Nové definice a hraniční hodnoty
Skoro se nabízí říct, že by to nebyl „pořádný“ nový zákon, kdyby nezaváděl nové definice a pojmy. Dlužno dodat, že vymezení pojmů současnému
zákonu o účetnictví vskutku chybí – zkusili jste někdy v
zákonu o účetnictví najít definici aktiv, dluhů (závazků), výnosů či nákladů? A přitom právě o tom účetnictví je, že?
Řada jiných terminologických změn vychází ze snahy tvůrců zákona o harmonizaci nového zákona o účetnictví s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, dále jen „IFRS“). Samozřejmě, že v neposlední řadě jsou opravovány nedokonalosti v současných definicích. Abychom ukázali provázanost a důsledky jednotlivých změn, pojali jsme článek tak, aby jedna popisovaná změna více či méně navazovala na tu další. Tak pojďme na to…
Definice čistého obratu
Ačkoli nám v současné účetní legislativě chybí definice výnosů, máme už nyní v
zákoně o účetnictví obsaženu definici čistého obratu. Ta je zakotvena v
§ 1d odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „
ZoÚ“), a zní:
„Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů
1)
snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12“.
Jde tedy o úhrn všech výnosů (účtová třída 6).
Nová definice obratu, a buďme za ni rádi, zní:
„Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí
výše výnosů
z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb
bez zahrnutí prodejních slev za účetní období, pokud účetní období trvá 12 kalendářních měsíců nebo 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Má-li účetní období jiné trvání, rozumí se ročním úhrnem čistého obratu výše výnosů podle věty první přepočtená na účetní období trvající 365 dní“.
Taková definice lépe vystihuje podstatu „čistého“ obratu. Proč? Definice, či chcete-li kategorie čistého obratu, je vymezena zejména
