Nárok na odpočet je základním principem fungování daně z přidané hodnoty. Přijít o něj nemůže ani kupující, který pořizuje nemovitost od osoby v insolvenci, jak uvádí judikát HA.EN. Naopak v případě, kdy je prodávající v likvidaci a službu zatížil chybně daní, mají členské státy umožnit kupujícímu, aby chybně odvedenou daň získal zpět. Za jakých podmínek, uvádí judikát HUMDA. V posledním rozsudku se dočtete o nároku na odpočet u holdingových společností.
Nárok na odpočet
Ing.
Petr
Vondraš,
daňový poradce BDO Czech Republic
Nárok na odpočet a podmínky jeho uplatnění
Plátce je oprávněn k odpočtu, když přijaté plnění použije pro uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od DPH, ale s nárokem na odpočet. Pokud přijaté plnění použije i pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, může si uplatnit DPH na vstupu ve výši odpovídající koeficientu, který si spočítá dle ustanovení § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). Tento koeficient má plátce jediný a jeho výpočet vychází z veškeré činnosti plátce.
Příklad 1
Český plátce vyrábí letecké motory, které dodává jako zdanitelné plnění v tuzemsku nebo jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet do jiných členských států Evropské unie. Kromě toho vlastní několik nemovitostí, v nichž pronajímá byty osvobozeně bez nároku na odpočet. Daň z přidané hodnoty z přijatých plnění, která bude využívat jak pro svá plnění s nárokem na odpočet, tak i pro plnění bez nároku na odpočet, si bude moci odpočítat jen ve výši krátícího koeficientu.
Plátce může přijímat služby nebo kupovat zboží, které jen zčásti využije pro uskutečňování vlastních plnění. Typickým příkladem je nákup osobního automobilu, který plátce používá nejen pro své podnikání, ale i soukromě, nebo pořízená nemovitost, ve které plátce v části podniká a v části bydlí. U odpočtu z takových nákupů plátce nevypočítává krátící koeficient, ale poměr, v n