Speciální kompenzace v souvislosti s onemocněním covid-19 skončily, respektive sporné případy z nich plynoucí budou postupně dobíhat, ovšem právní praxe obecných škodních nároků uplatňovaných nejen vůči státu, a nejen ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , se kontinuálně vyvíjí. Dovolím si proto upozornit na několik problematických bodů, ale i obecných praktických postupů a pravidel, které mohou být pro uplatňování jednotlivých nároků na náhradu škody podstatné. Příslušné body doplňuji též relevantní judikaturou.
Aktuální vývoj právní praxe v oblasti náhrady škody
Mgr.
Jiří
Soukop
I Náhrada za snížení obvyklé ceny nemovitosti
Pokud dojde k vlastnímu fyzickému poškození nemovitosti, pak je v mnoha případech možné, že toto poškození zanechá trvalý šrám i na tržní ceně nemovitosti. Nyní bych se chtěl ovšem věnovat situacím, kdy v důsledku škodní události k faktickému poškození nedojde, přesto nutno v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním či škodní událostí uvažovat o škodě ve formě snížení obvyklé ceny nemovitosti.
Danou problematikou se v nedávné době zabýval i Nejvyšší soud ČR1). V citovaném rozsudku konstatoval, že příčinou snížení aktuální tržní ceny nemovitosti může být i vnější událost. To znamená, dojde-li například v provozovně umístěné v přízemí domu k požáru či jiné havárii, pak poškození společných částí domu nemá vliv pouze na dočasnou nemožnost užívání bytu umístěného ve vyšší