Investování na finančním trhu

Vydáno: 33 minut čtení

Všeobecně platí, že na finančním trhu investují subjekty, které mají k dispozici volné finanční prostředky a jsou ochotny se po určitou dobu vzdát svého práva nakládat s těmito finančními prostředky ve prospěch ostatních subjektů. Za to očekávají odpovídající odměnu, která má především podobu úroku, podílu na zisku (dividend), zisku z prodeje finančních instrumentů, případně dalších odměn.

Investování na finančním trhu
Ing.
Miloš
Longin
 
Kdo se účastní finančního trhu?
Na finančním trhu působí speciální instituce, které zajišťují, že se volné finanční prostředky dostávají od subjektů, které jsou ochotny se po určitou dobu vzdát práva s nimi nakládat, k subjektům, které si naopak na určitou dobu potřebují volné finanční prostředky půjčit. Těmto institucím se říká finanční instituce a patří mezi ně jednak klasické subjekty, zaměřující se především na poskytování úvěrů – banky (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách), nebankovní subjekty či spořitelní a úvěrní družstva (zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech) a jednak subjekty zabývající se shromažďováním volných finančních prostředků a jejich následným investováním na finančním trhu (tzv. institucionální investoři), mezi které patří především investiční společnosti a podílové fondy (zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) a penzijní společnosti (zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; dále též „ZoDPS“) – do konce roku 2012 to byly penzijní fondy (zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, dále jen „ZoPP“). Vedle nich působí na finančním trhu speciální finanční instituce, které se zabývají především pojištěním, které může mít formu tzv. rizikového pojištění (např. riziko živelní události, riziko nehody, riziko smrti atd.) nebo formu tzv. investičního, případně kapitálového pojištění, které v sobě obsahuje jak tzv. rizikovou složku, tak tzv. spořicí složku, tzn. slouží jak ke krytí rizik, tak zároveň ke spoření. Tyto instituce se nazývají pojišťovny a jejich činnost se řídí primárně zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Nad činností všech výše uvedených finančních institucí pak dohlíží Česká národní banka (zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance) a depozitář, tj. banka obhospodařující účty společnosti, která nesmí být součástí finanční skupiny této společnosti.
 
Právnické osoby na finančním trhu
Na finančním trhu dochází ke směně (obchodování) kapitálu prostřednictvím cenných papírů, měn, komodit a jejich derivátů. Finanční trh dělíme na trh peněžní a trh kapitálový. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že na peněžním trhu se obchoduje s finančními nástroji s dobou splatnosti do jednoho roku (např. krátkodobé úvěry a půjčky, krátkodobá mezibankovní depozita,
emise
krátkodobých státních dluhopisů apod.), na kapitálovém trhu se obchoduje s finančními nástroji s dobou splatnosti delší než jeden rok (např.
emise
akcií,
emise
středně- a dlouhodobých dluhopisů, středně- a dlouhodobé úvěry a půjčky apod.).
Každá obchodní společnost, která potřebuje ke své činnosti cizí finanční zdroje, má v zásadě dvě základní možnosti, jak tyto zdroje získat. První možností je půjčit si je na bankovním trhu (klasický bankovní úvěr), případně získat je na kapitálovém trhu prostřednictvím
emise
akcií (nabídka podílu na základním kapitálu) nebo prostřednictvím
emise
dluhopisů.
 
Fyzické osoby a nástroje finančního trhu
Fyzické osoby, které umísťují své volné finanční prostředky na finančním trhu, se jako každý finanční investor rozhodují v závislosti na výnosu, riziku a likviditě investovaných prostředků. Mezi hlavní produkty a nástroje, které lze v České republice využít, patří především:
1.
běžné účty, spořicí účty, termínované vklady a další formy bankovních vkladů,
2.
stavební spoření,
3.
doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem (tzv. III. pilíř důchodové reformy),
4.
životní pojištění,
5.
cenné papíry,
6.
finanční deriváty + speciality na finančním trhu.
 
Daň z příjmů u fyzických osob
 
Zdanění příjmů plynoucích z osobních účtů
Pokud se týká zdaňování příjmů plynoucích poplatníkům z osobních účtů, pak u fyzických osob záleží na tom, zda používají osobní účet pro své osobní potřeby, nebo k podnikání, zda tento příjem plyne ze zdrojů v ČR, nebo ze zdrojů v zahraničí a u subjektů vedoucích účetnictví pak na správném