V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Daňová tvrzení – daň z příjmů fyzických osob po úmrtí plátce i poplatníka podávaná daňovým poradcem na základě plné moci (termíny a forma podání)
Bc.
Hana
Jedlanová,
Ing.
Iva
Rindová
Nejdříve shrnutí známých skutečností
Podle § 239a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) se na právní skutečnosti úmrtí fyzické osoby hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Přitom daňová povinnost svědčí zemřelému, a to až do dne předcházejícímu dni skončení řízení o pozůstalosti.
Tedy soukromoprávně je zůstavitel mrtvý, ale daňově právně žije. V daňovém procesu tedy přetrvávají veškeré vztahy (např. udělené plné moci), které byly před smrtí nastaveny.
Podle § 239b daňového řádu plní daňovou povinnost zůstavitele osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Touto osobou může být zejména správce pozůstalosti (§ 1556 a § 1632 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „OZ“]), vykonavatel závěti (§ 1553 OZ), potenciální dědic a také likvidační správce (§ 239c daňového řádu). Tato osoba může také udělit novou plnou moc.
V praxi jsou tedy tiskopisy vyplňovány údaji zůstavitele s tím, že je podepisuje osoba spravující pozůstalost, přitom svůj
status
vyplní do části údajů o podepisující osobě, a to prostřednictvím kódu podepisující osoby: