Judikatura Soudního dvora Evropské unie interpretující čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty se v české právní úpravě promítla v podobě institutu úroku z daňového odpočtu představující kompenzaci za legální a legitimní prověřování vykázaného odpočtu správcem daně. Absence tohoto institutu v rámci správy daní a jeho následná konstrukce v ustanovení § 254a daňového řádu nezohledňující stále probíhající vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie vedla v důsledku judikatury Nejvyššího správního soudu prakticky k tomu, že daňovým subjektům se až do právní úpravy ustanovení § 254a daňového řádu , účinné od 1. 7. 2017 přiznával úrok nikoliv kompenzačního, nýbrž reparačního charakteru, tedy nerespektující charakter tohoto institutu.
Poznámka autorky: Text vyjadřuje názory autorky a nepopisuje právní názory, postoje či stanoviska Finanční správy České republiky.
|