Inflace a její projevy v právu - dokončení

Vydáno: 30 minut čtení

První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).

 

Inflace a její projevy v právu – dokončení
Mgr. Bc.
David
Kyzlink,
Odvolací finanční ředitelství
 
6. Inflace ve Slovenské republice
Jelikož od roku 1990 do roku 1993 tvořilo Slovensko spolu s Českou republikou federaci (ČSFR), bylo také příjemcem ekonomické reformy z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní v roce 1991, rovněž spojené s nebývale velkou mírou inflace (53,6 %). Z důvodu společného soustátí v rámci federace jsou pak poplatná i inflační měření za dobu existence ČSFR jak pro Českou republiku, tak i pro Slovensko. Rozpadem ČSFR vznikla ke dni 1. 1. 1993 nejenom samostatná Česká republika a Slovenská republika, ale i dvě nové samostatné měny. Zánik československé měny (koruna československá: 1991–1992) tak dal vzniknout dvěma novým měnám – české a slovenské (koruna česká a koruna slovenská).
Z pohledu měření slovenské míry cenové hladiny stojí za povšimnutí, že Slovensko se dostalo v letech 2014–2016 do mírné deflace (záporný růst cenové hladiny v rozmezí -0,1 až -0,5 %) – došlo k meziročnímu poklesu spotřebitelských cen.
Globální ekonomické trendy, které zasáhly jak českou, tak i ostatní světové ekonomiky, poznamenaly samozřejmě i ekonomiku slovenskou (např. v roce 2009 světová finanční krize, v roce 2020–2022 pandemie COVID-19 či v roce 2022 invaze Ruska na Ukrajině).
Slovensko pro měření míry inflace – stejně jako ČR – využívá index spotřebitelských cen. Národná banka Slovenska na svých webových stránkách (www.nbs.sk) uvádí krom meziroční míry inflace i meziměsíční míru inflace – převzato od Štatistického úradu Slovenskej republiky, který inflaci skutečně – stejně jako ČSÚ – měří. Poněvadž spotřebitelské ceny vzrostly meziročně1) v lednu roku 2022 o 8,4 %, v únoru o 9,0 %, v březnu o 10,4 % a v dubnu dokonce o 11,8 % (kvartální průměr: 9,3 %, měsíční průměr: 10 %), lze očekávat, že meziroční míra inflace na Slovensku (2021–2022) bude za rok 2022 zřejmě inflací pádivou, tedy že zůstane ve dvouciferných hodnotách.
 
7. Legislativa Slovenské republiky
V rámci slovenské legislativy autor rovněž zaměřil svou pozornost na odolnost oblasti práva trestního a oblasti práva daňového vůči kumulativním inflačním tlakům, tj. do jaké míry či zdali vůbec reagují kvantitativní právní normy na inflaci. Kumulativním inflačním tlakem, resp. kumulativní inflací rozumějme celkovou míru inflace za údobí od etablování (popř. změny) kvantitativní právní normy do její změny (novelizace). Makroekonomická analýza slovenského trestního práva právě též v podobě výše škody malé (slovenská pomyslná hranice mezi přestupkem a trestným činem = „škoda malá“, nikoliv „škoda nikoliv nepatrná“ jako v ČR)2) a slovenského daňového práva právě rovněž v podobě hodnoty výše obratu obligatorního plátcovství DPH je z pohledu mezinárodní komparace obou právních úprav více nežli vhodná.
Důležité je však akcentovat, že od roku 2009 začala na Slovensku platit měna euro s přepočtovým koeficientem 1 Euro = 30,1260 Sk [Nařízení Rady (ES) č. 694/2008]. To se alikvotně promítlo i do slovenských kvantitativních právních norem. V případě trestního práva do § 125 odst. 1 zákona č. 300/2005 Z. z., trestný zákon, kde k 1. 1. 2009 vlivem novelizačního zákona č. 498/2008 Z. z. (ktorým sa menia zákony v oblasti trestného práva v súvislosti so zavedením meny euro v Slovenskej republike) došlo k přepočtu hranice mezi přestupkem a trestným činem za krádež z původních 8 tis. Sk na 266 Eur (8000/30,1260 = 265,55). V případě daňového práva do § 4 odst. 1 zákona č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty, kde nejprve k 1. 1. 2009 došlo vlivem novelizačního zákona č.