Jistě nebude na škodu, budeme-li věnovat těchto pár řádek ujasnění, či spíše zopakování několika pravidel, která se dotýkají situace, ve které se osoba zúčastněná na správě daní, zejména daňový subjekt, rozhodne využít možnosti nechat se zastupovat zmocněncem při jednání se správcem daně na základě smluvního vztahu. Mělo by toto připomenutí být o to užitečnější, oč nesourodější jsou úpravy této možnosti smluvního zastoupení v jednotlivých právních předpisech. Dnes bych se již nevěnovala tolik tomu, kdo bude za daňový subjekt jednat, ale spíše tomu, jak bude vymezen rozsah zastoupení.
Pár poznámek ke zmocnění při správě daní
JUDr.
Alena
Kohoutková
Snahu o odstranění zmíněných nejasností nelze upřít § 28 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění změn a doplňků (dále jen „DŘ“ nebo „daňový řád“), podle nějž vzniká zmocniteli povinnost vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Pokud text vyjadřující smluvené zmocnění v plné moci uplatněné u správce daně neobsahuje rozsah zástupčího oprávnění, nebo uvedené vymezení není dostatečně přesné, vzniká správci daně povinnost zjednat nápravu. Správce daně
vyzve zmocnitele
k úpravě plné moci, jak mu přikazuje odstavec 2 citovaného ustanovení. Ve výzvě správce daně uvede nejasnosti vzniklé při vymezení zástupčího oprávnění v plné moci a stanoví lhůty pro zjednání nápravy. Při vydání této výzvy postupuje v souladu s ustanovením § 74 DŘ, jež upravuje v obecné rovině postup v případě vady podání a při nápravě plné moci se použije subsidiárně. Tato výzva se doručuje jak zmocniteli, jemuž je ukládána povinnost odstranit vady, tak i zmocněnci. Na rozdíl od obecné výzvy k odstranění vad podání v tomto případě platí, že plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad plné moci. Pokud dojde k odstranění vad uplatněné plné moci ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě, tak případné podání, které v mezidobí zmocněnec učinil a je v souladu s předmětnou plnou mocí, je účinné tak, jako kdyby plná moc byla od počátku perfektní. Je-li tedy již zřejmé, o jaký rozsah zastoupení se jedná, v tomto případě o zmocnění, platí bezezbytku ustanovení § 41 DŘ, podle nějž má-li osoba (nejčastěji daňový subjekt), které je písemnost doručována, zmocněnce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. Má-li zmocnitel něco vykonat či jsou jinak dotčeny jeho poměry, doručují se písemnosti oběma, s účinností pozdějšího data doručení.Jak rozpoznat vady plné moci?
Asi bude rozhodující, zda bude příslušnému pracovníku správce daně zřejmé, o jakou plnou moc se jedná a jaký je rozsah zmocnění, které zapříčiní přechod pravomocí ze zmocnitele na zmocněnce, jinými slovy, s kým bude tento správce daně nadále komunikovat při jednotlivých úkonech.
K tomu je dobré zopakovat některá základní pravidla pro smluvní zastoupení a kategorizaci plných mocí. Hned v úvodu je třeba připomenout, že plné moci se uplatňují ve všech možných právních vztazích, ale jednotná a komplexní úprava správného vyjádření zmocnění neexistuje ani pro procesní předpisy. Smluvní zastoupení vzniká vyjádřením shodné vůle zmocnitele a zmocněnce při uzavření smlouvy podle nového občanského zákoníku
(zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“)
. Ač to zákon expressis verbis
neurčuje, lze se domnívat v souladu s některými komentáři k