Účetní závěrka neziskových organizací - 2. část

Vydáno: 18 minut čtení

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Účetní závěrka neziskových organizací – 2. část
Ing.
Marek
Jošt,
Ph.D.
 
Účetní závěrka
Účetní závěrku upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), v § 18. V případě nestátních neziskových organizací se účetní závěrka skládá z rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a přílohy v účetní závěrce. Oproti podnikatelským subjektům se tedy u nestátních neziskových organizací uživatelé účetní závěrky obvykle nesetkají s přehledem o peněžních tocích a s přehledem o změnách vlastního kapitálu, jejichž sestavení není povinné, ani pokud jejich účetní závěrka podléhá ověření auditorem, a jsou tedy vždy sestavovány na dobrovolné bázi.
Mezi povinné náležitosti účetních výkazů a přílohy k nim patří dle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví název a sídlo účetní jednotky, identifikační číslo, informace o zápisu do veřejného rejstříku uváděná na obchodních listinách, právní forma (příp. informace o tom, že je účetní jednotka v likvidaci), předmět činnosti, účel založení, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky a podpisový záznam statutárního orgánu.
Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Zkrácený rozsah přichází v úvahu u účetních jednotek bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem.
Rozvahovým dnem rozumí zákon o účetnictví v § 19 odst. 1 den, kdy se uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech se jedná o mimořádnou účetní závěrku. V praxi se může vyskytnout i třetí typ účetní závěrky, kterou je mezitímní účetní závěrka sestavená k jinému okamžiku, než je rozvahový den. V takovém případě účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci majetku a závazků jen pro účely ocenění podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví (zásada opatrnosti).
Při sestavení rozvahy musí být dodržena zásada bilanční kontinuity (§ 19 odst. 4 zákona o účetnictví), kdy počáteční stavy rozvahových účtů běžného účetního období musí navazovat na