povinnosti stejných
subjektů si mezi těmito orgány bez souhlasu daňového subjektu a pojištěnce
předávat. Obdobná úprava je navržena i v zákonech o sociálním zabezpečení
a zdravotním pojištění. Dále navržené poskytování identifikačních údajů
statistickým a katastrálním úřadům vyloučí duplicitu nákladů poskytovaných
ze státního rozpočtu na jejich ověřování.
Na základě poznatků ministerstva financí získaných v souvislosti s
přípravou na zavedení majetkových přiznání se navrhuje tento institut ze
zákona o správě daní a poplatků vypustit.
Zavedení majetkových přiznání bylo zdůvodněno potřebou:
- zjistit majetkové poměry fyzických a právnických osob k určitému datu a
zjistit výši majetkových přírůstků porovnáním údajů uvedených v přiznáních
k majetku podávaných v dalších časových obdobích. S využitím těchto
informací vyhodnotit správnost přiznané daně z příjmů,
- znemožnit nebo alespoň ztížit praní špinavých peněz, event.majetek
získaný tímto způsobem zatížit daní z příjmů.
Pokud jde o otázku praní špinavých peněz nelze počítat s tím, že by
přiznání k majetku mohlo sloužit jako nástroj, který by mohl tuto činnost
postihnout. K tomu je třeba přijmout speciální právní úpravu shodnou s
obdobnými úpravami ve vyspělých zemích. Proto je již také projednáván
návrh zákona, který se těmito otázkami zabývá.
Přiznání k majetku by mělo přispět k omezení daňových úniků a mělo by
povahu důkazního prostředku, který umožní finančnímu úřadu doměřit daň z
příjmů, dojde-li k závěru, že majetkový přírůstek byl pořízen z
nezdaněných příjmů (poplatník neprokáže, že majetkový přírůstek byl
pořízen ze zdaněných příjmů).
Pokud by přiznání měla plnit tento účel, bylo by nutné provádět v
dostatečném rozsahu kontrolu zejména prvního přiznání, neboť lze očekávat
spekulativní nadhodnocení majetku a tím omezení využitelnosti majetkových
přiznání v dalších letech. Pokud jde o kontrolu majetkových přiznání