- Oprava HM je provozní daňově účinný výdaj odstraňující účinky fyzického opotřebení nebo poškození.
- Naproti tomu technické zhodnocení (TZ) představuje investiční výdaj, který zvýší ocenění zhodnoceného HM a daňově se uplatní v dlouhém období postupně formou odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.
- Technickým zhodnocením jsou výdaje za stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci HM v částce přes 80 000 Kč za zdaňovací období.
- Dokončené TZ obvykle zvyšuje daňové ocenění zhodnoceného HM, platí ovšem řada výjimek, například se odpisuje samostatně TZ hrazené nájemcem, HM vyloučený z odpisů nebo při tzv. mimořádných odpisech.
- V praxi bývá často složité a nejednoznačné určit, zda konkrétní zásahy do majetku byly opravou, nebo TZ.
- Příspěvek zdůrazňuje požadavek průkaznosti důkazů poplatníka o jeho „tvrzení“, že šlo o opravu, nebo TZ.
- Několik rozsouzených kauz naznačuje uvažování správců daně i soudců ohledně dilemat oprava
versus TZ. - Pokud je stavba zničená požárem stržena, pak právně zaniká a její obnova není opravou, ale investicí…
Odpisovat, nebo zahrnout rovnou do výdajů?
Hned zkraje je vhodné upřesnit, že problematika - technické zhodnocení
versus
oprava – je tak rozsáhlá a spletitá, že půjde jen o úvodní zasvěcení. Navíc se omezíme především na oblast daní z příjmů, jak se ostatně dalo odhalit z nadpisu, jelikož „hmotný majetek“ je zejména pojmem zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“), zatímco v účetním pojetí bychom hovořili o dlouhodobém hmotném majetku a na poli daně z přidané hodnoty o věcně blízkém dlouhodobém majetku. I tak se zapotíme…Technické zhodnocení hmotného majetku (dále také jen „
TZ
“) - za chvíli si jej upřesníme - ve smyslu § 26 odst. 2 ZDP, což jsou zejména stavby, jednotky a hmotné movité věci v daňovém ocenění přes 80 000 Kč (dále také jen „
HM
“), má avizovaný investiční charakter. Obecně totiž zvyšuje užitnou i tržní hodnotu daného majetku. Je proto spravedlivé, že se náklady na TZ daňově posuzují obdobně jako samotné prvotní pořízení zhodnocené věci. Tedy že nejsou okamžitým daňovým výdajem, ale dle § 29 odst. 3 ZDP zvyšují ocenění HM:„Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu… příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je… dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; …“
(poznámka autora: následuje plno výjimek).Do základu daně z příjmů poplatníka v roli investora se výlohy za TZ promítnou zprostředkovaně ve formě dlouholetých odpisů zhodnoceného HM, respektive takto zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny, případně v zůstatkové ceně při prodeji nebo likvidaci daného majetku.
Naproti tomu oprava „pouze“ odstraňuje účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození, a jedná se tak o provozní náklad, který je okamžitým účetním i daňovým nákladem. Podobně je tomu s údržbou.
Příklad 1
Oprava
versus
TZ koupelnyPan Oliver je rentiér. Za své úspory si na hypoteční úvěr koupil několik bytových jednotek v Brně a tyto dlouhodobě pronajímá soukromým osobám k jejich bydlení. Kromě základních služeb spojených s užíváním bytů – dodávka elektřiny a pitné vody, odvod znečištěné vody, odvoz odpadků apod. – neposkytuje další služby, proto nejde o živnostenské ani jiné podnikání. A tak nájemné zdaňuje jako příjmy z nájmu ve smyslu § 9 ZDP, přičemž uplatňuje skutečné výdaje prokázané záznamy podle § 9 odst. 6 ZDP. Také on se dočkal kýžené stavební firmy, která mu v roce 2023 zrenovovala koupelnu v jednom z bytů. Dodavateli je celkem jedno, co dá na fakturu, často v ní najdeme nic jednoznačného neříkající „renovaci“ nebo ještě prázdnější „stavební práce dle instrukcí objednatele“. Tak jako tak jde pro dodavatele o zdanitelný příjem z podnikání, pokud na to třeba „nezapomene“…
Pan Oliver musí být ovšem daleko pečlivější, ba co hůř, musí tvrzení případně hodnověrně obhájit před kritickým posudkem správce daně. Ve hře jsou zejména tři scénáře: 1. nejpravděpodobnější – renovace byla TZ, 2. pro poplatníka nejvýhodnější – jednalo se jen o opravy, 3. nejproblematičtější – z části TZ a zbytek oprava.
Je nasnadě, a v Brně jistě půjde o šestimístnou částku, že i pro rentiéra je podstatný rozdíl, jestli o tento balík bude moci efektivně snížit základ daně z příjmů ihned v daném roce, nebo po malých kouscích, „nekonečně“ dlouhých, limitně až třicet let, tedy ročně, pro něj bude daňovým výdajem zhruba jedna třicetina.
TZ hmotného majetku v daních z příjmů
Zejména u staveb, výrobních linek a dalších složitějších zařízení provozní okolnosti po čase vyžadují nějaká technická vylepšení charakteru modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy a podobně.
Tato tzv. technická zhodnocení přitom mají převážně investiční, dlouhodobý charakter, čemuž odpovídá i daňový režim
. Stejně jako výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku není proto ani jeho
technické zhodnocení
přímo daňově uznatelné
, jak stanoví § 25 odst. 1 písm. p) ZDP. Do základu daně z příjmů je lze promítnout pouze nepřímo formou odpisů ze vstupní (zůstatkové) ceny zhodnoceného HM, příp. v zůstatkové ceně. V některých případech je přitom samostatně odpisováno technické zhodnocení jako tzv. jiný hmotný majetek – například u hmotného majetku najatého či nabytého darem osvobozeným od daně, který je vyloučen z daňového odpisování.Výdaje charakteru TZ ovšem mají „investiční charakter“ povinně, jen když přesáhnou stanovený hodnotový limit
, podlimitní výdaje tohoto typu lze ihned daňově uplatnit díky ustanovení § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Tento limit je stejný, jako platí pro zahrnutí samostatných hmotných movitých věcí mezi HM. Proto i
u TZ došlo od roku 2021 ke zdvojnásobení daňového limitu TZ ze 40 000 Kč na 80 000 Kč
; změnu bylo možno využít již u TZ dokončeného v roce 2020.
Daňové vymezení TZ