Čas od času se v rámci své praxe setkávám s chybným postupem zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, přesněji řečeno s tím, že zaměstnavatel neodvede z některého plnění pojistné na zdravotní pojištění, čímž zjevně porušuje zákon.
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění – správné postupy aneb jak nedělat chyby
Ing.
Antonín
Daněk
Podívejme se v právních podmínkách roku 2023 na postupy zaměstnavatele při řešení některých situací, jejichž chybné vyhodnocení způsobí komplikace, a to i finančního charakteru. Vysvětlíme si buď správný postup zaměstnavatele, nebo poukážeme na chybu vyžadující sjednání nápravy. Každá chyba zapříčiní vznik dlužného pojistného a návazně penále, tedy pohledávek, které jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny uplatňovat (zpravidla prostřednictvím platebních výměrů nebo výkazů nedoplatků poté, co zaměstnavatel své dluhy po předchozí výzvě nevyrovná dobrovolně) a v případě jejich nezaplacení i vymáhat. Od 1. 12. 2011 již mají zdravotní pojišťovny dlouhých 10 let promlčecí doby k tomu, aby případné pochybení zaměstnavatele odhalily a se striktním požadavkem úhrady dluhu na pojistném ještě formou penále sankcionovaly.
Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
Přímá návaznost na zákon o daních z příjmů
S účinností od 1. 1. 2008 se při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance důsledně vychází z přímé návaznosti na zdaňování příjmů ze závislé činnosti. V podstatě platí zásada, podle které se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrne příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „