Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 2. část

Pořízení akcií (popřípadě podílů na s. r. o.) je účtováno podle záměru účetní jednotky, s jakým akcie (podíl) nakoupila. Pokud je záměrem účetní jednotky obchodování v krátkém časovém horizontu, tzn. do 12 měsíců, je o tomto nákupu účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek. Pokud je nákup akcií (či podílu) motivován dlouhodobou držbou, tzn. více než 12 měsíců, je o jejich pořízení účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové třídy 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobá držba je spojena s účastí majitele podílu na rozhodování účetní jednotky, ve které si podíl pořídil. Vlastník podílu se zpravidla účastní valných hromad, snaží se do vedení, kontrolních či statutárních orgánů prosadit sobě blízké osoby, a usiluje tak v dlouhodobém horizontu o plnění svých představ o směřování účetní jednotky, ve které podíl pořídil.

Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů – 2. část
Ing.
Pavla
Strakošová
Ing.
Dagmar
Procházková
Ing.
Christian
Žmolík
 
Dlouhodobý finanční majetek – podíly
Při zachycení akcií nebo podílu na společnosti s ručením omezeným, které budou drženy dlouhodobě, zřídí účetní jednotka v rámci účtové třídy 06 ve svém účtovém rozvrhu zpravidla tři základní syntetické účty, např. účty 061-Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba, 062-Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem a 063-Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly. Zřízení těchto tří účtů reflektuje následné vykázání jejich zůstatků v
rozvaze
k rozvahovému dni.
Prostřednictvím účtu
061-Podíly
ovládaná nebo ovládající osoba
je zachycena držba podílu, který představuje rozhodující vliv na řízení účetní jednotky, ve které je podíl vlastněn.
Podle § 74 a následujících zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech [zákon o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“)], je ovládající osobou osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, a ovládanou osobou je obchodní
korporace
ovládaná ovládající osobou. Zákon o obchodních korporacích dále uvádí, že ovládající osobou je také osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní
korporace
nebo osobami v obdobném postavení, nebo členy kontrolního orgánu obchodní
korporace
, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit. Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě. Dále zákon o obchodních korporacích stanoví, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.
Vyjádření podílu na hlasovacích právech je v domácích podmínkách zpravidla totožné s procentním vyjádřením podílu na základním kapitálu akciové společnosti. Nejde však o pravidlo, v praxi se vyskytují i případy, kdy je podíl na základním kapitálu odlišný od podílu na rozhodovacích právech. Obdobně platí výše uvedené i pro podíly na společnosti s ručením omezeným.
Prostřednictvím účtu
062-Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
je zachycena držba podílu, který představuje podstatný vliv na řízení účetní jednotky, ve které je podíl vlastněn. Za podstatný vliv se považuje dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv – viz ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“ či „ZoÚ“).
Prostřednictvím účtu
063-Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
je zachycena držba podílu menšího než 20 % na hlasovacích právech v účetní jednotce, ve které je podíl vlastněn. Zpravidla se hovoří o tzv. menšinovém podílu.
 
Oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu
Podle zákona o účetnictví se podíly a cenné papíry oceňují pořizovacími cenami. Ty, které byly nabyty bezúplatně, se oceňují reprodukční pořizovací cenou. Pořizovací cenou je cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související. Reprodukční pořizovací cenou je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
Součástí pořizovací ceny cenných papírů a podílů jsou podle § 48 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů.
Jsou-li cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžní vklad vložený do účetní jednotky, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v účetní jednotce. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o DPH, pokud zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl se zúčtuje do výnosů. Takové cenné papíry a podíl jsou účtovány na podrozvahových účtech [Český účetní standard (dále jen „ČÚS“) č. 014, Dlouhodobý finanční majetek].
Příklad 1
Pořízení 55% podílu na základním kapitálu ve společnosti s ručením omezeným vkladem majetku – technologie, která je již částečně opotřebena – z účetnictví akciové společnosti, která podíl nakupuje. Zůstatková hodnota technologie u akciové společnosti činí 10 mil. Kč. Znalecké ocenění vkladu u příjemce technologie za protihodnotu 55% podílu na základním kapitálu (což je zároveň výše podílu na hlasovacích právech) je 12,5 mil. Kč. Pro zjednodušení abstrahujeme od účtování o DPH.
Účtování u akciové společnosti, která podíl pořizuje:
Účtování u společnosti s ručením omezeným, která navyšuje základní
kapitál
vstupem nového spoluvlastníka do společnosti. Podíl je akciovou společností splacen vkladem dílem použité technologie, kterou znalec ocenil na 12,5 mil. Kč.
Z pohledu daně z příjmů bude společnost s ručením omezeným, která navyšuje základní
kapitál
vkladem hmotného majetku (technologie), s odkazem na ustanovení § 30 odst. 10 písm. b) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“) pokračovat v odpisování technologie stejným způsobem (rovnoměrně nebo zrychleně) a ze stejné vstupní ceny, z jaké se odpisoval tento majetek u akciové společnosti, která podíl pořizuje. Dojde-li ke vkladu v průběhu zdaňovacího období, uplatní akciová společnost v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP
v tomto období
ještě poloviční odpis technologie a následně společnost s ručením omezeným při pokračování v odpisování v daném období dle § 26 odst. 7 písm. b) ZDP taktéž uplatní poloviční daňový odpis.
Příklad 2
Pořízení podílu na akciové společnosti (podstatný vliv) s úmyslem dlouhodobé držby (účet 062)
Účetní jednotka – společnost s ručením omezeným – zařazená v kategorii malá nakoupila za 15 000 000 Kč akcie obchodní
korporace
akciové společnosti. Jedná se o 1 000 akcií, které představují 30% podíl na základním kapitálu akciové společnosti. Podíl na základním kapitálu je shodný s podílem na hlasovacích právech. Za zprostředkování obchodu bylo makléři podle dohody zaplaceno 100 000 Kč.
Ačkoliv v rozvaze není samostatný řádek pro vykázání zůstatku účtu 064-Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek, lze doporučit zachovat tento účet z důvodu oceňování cenných papírů, podílů a derivátů pořizovacími cenami. Bude-li účet k rozvahovému dni vykazovat zůstatek, bude přiřazen do řádku rozvahy podle charakteru pořizovaného majetku.
 
Přecenění k rozvahovému dni
Podíly účtované prostřednictvím účtů 061 a 062 nepodléhají podle § 27 ZoÚ povinnosti reálného přecenění. Pokud se účetní jednotka rozhodne, přeceňuje ekvivalencí. Jde o její dobrovolné rozhodnutí, učiní-li jej, pak musí přecenit všechny své podíly zaúčtované na účtech 061 a 062. Pokud není proúčtováno přecenění ekvivalencí, je účetní jednotka povinna sledovat k rozvahovému dni hodnotu podílů a v případě přechodného snížení účtovat o opravné položce.
Podíly účtované na účtu 063 podléhají k rozvahovému dni povinnosti reálného přecenění ve smyslu § 27 ZoÚ Přecenění je účtováno rozvahově prostřednictvím účtu vlastního kapitálu. Mikro účetní jednotky kromě mikro účetních jednotek působících ve finanční oblasti nepřeceňují k rozvahovému dni na reálnou hodnotu ani ekvivalencí (§ 27 odst. 7 ZoÚ).
Pokud jde o podíl ve společnosti se sídlem v zahraničí, je kurzový rozdíl k rozvahovému dni účtován nikoli výsledkově, ale rozvahově prostřednictvím účtu skupiny 41, viz § 60 odst. 3 vyhlášky.
pokračování příkladu 2
Účtování o podílu k rozvahovému dni – k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka
Obchodní
korporace
a. s. utrpěla za sledované účetní období významné ztráty z podnikání a k rozvahovému dni vykázala vlastní
kapitál
ve výši 40 000 000 Kč; hodnota 30% podílu na vlastním kapitálu tedy činí 12 000 000 Kč, což pro společnost s ručením omezeným, která podíl na a. s. pořídila za 15 100 000 Kč, znamená snížení hodnoty tohoto podílu o 3 100 000 Kč.
Možnosti proúčtování snížení hodnoty podílu v a. s. k rozvahovému dni:
a)
Ekvivalence – jako „výběrová“ varianta
Pro účtování o přecenění ekvivalencí je nutno zřídit speciální analytický účet, na kterém bude přecenění zachyceno po celou dobu držby podílu (ČÚS 008, odst. 2.2.1.). V případě zcizení podílu (zpravidla prodejem) bude nejprve odúčtováno přecenění ekvivalencí a teprve potom bude následovat odúčtování podílu (v pořizovací ceně) do nákladů. Na rozdíl od opravné položky, která může hodnotu podílu jen snižovat, je přeceněním ekvivalencí možné hodnotu podílu i zvyšovat.
Vykázání přecenění v rozvaze:
Aktiva
Pasiva
b)
Opravná položka – jako „povinná“ účetní operace v případě přechodného snížení hodnoty podílu, pokud účetní jednotka nepřeceňuje ekvivalencí
Opravná položka vytvořená z důvodu přechodného snížení hodnoty podílu, zaúčtovaná na vrub nákladového účtu 579, nebude s odkazem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. v) ZDP daňově uznatelná, a v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 2 ZDP je tak nutné v přiznání k dani z příjmů právnických osob za dané období na řádku 40 zvýšit základ daně o částku 3 100 000 Kč.
Vykázání opravné položky v rozvaze:
Aktiva
pokračování příkladu 2
Prodej 30% podílu v akciové společnosti v následujícím roce
Prodej podílu za 14 000 000 Kč
Účtování v případě, že byl podíl přeceňován ekvivalencí:
Za předpokladu, že v souladu s ustanovením § 19 odst. 3 ZDP byla dodržena podmínka pro osvobození příjmů z prodeje obchodního podílu v podobě časového testu minimálně 12 měsíců mezi nabytím a prodejem obchodního podílu a zároveň podíl činil alespoň 10 % (je splněno), bude příjem z prodeje obchodního podílu dle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2 ZDP ve výši 14 000 000 Kč osvobozen od daně z příjmů (částka se uvede na ř. 110 přiznání k dani z příjmů právnických osob). Na druhou stranu nelze s odkazem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nabývací cenu podílu zaúčtovanou na vrub účtu 561 ve výši 15 100 000 Kč uplatnit mezi daňově uznatelné náklady, jelikož se jedná o náklad, který se váže k osvobozeným příjmům, a bude proto vyloučena ze základu daně na řádku 40 v přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Pokud došlo k prodeji obchodního podílu do 12 měsíců od jeho nabytí, bude příjem z jeho prodeje zdaňovaným výnosem a zároveň s odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP lze mezi daňově uznatelné náklady uplatnit nabývací cenu podílu pouze do výše příjmů z prodeje tohoto obchodního podílu, tj. v tomto případě by daňově uznatelná byla částka 14 000 000 Kč, zatímco 1 100 000 Kč by muselo být vyloučeno na řádku 40 v přiznání k dani z příjmů právnických osob jako nedaňový náklad.
Účtování v případě, že byla k podílu vytvořena opravná položka
Při této variantě, kdy je tvořena účetní opravná položka, jsou daňové konsekvence nákladů (účet 561) a výnosů (účet 661) při prodeji obchodního podílu shodné jako v předchozí variantě. Zúčtování opravné položky ovšem s odkazem na ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP nebude zahrnuto do základu daně a o částku 3 100 000 Kč se na řádku 112 sníží výsledek hospodaření v přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Příklad 3
Pořízení podílu ve společnosti s ručením omezeným (menšinový vliv) s úmyslem dlouhodobé držby (účet 063) a jeho následný prodej
Účetní jednotka – akciová společnost – zařazená v kategorii malá nakoupila za 392 157 eur podíl ve společnosti s ručením omezeným se sídlem na Slovensku. Přepočteno platným kurzem CZK/EUR to bylo 10 000 000 Kč. Podíl představuje 10% podíl na základním kapitálu společnosti s ručením omezeným. Podíl na základním kapitálu je shodný s podílem na hlasovacích právech. Za zprostředkování obchodu bylo makléři podle dohody zaplaceno 10 000 Kč. Jelikož se s. r. o. nedařilo, rozhodla se akciová společnost po několikaleté držbě tento podíl prodat. Podíl prodala za 4 000 000 Kč.
V tomto případě jsou splněny všechny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje obchodního podílu:
obě zúčastněné společnosti jsou rezidenty Evropské unie a mají některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie,
držba alespoň 10% podílu na základním kapitálu po dobu nejméně 12 měsíců.
Výnos z prodeje obchodního podílu zaúčtovaný na účtu 661 ve výši 4 000 000 Kč tak bude osvobozen od daně z příjmů (částka se uvede na ř. 110 přiznání k dani z příjmů právnických osob) a nabývací cena podílu zaúčtovaná na vrub účtu 561 ve výši 10 100 000 Kč bude s odkazem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP celá daňově neuznatelná, jelikož se váže k osvobozeným příjmům (celá se v přiznání k dani z příjmů právnických osob uvede na řádku 40).
Příklad 4
Pořízení podílu ve společnosti s ručením omezeným (menšinový vliv) s úmyslem dlouhodobé držby (účet 063)
Akciová společnost zařazená v kategorii malá nakoupila v roce 2017 za 10 000 000 Kč podíl ve společnosti s ručením omezeným. Podíl představuje 10 % na základním kapitálu s. r. o. Podíl na základním kapitálu je shodný s podílem na hlasovacích právech. Za zprostředkování obchodu bylo makléři podle dohody zaplaceno 10 000 Kč. V roce 2020 došlo u akcio­vé společnosti ke změně kategorie z malé na mikro účetní jednotku.
Ve vazbě na ustanovení § 61c vyhlášky je při změně kategorie z vyšší kategorie na mikro účetní jednotku nutné změnit reálné hodnoty vykázané v položce A.II.2.2 a oceňovací rozdíly z přecenění majetku (v našem případě zůstatek účtu 414) pak vykázat v položce A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření. Jde o změnu metody ve smyslu ustanovení § 15a vyhlášky.
Daňový komentář k zůstatku účtu 427
Přestože v některých případech mají částky zaúčtované na účtu 427 vliv na základ daně (např. opravy významných chyb minulých let nebo přecenění zásob v důsledku změny metody jejich oceňování), a musejí se tedy provést určité úpravy v daňovém přiznání, v tomto případě tomu tak nebude, jelikož se jedná o vypořádání reálného přecenění, které neovlivňuje základ daně (účtuje se na rozvahový účet 414), a tudíž z tohoto příkladu nevzniká povinnost jakékoliv úpravy v daňovém přiznání.
 
Nejčastější operace s cennými papíry v době jejich držby
Příjem z titulu rozdělení zisku společnosti, ve které má společnost podíl
Společnost s ručením omezeným vlastní 55% podíl v akciové společnosti. Valná hromada akciové společnosti schválila svoji účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku vytvořeného v této účetní závěrce tak, že zisk ve výši 1 000 000 Kč bude rozdělen mezi akcionáře podle výše jejich podílu na základním kapitálu.
Účtování u společnosti s ručením omezeným
V tomto případě dceřiná společnost vyplácí podíl na zisku mateřské společnosti (držba podílu alespoň 10 % na základním kapitálu a obě zúčastněné společnosti mají charakter kapitálových společností), a tudíž bude výplata podílu na zisku s odkazem na ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 ZDP osvobozena od daně z příjmů. Nutnou podmínkou pro osvobození od daně je ještě minimální doba držby podílů 12 měsíců, která ovšem může být splněna až dodatečně. To znamená, že mezi okamžikem nabytí podílu a výplatou podílu na zisku může uplynout méně než 12 měsíců, a podíly na zisku budou přesto osvobozeny od daně z příjmů, pokud se v okamžiku výplaty podílu na zisku předpokládá, že podíl na dceřiné společnosti bude držen i dále do budoucna a dosáhne alespoň požadovaných 12 měsíců od jeho nabytí.
Společnost s ručením omezeným vlastní 5% podíl v akciové společnosti. Valná hromada akciové společnosti schválila svoji účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku vytvořeného v této účetní závěrce tak, že zisk ve výši 1 000 000 bude rozdělen mezi akcionáře podle výše jejich podílu na základním kapitálu.
Účtování u společnosti s ručením omezeným
Na společnost s ručením omezeným připadá podíl na zisku ve výši 50 000 Kč (5 % z 1 000 000 Kč). Jelikož nejsou splněny podmínky pro osvobození podílů na zisku od daně z příjmů (podíl nižší než 10 %), bude vyplacený podíl na zisku podléhat při výplatě 15% srážkové dani. Daň v částce 7 500 Kč (= 15 % z 50 000 Kč) srazí při výplatě akciová společnost a společnosti s ručením omezeným vyplácí již čistý podíl na zisku v hodnotě 42 500 Kč.
Náklady spojené s držbou cenných papírů
Společnost s ručením omezeným vlastní 55% podíl v akciové společnosti. V průběhu účetního období vyčíslila náklady spojené s držbou těchto cenných papírů a účtovala o nich.
S odkazem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP se jedná o náklady daňově neuznatelné, jelikož ze zadání vyplývá, že se jedná o vztah mateřská-dceřiná společnost (podíl přesahuje 10 % na základním kapitálu), a zmíněné ustanovení ZDP z daňových nákladů vylučuje náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti.
V tomto případě se jedná o konkrétní vyčíslené náklady, ale ne vždy lze jednoznačně náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti takto konkrétně určit. Potom je nutné vyloučit nepřímé náklady. Ty se určí buď poměrem z přímých nákladů (např. účetní v mateřské společnosti účtuje jak případy vztahující se k mateřské společnosti, tak i k dceřiné společnosti a přitom lze určit, v jakém poměru se časově věnuje účtování v mateřské a v jakém v dceřiné společnosti, a v poměru, v jakém se věnuje účtování v dceřiné společnosti, se vyloučí její mzdové náklady, včetně pojistného z daňových nákladů), nebo v případě, že nelze určit nepřímé náklady poměrem, se vyloučí náklady ve výši představující 5 % z přijatých podílů na zisku. Problematiku nákladů spojených s držbou podílu v dceřiné společnosti podrobně rozebírá Krajský soud v Brně v rozsudkuze dne 29. 5. 2018, čj. 29 Af 53/2016-88.
Použité účty: 022-Hmotné movité věci a jejich soubory, 061-Podíly – rozhodující vliv, 062-Podíly – podstatný vliv, 063-Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, 064-Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek, 082-Oprávky k hmotným movitým věcem a jejich souborům, 096-Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku, 221-Peněžní prostředky na účtech, 321-Dodavatelé, 331-Zaměstnanci, 336-Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, 351-Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba, 378-Jiné pohledávky, 379-Jiné dluhy, 411-Základní
kapitál
, 414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, 419-Změny základního kapitálu, 427-Jiný výsledek hospodaření minulých let, 518-Ostatní služby, 521-Mzdové náklady, 524-Zákonné sociální a zdravotní pojištění, 561-Prodané cenné papíry a podíly, 579-Tvorba a zúčtování opravných položek, 661-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů, 665-Výnosy z dlouhodobého finančního majetku.
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 1. část
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 2. část
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 3. část