Dluhy po splatnosti jsou běžnou součástí podnikání. Pro firmy a podnikatele je však důležité vědět, jak je správně účtovat a zdanit, aby se vyhnuli zbytečným komplikacím a sankcím.
Dluhy po splatnosti v účetnictví a daních
Ing.
Petr
Lunga
Povíme si o rozdílu mezi závazky a dluhy. Ne všechny dluhy představují závazky a naopak. Pochopení této distinkce je klíčové pro správné vedení účetnictví. Dále si připomeneme klasifikace závazků a dluhů. Existuje široká škála typů závazků a dluhů. Správná klasifikace je podstatná pro jejich evidenci a vykazování v souladu s účetními principy.
Závazek, také nazývaný
obligace
, představuje právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo něco po dlužníkovi požadovat, což nazýváme pohledávka. Naopak dlužník má povinnost něco věřiteli poskytnout, co označujeme jako dluh.Závazek je tedy širší pojem, který zahrnuje jak pohledávky, tak dluhy. Dluh je specifická povinnost, kterou má dlužník vůči věřiteli.
Vznik závazků a jejich obsah
Vznik závazků a jejich obsah je také řešen zákonem 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně se jedná o § 1721–1723.
§ 1721
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
§ 1722
Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.
§ 1723
1.
Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.
2.
Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
Závazky po splatnosti z hlediska účetnictví
Tolik na úvod a pojďme se podívat dále. Nejprve účetně. Ve smyslu § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobým
se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé
. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.Ve vyhlášce 500/2002 Sb., příloha č. 4, jsou definovány dluhy dlouhodobé i krátkodobé v jednotlivých účtových skupinách, přičemž dluhy se v rozvaze
vykazují podle zůstatkové doby jejich splatnosti k okamžiku sestavení účetní závěrky,
nikoliv podle sjednané doby splatnosti při vzniku dluhu.Věcně lze dluhy charakterizovat z jejich ekonomické podstaty. Dluhy, jak bylo uvedeno výše, zahrnují závazek firmy uhradit dodavatelům za dodané zboží, materiál, služby, povinnost vyplatit zaměstnancům, společníkům mzdy, zaplatit daně státu, zákonné pojistné, uhradit přijaté zápůjčky, splatit vydané směnky atd.
1.
Z hlediska splatnosti
lze členit dluhy na dlouhodobé
(s dobou splatnosti delší než 1 rok) a krátkodobé
(s dobou splatnosti kratší než jeden rok). Při sestavování rozvahy (ke konci rozvahového dne) je určující pro rozlišení dlouhodobosti či krátkodobosti závazku doba od data sestavení rozvahy ke dni splatnosti závazku. 2.
Dále se v účetnictví rozlišují
dluhy vůči
dodavatelům (směnečné dluhy, přijaté zálohy, ostatní dluhy), dluhy vůči zaměstnancům (dluhy vyplývající z pracovně-právních vztahů a ostatní dluhy k zaměstnancům, popř. jiným fyzickým osobám), dluhy k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, dluhy daňové vyplývající z daňových povinností, dluhy ke společníkům a společnosti, odložený (daň odložená, splatná) dluh (z daně z příjmů) a jiné dluhy (veškeré další dluhy, které nelze zařadit do předcházejícího členění dluhů). 3.
Další formou dluhů (zápůjček) jsou
přijaté finanční výpomoci od jiných subjektů
než od peněžních ústavů. Jedná se např. o finanční výpomoci účetní jednotce poskytnuté na základě jí vystavených hypotečních zástavních listů, komerčních papírů, tj. cenné papíry vystavené účetní jednotkou s výjimkou krátkodobých dluhopisů. Splatnost dluhů – obecně
Splatnost dluhu je datum, do kterého musí dlužník uhradit dlužnou částku věřiteli. Je to důležitý termín, který má právní i ekonomické důsledky pro obě strany. Nesplnění splatnosti dluhu může mít pro dlužníka negativní důsledky, jako jsou úroky z prodlení, soudní vymáhání dluhu a zařazení do registrů dlužníků atd.
Závazky po splatnosti z hlediska daní
A jak je to daňově s dluhy po splatnosti se zaměřením na dluhy „vlastní“?
Osoby fyzické
Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kteří
nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24
, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o výši neuhrazeného dluhu odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela.Existují však výjimky.
Toto pravidlo se nevztahuje
na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu. U ostatních poplatníků
se toto pravidlo nevztahuje
na dluhy z titulu úvěrů, zápůjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí. Také se nevztahuje na dluhy,
které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud se nejedná o dluhy z titulu pořízení hmotného majetku a úplaty u finančního leasingu.
Osoby právnické
Jelikož je příspěvek věnován spíše dluhům po splatnosti u dlužníka, budu se tohoto schématu držet i nadále a nebudu řešit vymáhání pohledávek, jejich odpisy apod., ale zabrousím opět do § 23 odst. 3 písm. a, bod 11 ZDP. Ve smyslu tohoto ustanovení
se základ daně zvyšuje
o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Toto se
nevztahuje
na dluhy dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu.U ostatních poplatníků se toto nevztahuje
na dluhy z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace
, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na dluhy
, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení
se dále nevztahuje na dluhy
, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na dluhy
, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení, anebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí
. Za dluhy se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem.