Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).
|
Získejte na 10 dní ZDARMA
|
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele
Ing.
Lenka
Nováková,
MBA
KPMG Česká republika, s. r. o.
Ing.
Petra
Krykorková
KPMG Česká republika, s. r. o.
Dle tiskové správy Ministerstva práce a sociální věcí bylo cílem Novely usnadnit pozici na trhu všem zaměstnancům, kteří obtížně hledají uplatnění nebo nemohou pracovat na plný úvazek.
„‚Jde například o samoživitelky a samoživitele nebo o osoby se zdravotním postižením, kteří objektivně nemohou pracovat na klasický plný úvazek. Ale nejen o ně. Sleva na pojistném na sociální zabezpečení je jednou z cest, jak chceme motivovat firmy, aby tato místa vytvářely všude tam, kde to je jen trochu možné,‘ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).“
1)Je tomu skutečně tak, nebo se opět jedná jen o politické pozlátko, které však není pro zaměstnavatele prakticky spravovatelné? Novela přináší celou řadu úskalí, se kterými se budou muset zaměstnavatelé vypořádat, pokud se rozhodnou danou slevu na pojistném uplatňovat. Stojí však toto veškeré úsilí vůbec za to, když reálná maximální výše měsíční úspory na jednoho zaměstnance činí 3 025 Kč?
Již v tuto chvíli odborná veřejnost poukazuje na skutečnost, že
konstrukční parametry slevy a administrativní náročnost mohou výrazně
. V rámci tohoto článku Vás seznámíme se zákonnými podmínkami pro uplatnění slevy a s využitím praktických příkladů upozorníme na některé problémy a možné nejasnosti, a to
eliminovat
množství zaměstnavatelů, pro které by mohlo být uplatnění slevy
relevantní
včetně několika technických chyb
, které Novela obsahuje. Článek zároveň upozorňuje i na některé výklady přijaté v této věci Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“), které jdou výrazně nad rámec samotné Novely.1. Základní parametry slevy na pojistném
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Slevu na pojistném může za kalendářní měsíc uplatnit vždy
jen jeden ze zaměstnavatelů
, pracuje-li zaměstnanec pro více zaměstnavatelů,
za jeden pracovní (příp. služební) poměr téhož zaměstnance
.Již tady je potřeba upozornit na skutečnost, že se musí jednat výhradně o zaměstnance v pracovním či služebním poměru. Pokud tedy zaměstnanec pracuje
dohodami konanými mimo pracovní poměr.
na základě dohody o provedení práce či na základě dohody o pracovní činnosti, nemůže se kvalifikovat pro účely slevy na pojistném
, protože dle části třetí zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jsou dohody o provedení práce či pracovní činnosti
Uplatnění není možné
ani v případě členů orgánů právnických osob
, kteří svou činnost vykonávají na základě smlouvy o výkonu funkce, jež byla uzavřena na základě zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, i přesto, že jsou na základě této odměny účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanci.Nárok na slevu se zjišťuje a uplatňuje za jednotlivé celé kalendářní měsíce. Zaměstnavatelé si tak slevu na pojistném mohli poprvé nárokovat za měsíc únor 2023, pokud se jim podařilo prověřit naplnění všech zákonných podmínek na straně zaměstnance a zároveň zabezpečit splnění veškerých zákonných podmínek stanovených přímo zaměstnavatelům (viz níže). Nesplnění byť jen jediného z široké škály stanovených kritérií znamená zánik nároku na slevu na pojistném za daného zaměstnance – minimálně za příslušný kalendářní měsíc.
Co se týče konkrétních osob, na které Novela cílí, uplatnění slevy je možné pouze v případě zaměstnance, který spadá alespoň do jedné z níže uvedených skupin.
a) Zaměstnanec dovršil věku (alespoň) 55 let (tj. starší 55 let od 1. února 2023)
Příklad 1
Pan A i B pracují od 1. února 2023 pro společnost X. Pan A oslavil své 55. narozeniny dne 1. února 2023, zatímco pan B o den později, tj. dne 2. února 2023. Při splnění ostatních zákonných podmínek je možné slevu na pojistném za pana A nárokovat již za měsíc únor 2023, slevu na pojistném za pana B až za měsíc březen 2023.
b) Zaměstnanec pečuje o dítě mladší 10 let (věk mladší 10 let musí být platný po celý kalendářní měsíc, za který bude sleva na pojistném uplatněna), jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu dle zákona o státní sociální podpoře
2)Za zmínku určitě stojí to, že slevu na pojistném, která se váže k péči o dítě mladší 10 let, mohou
uplatnit oba rodiče zároveň
. Novela neobsahuje žádné obdobné ustanovení jako např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), že by se rodiče museli dohodnout, u kterého zaměstnavatele se sleva na pojistném uplatní. Pokud by tedy oba rodiče pracovali u jednoho zaměstnavatele, může tak tento zaměstnavatel nárokovat slevu na pojistném za každého rodiče za předpokladu, že jsou naplněny ostatní zákonné podmínky.Příklad 2
Paní C a pan C si pro účely péče o jejich čtyřletého syna se svými zaměstnavateli oba domluvili snížení jejich pracovních úvazků. Vztah k dítěti byl v tomto případě doložen rodným listem dítěte. Při splnění ostatních zákonných podmínek je možné současně nárokovat slevu na pojistném za paní C i za pana C.
c) Zaměstnanec pečuje o osobu blízkou
3)
mladší 10 let (věk mladší 10 let musí být platný po celý kalendářní měsíc, za který bude sleva na pojistném uplatněna), která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
Po účely uplatnění slevy je nezbytné, aby zaměstnanec zaměstnavateli doložil potvrzení vystavené úřadem práce, které osvědčuje, že skutečně pečuje o osobu blízkou splňující výše uvedená kritéria.
Příklad 3
Paní D pečuje o osobu blízkou a zároveň dochází do zaměstnání – v tomto ohledu má upravenou pracovní dobu a je jako pečující osoba evidována na úřadu práce. Potvrzení o této skutečnosti vystavené úřadem práce doložila svému zaměstnavateli – společnosti X. Při splnění ostatních zákonných podmínek je možné nárokovat slevu na pojistném za paní D.
d) Zaměstnanec se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem
4)Za studium se mimo jiné nepovažuje studium na středních a vysokých školách v České republice ve formě dálkové, distanční, večerní a kombinované –
požadovaná forma studia je tedy prezenční
.Novela však
neobsahuje odkaz na věkový limit
, do něhož je studující osoba považována za studenta (jako je tomu například v zákoně o daních z příjmů pro účely uplatnění slev na dani) – pro splnění této podmínky tak postačí naplnit kritérium studia bez ohledu na věk studujícího. Potvrzení o denním studiu, které musí zaměstnanec doložit zaměstnavateli, vystaví pro zaměstnance příslušná škola. Lze využít i potvrzení již vystavené školou pro daňového účely.Sleva na pojistném by tak na základě současného znění Novely mohla být uplatněna např. za čtyřicetiletého studenta prezenčního studia na vysoké škole. Jedná se o
technickou chybu
, které si je ČSSZ vědoma a která by měla být odstraněna v již připravované novele. V této připravované novele bude
pravděpodobně nastavena věková hranice 26 let.
Na stránkách ČSSZ je možné v současné době zaznamenat uplatňování tohoto výkladu, přestože v Novele věková hranice není omezena.e) Zaměstnanec v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti
5)Potvrzení o rekvalifikaci by mělo být zaměstnanci vystaveno úřadem práce.
Příklad 4
Pan E předložil zaměstnavateli při nástupu do zaměstnání potvrzení vystavené úřadem práce, že dne 3. července 2022 nastoupil na rekvalifikaci. Do zaměstnání nastoupil 1. ledna 2023. Při splnění ostatních zákonných podmínek může zaměstnavatel již za měsíc únor 2023 uplatnit slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, protože v posledních 12 kalendářních měsících před únorem 2023 (tj. v období červenec 2022 až leden 2023) je kalendářní měsíc s nástupem na rekvalifikaci. Slevu na pojistném bude moci zaměstnavatel za tohoto zaměstnance uplatnit naposledy za měsíc červenec 2023, jelikož naposledy za měsíc červenec 2023 bude naplněna výše uvedená podmínka.
f) Zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením
6)g) Zaměstnanec je mladší 21 let (tato podmínka je naposledy splněna v den, který předchází dni dovršení 21 let věku zaměstnance)
Na straně zaměstnavatele jsou bez ohledu na naplnění dalších podmínek z možnosti uplatnit slevu na pojistném
vyloučeni zaměstnavatelé
, kteří jsou považováni za zaměstnavatele na chráněném trhu práce7) (tj. zaměstnavatelé s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením) a zaměstnavatelé pobírající příspěvek v době částečné práce (tj. „kurzarbeit“ z důvodů vyhlášených vládou).Příklad 5
U zaměstnavatele X na chráněném pracovním trhu (chráněná dílna) je zaměstnán v rámci pracovního poměru pan F, který je osobou se zdravotním postižením. Pracovní úvazek byl sjednán na 4 hodiny denně (na 20 hodin za týden). Na pana F nemůže zaměstnavatel, společnost X (chráněná dílna), uplatnit slevu na pojistném.
2. Limity pro sjednanou pracovní dobu a skutečně odpracovanou dobu – co všechno se (ne)započítává?
Další z podmínek vzniku nároku na slevu na pojistném je
naplnění zkráceného časového rozsahu úvazku
, a to ve dvou rovinách –
v rovině sjednané pracovní doby a v rovině odpracované doby
.Slevu na pojistném je možné uplatnit pouze tehdy, pokud je se zaměstnancem uvedeným v bodech a) až f) sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba stanovená zákoníkem práce, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí
nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně
. Odpracovaná doba však
nesmí přesáhnout 138 hodin v kalendářním měsíci
8) (což při uvažovaném měsíci s 23 pracovními dny odpovídá odpracované době 30 hodin za kalendářní týden).
U zaměstnance mladšího 21 let
[výše uvedený bod g)]
není požadován pro uplatnění slevy na pojistném zkrácený pracovní úvazek.
Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném
jen z jednoho zaměstnání a jen z jednoho výše uvedeného důvodu
(pokud je zaměstnanec např. mladší 21 let a současně se připravuje na budoucí povolání studiem; důvod, že se jedná o osobu mladší 21 let má vždy přednost před ostatními důvody).
Limit počtu hodin platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.
9)Sjednaná týdenní pracovní doba i odpracovaná doba se zjišťují
ve vztahu k úhrnu všech pracovních poměrů
, které má zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem uzavřeny. Do tohoto úhrnu se
započítává i sjednaná pracovní doba a odpracovaná doba z pracovního poměru naplňujícího charakteristiky zaměstnání malého rozsahu
bez ohledu na to, že z takového zaměstnání zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění. Naopak
k hodinám odpracovaným v rámci dohody o provedení práce či pracovní činnosti se nepřihlíží
.Příklad 6
Společnost X sjednala se zaměstnancem, panem G, dva pracovní úvazky – jeden ve výši 15 hodin a druhý ve výši 20 hodin. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění z obou zaměstnání. Jsou u něho splněny veškeré ostatní zákonné podmínky pro nárok na slevu na pojistném v obou zaměstnáních. Zaměstnavatel si tak v daném případě může určit, ze kterého zaměstnání uplatní v daném kalendářním měsíci slevu na pojistném (zajisté zaměstnavatel zvolí druhý úvazek, ze kterého bude moci uplatnit vyšší slevu na pojistném).
Příklad 7
Paní H má se společností X uzavřeny dva pracovní poměry, z nichž jeden odpovídá zaměstnání malého rozsahu. Pro první pracovní poměr je sjednána týdenní pracovní doba 29 hodin týdně, pro druhý pracovní poměr (zaměstnání malého rozsahu) je sjednána týdenní pracovní doba 3 hodiny/příjem nedosahuje 4 000 Kč v žádném měsíci. Sjednaná pracovní doba přesahuje v úhrnu ze všech zaměstnání 30 hodin týdně, a proto i při splnění všech ostatních zákonných podmínek nemůže mít společnost X nárok na slevu na pojistném na žádný z pracovních poměrů s paní H.
Příklad 8
Zaměstnanec, pan I, má uzavřeny se společností X dva pracovní poměry a dohodu o provedení práce. Sjednaný týdenní rozsah je následující: první úvazek 15 hodin, druhý úvazek 10 hodin a na základě dohody o provedení práce 5 hodin. Ve skutečnosti v měsíci březnu 2023 odpracoval 100 a 50 hodin, na základě dohody odpracoval 60 hodin. K hodinám odpracovaným v rámci dohody o provedení práce se nepřihlíží. U sjednaného rozsahu pracovní doby z obou zaměstnání v pracovním poměru je limit 30 hodin splněn (15 hodin plus 10 hodin). Není však v daném případě naplněno, že odpracovaná doba nesmí přesáhnout 138 hodin v kalendářním měsíci (100 hodin plus 50 hodin je rovno 160 hodinám). Sleva na pojistném za měsíc březen zaměstnavateli X nenáleží.
Příklad 9
Pan J má se společností X uzavřeny dvě pracovní smlouvy, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Sjednaný týdenní rozsah práce prvního pracovního poměru je 10 hodin, druhého pracovního poměru 12 hodin, dohody o provedení práce 5 hodin a dohody o pracovní činnosti také 5 hodin. Pro posuzování nároku na slevu na pojistném jsou
relevantní
rozsahy práce pouze dvou pracovních poměrů (tj. 10 plus 12 hodin), k dohodám se nepřihlíží. Při splnění ostatních zákonných podmínek vzniká nárok na slevu.Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli pouze za zaměstnance, který je v daném kalendářním měsíci v trvajícím pracovním nebo služebním poměru. V případě, že
v měsíci před započetím nebo v měsíci po skončení pracovního nebo služebního poměru dojde ke zúčtování příjmu ze závislé činnosti zaměstnance
(např. roční
bonus
zúčtovaný po skončení pracovního poměru),
nelze za takový měsíc slevu na pojistném uplatnit
bez ohledu na to, zda nárok na slevu na pojistném během trvání příslušného pracovního poměru vznikl, či nikoliv.3. Odpracovaná doba – co dle ČSSZ pro účely slevy na pojistném představuje?
Pojem „pracovní doba“ je vymezen v zákoníku práce. Za pracovní dobu je považována taková doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.10) Avšak
v případě pojmu „odpracovaná doba“, který zavádí Novela pro účely slevy na pojistném, Novela i zákoník práce mlčí
, a není tedy zcela jednoznačné, co má být pod daný pojem zahrnuto a jak přesně postupovat při jeho stanovení.Na základě čistě jazykového výkladu bychom mohli dojít k závěru, že se jedná o
část pracovní doby zaměstnance, kterou zaměstnanec strávil skutečným výkonem práce pro svého zaměstnavatele
(tj. část pracovní doby zaměstnance, kterou skutečně odpracoval),
tedy bez zahrnutí části jeho pracovní doby, v rámci které svou činnost pro zaměstnavatele nevykonával
, a to ať z důvodu např. čerpání dovolené, či z jiných důvodů, jako jsou např. překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele atd. Mohla by tak nastat
absurdní
situace v případě, kdyby byl zaměstnanec celý kalendářní měsíc na dovolené či na překážkách ze strany zaměstnavatele, a neměl by tak pro účely posouzení nároku slevy na pojistném žádnou odpracovanou dobu.Vzhledem k výše uvedenému se ČSSZ rozhodla přijmout
výklad, který jde významně nad rámec Novely
. Otázkou je, zda tento výklad jednou obstojí i před očima soudů. Dle názoru ČSSZ se
„za odpracovanou hodinu považuje hodina, v níž zaměstnanec vykonával práci, a hodina, v níž zaměstnanec nepracoval, ale zaměstnavatel je povinen podle zvláštního zákona za takovou hodinu poskytnout náhradu mzdy ve stanovené výši, která je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, například jde o neodpracované hodiny z důvodu čerpání dovolené (v případě indispozičního volna/sickday však povinnost poskytnout náhradu mzdy zaměstnavateli nevyplývá ze zvláštního zákona a hodiny zameškané z tohoto důvodu se do odpracovaných hodin nezapočítají). Za odpracované hodiny se nepovažují hodiny, v nichž měl zaměstnanec pracovat v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, ale nepracoval – zaměstnavatel je sice povinen poskytovat za neodpracované hodiny náhradu mzdy ve výši, která ale není započitatelná do vyměřovacího základu, proto ani tato doba nemůže být považována za odpracovanou, k dobrovolnému navýšení náhrady mzdy se nepřihlíží. Pokud je zaměstnanec celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti (nemá žádné hodiny, které by bylo možné započítat do odpracovaných hodin), a zaměstnavatel mu zúčtuje do tohoto měsíce příjem (např. odměnu), pak splnění podmínky uvedené v písmenu nelze vyhodnotit, považuje se proto za splněnou“.
11) Výše uvedené doby jsou tak dle ČSSZ postaveny naroveň odpracované doby pro účely § 7a odst. 3 písm. b) Novely.Příklad 10
Paní K má se společností X uzavřenu pouze jednu pracovní smlouvu se sjednaným rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. Celý měsíc březen 2023 paní K čerpala dovolenou. V případě splnění ostatních zákonných podmínek náleží společnosti X ve vztahu k pracovnímu poměru paní K za měsíc březen 2023 sleva na pojistném.
Užití pojmu „odpracovaná doba“ v Novele bez dalšího vymezení je tak jedna z dalších technických chyb, kterou Novela obsahuje a která by měla být odstraněna v již připravované novele.
4. Limity pro výši měsíčního vyměřovacího základu a průměrného hodinového vyměřovacího základu
Další z podmínek, která musí být pro uplatnění slevy na pojistném splněna, je
limit stanovený pro úhrn vyměřovacích základů
zaměstnance u daného zaměstnavatele. Tento limit se opět posuzuje ze dvou pohledů.Oproti sjednané pracovní době a odpracované době se limity zjišťují
pouze z pracovních a služebních poměrů, ze kterých byl zaměstnanec u daného zaměstnavatele nemocensky pojištěn
. Pro kvantifikaci úhrnu vyměřovacího základu se proto
nezapočítává příjem plynoucí zaměstnanci na základě zaměstnání malého rozsahu
, ze kterého zaměstnanec nebyl nemocensky pojištěn, a
nepřihlíží se k příjmům plynoucím na základě dohody o provedení práce, pracovní činnosti či odměny za výkon funkce
(tj. k příjmům plynoucím na základě jiného vztahu, než je pracovní nebo služební poměr).V první řadě
nesmí úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní měsíc ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele
přesáhnout 1,5násobek průměrné mzdy
. Jelikož pro rok 2023 činí průměrná mzda částku 40 324 Kč, stanovený 1,5násobek průměrné mzdy tak činí částku
60 486 Kč
, která nesmí být překročena.
Druhá limitující hranice je nastavena na jednu odpracovanou hodinu.
V tomto případě úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc připadající na jednu odpracovanou hodinu z úhrnu hodin odpracovaných v kalendářním měsíci v rámci všech zaměstnání u daného zaměstnavatele
nesmí přesáhnout 1,15 % průměrné mzdy
– pro rok 2023 se jedná o částku
463,726 Kč
.Příklad 11
Pan L má se společností X uzavřeny dvě pracovní smlouvy. První pracovní poměr má sjednaný rozsah pracovní doby 26 hodin týdně. Druhý pracovní poměr je zaměstnání malého rozsahu se sjednaným rozsahem pr
acov
ní doby 4 hodiny týdně. Odpracovaná doba v měsíci březnu 2023 odpovídala sjednaným rozsahům pracovní doby. Za měsíc březen 2023 byl panu L z prvního pracovního poměru zúčtován příjem 60 000 Kč a z druhého 3 000 Kč. Při splnění ostatních zákonných podmínek může společnost X z prvního pracovního poměru uplatnit slevu na pojistném za pana L za měsíc březen 2023. Příjem ze zaměstnání malého rozsahu se pro účely stanovení úhrnu vyměřovacích základů nesčítá s příjmem z prvního pracovního poměru, ze kterého je pan L nemocensky pojištěn. Úhrn vyměřovacích základů za měsíc březen 2023 činí 60 000 Kč, a nepřesahuje tak limit stanovený pro rok 2023 ve výši 60 486 Kč.
Příklad 12
Pan M má se společností X dva pracovní poměry sjednané s rozsahem 15 hodin a 15 hodin. V měsíci březnu 2023 odpracoval pan M z prvního pracovního poměru 30 hodin a z druhého 30 hodin. Vyměřovacími základy pro měsíc březen 2023 byly příjmy ve výši 20 000 Kč a 20 000 Kč (úhrn vyměřovacích základů za kalendářní měsíc tak nepřekročil hranici 60 486 Kč). Z úhrnu vyměřovacích základů z obou zaměstnání (ze 40 000 Kč) připadá z 60 odpracovaných hodin 666,66 Kč na hodinu. Jelikož v roce 2023 činí 1,15 % z průměrné mzdy 463,726 Kč, nárok na slevu na pojistném za měsíc březen 2023 společnosti X nenáleží.
5. Kdo dřív přijde, ten uplatňuje, aneb oznamování záměru zaměstnavatele
Pro uplatnění slevy na pojistném je zaměstnavatel povinen oznámit ČSSZ záměr na uplatnění slevy na pojistném. To lze učinit
nejdříve jeden měsíc přede dnem, od něhož hodlá zaměstnavatel slevu na pojistném uplatňovat, nejpozději však ve lhůtě pro podání přehledu o výši pojistného
za příslušný kalendářní měsíc (tzn. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se sleva na pojistném uplatňuje). Oznámení záměru musí být podáno elektronicky.V případě uzavření nového pracovního poměru se zaměstnancem
nemůže být záměr o uplatnění slevy na pojistném předložen před tím, než dojde k podání oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání
. Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání by mělo být zaměstnavatelem podáno na příslušnou ČSSZ nejpozději do osmi kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance.Jak již bylo uvedeno, slevu za jednoho zaměstnance může v kalendářním měsíci uplatňovat současně pouze jeden zaměstnavatel. Zašle-li záměr na uplatnění slevy za daný měsíc současně více zaměstnavatelů na téhož zaměstnance, má
přednost a slevu na pojistném může uplatnit ten zaměstnavatel, jehož oznámení záměru došlo první
. Neúspěšný oznamující zaměstnavatel bude o skutečnosti, že si slevu na pojistném za daný měsíc uplatnit nemůže, vyrozuměn ze strany ČSSZ.V praxi tato skutečnost může pro zaměstnavatele znamenat každoměsíční vyčkávání na značkách pro oznámení záměru pro nového zaměstnance, pro kterého se rozhodne uplatňovat slevu na pojistném – a ani tak nemá jistotu, že jej v tomto ohledu nepředběhne zaměstnavatel jiný.
Příklad 13
Pan N pracuje pro společnost X již 20 let. Dne 26. května 2023 dosáhne věku 55 let (tj. od 27. května 2023 je starší 55 let). Slevu na pojistném bude moci společnost X uplatňovat od měsíce června 2023. Oznámení záměru ohledně uplatnění slevy na pojistném může být společností X podáno elektronicky příslušné ČSSZ nejdříve 1. května 2023 (jeden měsíc předem) a nejpozději do 20. července 2023, kdy bude podán přehled o výši pojistného za měsíc červen 2023. Pokud by byl podán měsíční přehled o výši pojistného např. dne 14. července 2023, oznámení záměru již nelze dle výkladu ČSSZ podat po 14. červenci 2023, a to i přesto, že zákonná lhůta pro podání přehledu o výši pojistného za měsíc červen 2023 je 20. července 2023.
6. Kdo nic nedělá, nic nepokazí – (ne)motivace, součinnost a odpovědnost zaměstnance za případné penále
Uplatnění či neuplatnění slevy na pojistném je při splnění všech zákonných podmínek
na dobrovolné bázi a závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele
.
Od zaměstnance se udělení souhlasu s uplatněním slevy na pojistném nevyžaduje.
Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za daného zaměstnance, je
povinen jej o tom písemně informovat
před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném.12)Již z předchozího textu je patrné množství informací, které je nutné zaměstnavatelem získat, evidovat a zpracovat, aby mohl posoudit svůj případný nárok na uplatnění slevy na pojistném. Obstarání těchto informací potřebných pro řádné nárokování slevy na pojistném úzce závisí na kooperaci se zaměstnancem a poskytnutí informací z jeho strany. Z tohoto důvodu je
zaměstnanci Novelou
uložena povinnost vynaložit potřebnou součinnost
k dokládání příslušných skutečností a zajištění informovanosti zaměstnavatele o jejich případných změnách, pokud by tyto měly vliv na uplatnění slevy na pojistném.
Zaměstnanec tak odpovídá zaměstnavateli za penále, které by zaměstnavateli vzniklo z titulu neoprávněného uplatnění slevy na pojistném v důsledku nesprávných údajů poskytnutých ze strany zaměstnance.
Samotnému zaměstnanci z uplatnění slevy na pojistném a z jeho v tomto ohledu vynaloženého úsilí
napřímo žádný benefit neplyne, což se může odrážet v nedostatku motivace zaměstnance k součinnosti
, což je klíčové pro korektní nárokování slevy na pojistném. V konečném výsledku by tak mohlo poměrně snadno dojít k
absurdní
situaci, kdy bude zaměstnanec ze strany zaměstnavatele penalizován za neoprávněné nárokování slevy na pojistném z důvodu neaktuálních informací od zaměstnance, z níž ale zaměstnanec v první řádě sám žádnou výhodu přímo nepobírá a zároveň nemůže s jejím nárokováním nesouhlasit.7. Závěr
Sleva na pojistném byla implementována s bohulibým cílem podpory nabídky zkrácených úvazků pro osoby, pro které může být z různých důvodů obtížné pracovat na plný úvazek, se specifickým zaměřením na ženy pečující o malé děti a osoby blízké, mladé zaměstnance, seniory a osoby se zdravotním postižením. Použité konstrukční řešení slevy však může být, jak demonstruje i náš článek, ze strany zaměstnavatelů v praxi těžko uchopitelné. Administrativní zátěž a související náklady mnohdy budou převyšovat případnou výhodu, což se řadě zaměstnavatelů může jevit jako neadekvátní, a slevu na pojistném tak raději nebudou uplatňovat.
Uplatnění slevy na pojistném zároveň bez dalšího není možné v případě práce vykonávané mimo pracovní poměr, např. na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, u nichž se lze domnívat, že jsou v případě osob, na jejichž zvýšení zaměstnanosti Novela cílí, často využívány jako alternativa zkrácených úvazků.
Novela zároveň obsahuje řadu technických chyb, jako je absence věkového omezení studenta či nedostatečné vymezení pojmu „odpracovaná doba“, které vedly ČSSZ k přijetí výkladu nad rámec Novely. Obě tyto technické chyby by měly být odstraněny v rámci další připravované novely. Nicméně neměli bychom se spíše zamyslet nad tím, zda stojí za to připravovat novely „horkou jehlou“, nebo si raději dát čas i na případnou diskusi s odbornou veřejností a poté připravit novelu zákona, kterou nebude potřeba ihned, jakmile nabude účinnosti, novelizovat?
2) Ustanovení § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů:
„Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o: a) svěření dítěte do péče jiné osoby, b) osvojení dítěte, c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele, d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením, e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte, f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu, g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči, h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě.“
3) Jedná se o osobu blízkou ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
„za osoby blízké jsou považování manželé, příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů, a dále dítě vlastní, osvojené či převzaté do péče nahrazující péči rodičů“.
4) Studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
5) Rekvalifikace se posuzuje podle § 109 a § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
6) Posuzuje se podle § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů – vztahuje se na osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením).
7) Posuzuje se podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8) V případě, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, se tento limit poměrně upraví s ohledem na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počet kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru.
9) Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
10) Ustanovení § 78 odst. 1 zákoníku práce.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA • Přístup ke všem článkům s příklady
|