Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů v odpovědích na dotazy z praxe

Termín bezúplatné plnění, resp. bezúplatný příjem, zahrnuje příjem z titulu darování, dědění, majetkového práva a majetkového prospěchu s tím, že bezúplatný příjem může být jak peněžní, tak i nepeněžní. Poplatník může obdržet darem, tedy bezúplatně, jak finanční částku, tak i věcný dar. Obdobně tak může poplatník zdědit, tedy nabýt bezúplatně, finanční částku nebo např. nemovitou či movitou věc. Bezúplatně znamená plnění (peněžní i nepeněžní) bez protiplnění.

Majetkovým právem může být např. věcné břemeno [§ 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“)]. Majetkovým právem dále může být právo stavby (§ 1240 a násl. občanského zákoníku) nebo výměnek (§ 2707 a násl. občanského zákoníku) s tím, že může být zřízen i jako reálné břemeno. I majetkové právo může poplatník nabýt úplatně, tedy zaplatit za jeho zřízení ve svůj prospěch, nebo bezúplatně, tj. bez protiplnění (zdarma).

Majetkový prospěch vzniká na základě právního jednání, kterým poplatník získá majetkovou výhodu tak, že se jeho majetek zvýší nebo zůstane stejný, protože ušetří (nemusí zaplatit). Podle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu jiný majetkový prospěch má i ta osoba, za niž bylo plněno, co měla plnit sama. Majetkovým prospěchem nemusí být vždy jen případ, kdy dojde ke zvýšení majetkových aktiv poplatníka, ale též případ, kdy odpadne poplatníkovi povinnost plnění, představovalo-li by toto plnění snížení hodnoty jeho majetku (např. prominutí dluhu). Majetkový prospěch vzniká např. i dlužníkovi z titulu bezúplatné smlouvy, tj. bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy.

Jedná-li se o pojem bezúplatné plnění v § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zahrnuje jak darování, tak i poskytnutí služby. Poplatník může na odstraňování následků živelní pohromy darovat jak finanční částku, popřípadě věcný dar, tak i může osobně pomoci při odklízení vzniklých škod, tedy poskytnou bezúplatné plnění. Bezúplatné plnění je širší pojem než pojem dar.

Pokud se jedná nemovitou věc nabytou bezúplatně, nabytí je předmětem daně z příjmů, a nikoli daně z nabytí nemovitých věcí. Podle § 2 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nikoli tedy bezúplatné.

V daném případě se na straně vnuka jedná o bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Uvedený bezúplatný příjem je na straně vnuka od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Osvobozený příjem se do daňového přiznání neuvádí, vnuk tedy z titulu uvedeného bezúplatného příjmu daňové přiznání podávat nebude. Znalecký posudek z hlediska daně z příjmů není třeba, zákon takovou povinnost poplatníkovi nestanoví.

Vnuk však musí pamatovat na oznamovací povinnost, tj. na ustanovení § 38v zákona o daních z příjmů. Je-li hodnota daru , je vnuk povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2019, tj. v daném případě do 1. 4. 2020. V oznámení podle § 38v odst. 2 zákona o daních z příjmů vnuk uvede:

Pokud by vnuk oznamovací povinnost nesplnil, zákon pro daný případ stanovuje pokutu, která je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o pokutě.

Švagr bude mít zdanitelný příjem. Po úmrtí bratra, jde již o dar pouze od švagrové, tedy manželky bratra, tj. osoby sešvagřené. Toto švagrovství není v § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů uvedeno. Nepeněžní příjem se ocení podle oceňovacích předpisů, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku“) a vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška“).

Dar od švagra osvobozen není, jde o příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Sice jde o osoby sešvagřené, ale neuvedené v § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Nepeněžní příjem se ocení podle oceňovacích předpisů, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

Občanský zákoník v § 774 stanoví, že zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů. Z občanského zákoníku nelze dovodit, že by následným uzavřením nového manželství pozůstalou manželkou švagrovství mezi ní a synem jejího bývalého manžela zaniklo.

Příjem z titulu darovaného pozemku od nevlastní matky, tj. od manželky otce, syn do daňového přiznání uvádět nebude, jde o příjem od daně osvobozený v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů.

Bude-li hodnota darovaného pozemku vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset syn podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Příjem z darování nemovité věci nevlastní matce je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Pro splnění podmínky příbuzenského vztahu mezi dárcem a nevlastní matkou není rozhodující, že otec dárce již zemřel. V dané věci je naplněna podmínka, že se jedná o bezúplatný příjem od dítěte manžela (nevlastního syna).

Bude-li hodnota darované bytové jednotky vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset nevlastní matka podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Bezúplatný převod spoluvlastnického podílu na nemovité věci nepodléhá daňovému režimu stanovenému zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle kterého se postupuje pouze v případech úplatných nabytí nemovitých věcí (spoluvlastnického podílu na nemovité věci), tj. v případech, kdy je převodci poskytováno protiplnění, které by mělo majetkovou hodnotu.

Na straně ovdovělé manželky bude příjem z daru od daně osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů, jde o dar od matky manžela. Podle § 774 občanského zákoníku zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů.

Bude-li hodnota finančního daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset snacha podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

V případě, že poplatník fyzická osoba po ukončení finančního leasingu automobil koupil, je vlastníkem tohoto automobilu s tím, že ho může komukoli darovat, tedy i osobě blízké. Zákon o daních z příjmů, ani jiný zákon tento postup nezakazuje.

Na straně obdarovaného se poté jedná o dar, tj. bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Uvedený nepeněžní příjem se ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Budou-li splněny podmínky dané § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů, je na straně obdarovaného uvedený dar, tj. bezúplatný příjem, od daně osvobozen.

Podle § 22 občanského zákoníku osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

Zřízením předkupního práva ve prospěch dárce v darovací smlouvě neplyne dárci příjem, který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Na straně syna s manželkou je dar, tj. bezúplatný příjem, od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů.

Bude-li hodnota daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset syn nebo jeho manželka (jak se manželé dohodnou) podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Na straně partnera bude přijatý dar příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Tento příjem bude na straně partnera od daně osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 zákona o daních z příjmů.

Bude-li hodnota daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset partner podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem (dále jen „partnerství“). Partnerem se v tomto zákoně rozumí osoba, která uzavřela partnerství. Partnerství vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství (dále jen „prohlášení“). Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním úřadem.

Zákon o daních z příjmů v § 21e odst. 3 stanoví, že manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

Na straně partnera bude přijatý dar příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Tento příjem bude na straně partnera od daně osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů.

Bude-li hodnota daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset registrovaný partner podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Peněžní dar od tety neteři, tj. od příbuzné v linii vedlejší, je na straně neteře bezúplatným příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Tento bezúplatný příjem neteře je v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona od daně z příjmů osvobozen, jde o dar od tety

To platí, i když v daném případě nebyla darovací smlouva sjednána písemně. Z ustanovení § 2057 občanského zákoníku, plyne, že písemně musí být uzavřena darovací smlouva, jde-li o darování věci zapsané do veřejného seznamu, a dále písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar, což není uvedený případ.

Na uvedený případ lze aplikovat osvobození vyplývající z ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 zákona o daních z příjmu, podle kterého jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.

Příjmy získané na základě smlouvy o bezúplatném převodu nemovité věci s tím, že je současně zřízena služebnost, jsou v souladu s výkladovým stanoviskem č. 23 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 4. 2014, zveřejněným na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, bezúplatným příjmem. Ve stanovisku se uvádí mimo jiné, že při převodu vlastnického práva k věci se současným zřízením služebnosti k této věci jde o jediné právní jednání, které je, za předpokladu, že strany neujednaly úplatu za převod tohoto vlastnického práva, bezúplatné.

Uvedený bezúplatný příjem, který je na straně syna příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, bude od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů (jde o dar od příbuzného v linii přímé, tj. o rodiče a děti).

Bude-li hodnota daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset syn podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Na straně rodičů nemá zřízení služebnost spočívající v jejich bezúplatném trvalém bydlení, v návaznosti na výše uvedené stanovisko Ministerstva spravedlnosti, žádný daňový dopad.

Na straně dcery je dar pohledávky příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, který dcera obdrží v okamžiku daru pohledávky. V případě bezúplatného plnění (daru) mezi osobami příbuznými v linii přímé, jsou takové příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Následná úhrada pohledávky dlužníkem dani rovněž nepodléhá. V okamžiku, kdy dcera pohledávku obdrží, je povinna výši daru oznámit příslušného finančnímu úřadu v souladu s § 38v zákona o daních z příjmů.

Na straně obdarované cizí osoby, je dar pohledávky příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, který obdarovaný obdrží v okamžiku daru pohledávky. Tento příjem není od daně osvobozen, příjemce ho uvede do daňového přiznání (podle § 22 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, se peněžitá pohledávka a peněžitý dluh oceňují jmenovitou hodnotou). Následná úhrada pohledávky v souladu s § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů již zdaněna nebude.

Sám podnikatel, dárce, musí postupovat podle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů, jde o postoupení pohledávky, a to bezúplatné. To znamená, že v okamžiku postoupení je na straně podnikatele příjmem hodnota dané pohledávky.

V případě bezúplatného převodu – darování, majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona o daních z příjmů. Na straně syna jde o příjem, který není předmětem daně. Syn musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Pokud by např. syn získal zásoby, nemůže jejich hodnotu uplatnit do výdajů daňových, pokud by získal darem hmotný majetek, nemůže ho odpisovat.

Na ustanovení § 25 zákona o daních z příjmů musí pamatovat i otec, který nemá zdanitelný příjem. Do daňových výdajů by otec v souladu s § 25 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů nemohl uplatnit ani zůstatkovou cenu darovaného hmotného majetku. Pokud synovi daroval zásoby, výdaje spojené s jejich pořízením nejsou výdaji daňovými. Pokud by již otec výdaje spojené s pořízením předmětných zásob do daňových výdajů v minulých letech uplatnil, musel by v roce, kdy synovi zásoby daroval, základ daně o příslušné výdaje zvýšit.

Z hlediska daně z příjmů jde o dar přijatý v souvislosti s podnikáním, který je na straně podnikatele předmětem daně z příjmů fyzických osob a jeho hodnotu je třeba uvést v daňové evidenci jako příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů. Jde o postup v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona o daních z příjmů s tím, že využije-li podnikatel nářadí prokazatelně pro dosažení, zajištění a udržení příjmů, může o uvedenou částku současně snížit základ daně v návaznosti na § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů.

Daroval-li otec dceři majetek za účelem dceřina podnikání, je hodnota tohoto daru na straně dcery předmětem daně z příjmů. Bezúplatný příjem v podobě tohoto daru, oceněný v souladu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. podle oceňovacího předpisu (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů), uvede dcera do daňové evidence jako příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů. Daňovým výdajem budou odpisy předmětného hmotného majetku.

V daném případě je nutné nejprve posoudit konkrétní okolnosti přijetí daru a zvážit, zda přijetí daru bylo učiněno v souvislosti s podnikáním dcery, či zda bylo realizováno jako běžný úkon majetkového převodu v rámci rodiny, např. mezi otcem a dcerou. Podle toho, zda dojde k předmětnému darování v souvislosti s podnikáním anebo nikoliv se pak odvíjí daňový režim pro toto právní jednání. V daném případě lze konstatovat, že jde o běžný úkon majetkového převodu v rámci rodiny. Z toho důvodu jde na straně dcery o bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, tj. v daném případě o dar, který je od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů.

Pokud výše ocenění podniku převýší zákonný limit 5 000 000 Kč, musí dcera podat oznámení příslušnému finančnímu úřadu v souladu s § 38v zákona o daních z příjmů.

Vzhledem ke skutečnosti, že podnik (počínaje rokem 2014 podle občanského zákoníku obchodní závod) je věc hromadná, musí se ocenit tento obchodní závod jako celek, nikoli jeho jednotlivé složky. Občanský zákoník v § 502 stanoví, že obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Rozhodující zda se na straně syna bude jednat o zdanitelný příjem nebo o příjem od daně z příjmů osvobozený je skutečnost, zda se jedná o dar v souvislosti s podnikáním syna. V daném případě se na straně syna nejedná o dar v souvislosti s jeho podnikáním, z hlediska daně z příjmů jde o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů, který je od daně z příjmů osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Jde o dar od příbuzného v linii přímé.

Bude-li hodnota daru vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset syn podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů.

Obchodní podnik matka na syna, který byl u matky zaměstnán, bezúplatně převést může, zákon o daních z příjmů, ani jiný zákon, tomu nebrání.

Jedná-li se o bezúplatný převod nemovité věci, automobilů, strojů a přístrojů (odpisovaného hmotného majetku), pak matka ukončí odpisování tohoto hmotného majetku. Syn má bezúplatný nepeněžní příjem, který musí ocenit podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů. O tento bezúplatný nepeněžní příjem syn zvýší základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona o daních z příjmů. Současně syn zahájí odpisování předmětného hmotného majetku.

Jedná-li se o bezúplatný převod drobných předmětů, zásob materiálu a zboží, matka zvýší základ daně o uplatněné výdaje spojené s převodem tohoto majetku (na straně matky se nebude jednat o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů). Syn bude mít bezúplatný nepeněžní příjem, který musí ocenit podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů s tím, že o tento příjem zvýší základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona o daních z příjmů, a využije-li daný majetek k dosažení, zajištění a udržení příjmů, základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů současně sníží.

Jedná-li se o bezúplatný převod pohledávek, příjmem matky v souladu s § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů bude hodnota pohledávek. Syn bude mít bezúplatný příjem, o který zvýší základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona o daních z příjmů, a využije-li daný majetek k dosažení, zajištění a udržení příjmů, základ daně v souladu s § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 zákona o daních z příjmů současně sníží.

Jedná-li se o bezúplatný převod dluhů, matce vznikne jiný majetkový prospěch, dluh za ni zaplatí syn. Na straně syna se nejedná o daňový výdaj podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Jedná-li se o bezúplatný převod peněz, na straně matky to nemá daňový dopad, syn bude mít bezúplatný příjem, o který zvýší základ daně s tím, že využije-li je na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatní příslušnou částku do výdajů daňových.

Ukončí-li matka po převedení závodu na syna podnikatelskou činnost, základ daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů již patrně upravovat nebude, protože veškerý majetek i dluhy převedla na syna.

Dar zaměstnanci od zaměstnavatele je na straně zaměstnance příjmem podle § 6 zákona o daních z příjmů.

Hodnota kolekce, popř. dárkové poukázky k odběru knih ve výši 200 Kč, je od daně osvobozena v souladu s § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů. Jde o nepeněžní dar poskytovaný podle podmínek daných vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (péče o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky).

Podle § 4 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem. Pokud v daném případě družstvo vlastní 49 % bytové jednotky, bude na straně nabyvatele (fyzické osoby) od daně z příjmů osvobozeno 49 % hodnoty předmětné bytové jednotky. Družstvo jako spoluvlastník dané bytové jednotky nemůže na nabyvatele převést více práv, než kolik mu náleží, tj. nemůže na svého člena převést celou bytovou jednotku, ale pouze část, která je v jeho vlastnictví jako spoluvlastníka dané věci.

Zbývající hodnota převáděné bytové jednotky bude zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o nepeněžní příjem, je třeba ho v souladu s § 3 zákona o daních z příjmů ocenit podle oceňovacích předpisů platných ke dni nabytí, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se jedná o daň z nabytí nemovitých věcí, podle § 2 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Bezúplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci předmětem daně z nabytí nemovitých věcí není, a daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí se nepodává.

Vlastnictví nemovité věci však zakládá povinnosti z hlediska daně z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně.