Účetnictví jako podklad pro sestavování daňového přiznání

Vydáno: 17 minut čtení

Není to tak dávno, kdy svého naplnění došlo úsilí daňových poradců a účetních o sestavení daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021. Ještě plný dojmů z toho sestavování daňových přiznání k dani z příjmů se v tomto příspěvku zaměřím na účetnictví jako na podklad pro sestavování daňového přiznání. Nebude to nějaké komplexní shrnutí této rozsáhlé problematiky, ale zaměřím se na pár problémů, se kterými jsem se při sestavování daňových přiznání za loňský rok opakovaně setkával a na které je vhodné si již při vedení účetnictví dát pozor, příp. i napomoci k snadnějšímu sestavení daňového přiznání sobě či k přípravě podkladů k daňovému přiznání pro svého daňového poradce.

Účetnictví jako podklad pro sestavování daňového přiznání
Ing.
Miroslav
Bulla
 
Dodaňování neuhrazených závazků
Při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob je třeba hlídat splnění povinnosti dodaňování neuhrazených závazků. V souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ZDP je třeba výsledek hospodaření zvýšit o částku neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce,
od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců
, nebo se promlčela. Tato povinnost se naštěstí netýká mnoha typů závazků specifikovaných v tomto ustanovení, tj. není třeba dodaňovat např. závazky z úvěrů, zápůjček, záloh, sankcí, závazky, které jsou daňově účinným nákladem, jen pokud byly zaplaceny atd. Toto ustanovení se dále nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Týká se tedy především neuhrazených obchodních závazků (nákup materiálu, zboží, služeb atd.). V každém případě existence podobných závazků způsobuje mnohdy celkem zbytečné komplikace (při pozdních úhradách mezi spojenými subjekty, nevyužívání možnosti provádění zápočtů).
Dodanění polhůtních závazků je přitom pouze daňovým opatřením, dlužník o této skutečnosti nemusí nijak účtovat. Zvýšení základu daně se totiž provádí v daňovém přiznání na řádku 30. Jako podklad pro toto dodaňování slouží přehled závazků po splatnosti s vyznačením těch závazků, které je třeba dodanit (po splatnosti více než 30 měsíců, které se ještě nedodaňovaly v minulých zdaňovacích obdobích). Poplatník si může dodaněné závazky pro přehlednost přeúčtovat na zvláštní analytický účet vyhrazený pro již dodaněné závazky (321.běžné / 321.dodaněné). V této souvislosti je pak třeba sledovat opožděné úhrady již dodaněných závazků, ve zdaňovacím období této úhrady je totiž možné základ daně o uhrazený závazek zase snížit (v daňovém přiznání na řádku 140).
Pokud byl zánik („odpis“) neuhrazeného závazku zaúčtován účetním zápisem 321/648 ještě před tím, než došlo k povinnosti jeho dodanění, je hodnota zaúčtovaná na účet 648 daňově účinným výnosem a závazek není třeba dodaňovat v daňovém přiznání.
V praxi si někdy naopak poplatníci vysvě