Příjemce plnění, který hodlá uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, musí u každého daňového dokladu pečlivě zvažovat, zda je dané plnění způsobilé k nároku na odpočet DPH a případně v jaké výši. Zároveň si musí dát plátce pozor na to, aby DPH uvedené na daňovém dokladu bylo uvedeno v zákonné výši (tedy zda byla uplatněna správná sazba DPH či vůbec režim DPH), protože plátce má nárok na odpočet DPH pouze v zákonné výši. Dále může nastat situace, že nárok na odpočet lze uplatnit pouze v částečné výši. V praxi dále navíc existuje řada limitací pro uplatnění nároku na odpočet DPH. V případě nesprávného uplatnění nároku na odpočet DPH ve vyšší výši pak v případě daňové kontroly doměří správce daně odpovídající DPH a případně také vyměří úrok z prodlení a penále.
Článek se zaměřuje na vybrané situace, které mohou v praxi nastat, kdy je plátce DPH podle zákonných pravidel v odpočtu DPH limitován. Každé pravidlo je pak vysvětleno na praktickém příkladu.
Podmínky pro nárok na odpočet DPH
Základní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH a určité limitace odpočtu DPH jsou obsaženy v ustanovení § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), ale další limitace či podrobnější pravidla pro limitaci odpočtu DPH se nachází i v jiných ustanoveních zákona o DPH.
Základním principem pro nárok na odpočet DPH (§ 72 odst. 1 zákona o DPH) je, že plátce DPH je oprávněn k odpočtu DPH na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely plnění zakládající nárok na odpočet DPH, mezi která patří uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet DPH s místem plnění v tuzemsku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl plátce DPH nárok na odpočet DPH, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, dále také plnění u vybraných finančních [§ 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) zákona o DPH] a pojišťovacích činností, pokud mají místo plnění ve třetí zemi nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, a vymezená plnění konkrétně uvedená v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5 zákona o DPH. Pokud nakoupené plnění souvisí výhradně s těmito taxativně vymezenými plněními na výstupu a plátce DPH splní i další zákonné podmínky, má plátce DPH nárok na odpočet DPH v plné výši u tohoto přijatého plnění.
Limitace nároku na odpočet DPH
Podle zákona o DPH však existuje řada limitací pro uplatnění nároku na odpočet DPH, které může plátce DPH v praxi řešit. Je potřeba, aby plátce DPH tato pravidla pro nárok na odpočet DPH dodržoval, protože v případě daňové kontroly bude finančním úřadem doměřena odpovídající DPH, pokud si nárok na odpočet DPH uplatní plátce ve vyšší výši, přičemž bude navíc stanoven také odpovídající úrok z prodlení (výše je 8 %
p. a.
+ REPO sazba ČNB) a penále (výše je 20 % doměřené daně).Níže jsou uvedeny vybrané situace, ve kterých může mít plátce DPH nárok na odpočet DPH z různých důvodů limitován, přičemž v prax