Zákon o daních z příjmů rozlišuje tyto druhy příjmů fyzických osob: – příjmy ze závislé činnosti, – příjmy ze samostatné činnosti, – příjmy z kapitálového majetku, – příjmy z nájmu, – ostatní příjmy. Přitom každý druh příjmu je jednoznačně definován a nelze si libovolně určovat, do jaké kategorie získaný příjem patří. O ostatní příjem se tedy bude jednat tehdy, pokud jej nelze zařadit do jiného druhu příjmu. Tyto ostatní příjmy se dále člení na jednotlivé kategorie uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). V tomto článku se pokusím objasnit princip zdaňování nejdůležitějších kategorií ostatních příjmů se zohledněním změn, které v dané oblasti nastaly v souvislosti s nabytím platnosti konsolidačního balíčku.
Zdaňování ostatních příjmů fyzických osob
Vydáno:
8 minut čtení
Zdaňování ostatních příjmů fyzických osob
Ing.
Karel
Raiser
Příjmy z příležitostných činností
Do této kategorie spadají kromě veškerých nahodilých příjmů též příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2024 jsou tyto příjmy osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrn ve zdaňovacím období nepřesáhne částku 50 000 Kč. V takovém případě se tyto příjmy v daňovém přiznání vůbec neuvádějí. Dílčím základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Je tedy velice důležité, aby si poplatník schovával veškeré doklady související s těmito výdaji. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
U příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství lze místo skutečně vynaložených výdajů up