Iva Rindová

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Zákon č. 540/2020 Sb. , který novelizoval zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), zavedl nový institut poplatníka v paušálním režimu, jehož daň se při splnění stanovených podmínek bude rovnat paušální dani. Tento zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů teprve 18. 12. 2020 a nabyl účinnosti 1. 1. 2021. Poplatníci tak měli velmi krátkou lhůtu na zvážení této nové možnosti, která významně snižuje jejich administrativní povinnosti. V případě dodržení zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu a zároveň pro daň rovnající se paušální dani jim odpadne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a také přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení („ČSSZ“) a zdravotní pojišťovně. Podle zveřejněných informací Finanční správy do paušálního režimu i přes velmi krátkou lhůtu aktivně vstoupilo okolo 70 000 poplatníků (osob samostatně výdělečně činných, dále „OSVČ“). Cílem tohoto článku je upozornit na konkrétní chyby a nedorozumění, se kterými se v praxi setkáváme.