Podle znění zákona o DPH platného do 1. 7. 2025 je stavební pozemek definován jako pozemek, na kterém má být nebo může být umístěna stavba pevně spojená se zemí za podmínky, že takový pozemek byl předmětem stavebních prací za účelem zhotovení dané stavby nebo správních úkonů. Jedná se o zkrácené znění textu § 56 odst. 2, nicméně pro vztah k novému judikátu C-594/23 Lomoco Development jde o zkrácení postačující. Aby mohlo dojít k výstavbě, potřebuje investor stavební povolení, což je onen správní úkon, který z pozemku činí stavební pozemek.
Judikatura Soudního dvora
Ing.
Petr
Vondraš,
daňový poradce BDO Czech Republic
V Dánsku postavil investor základy na pozemcích, které o čtyři roky později prodal. Otázka položená Soudnímu dvoru byla, zda se v daném případě jednalo o převod stavebního pozemku. Důvodem bylo, že investor prodej osvobodil jako dodání nemovitosti.
Soudní dvůr nejdříve konstatoval, že pozemek, na němž se nachází stavba kvalifikovaná jako budova, nemůže být označen za stavební pozemek. Tím zůstává upravený pozemek ve smyslu připojení k elektrické síti, plynu či vodě. Otázkou tedy bylo, zda lze základy stavby označit za budovu. Logikou článku 12 směrnice 2006/112 je zdanitelným plněním dodání nových staveb a s ním související okamžik prvního obydlení. Tomu jsou vybudované základy hodně vzdálené, a proto nemohou být považovány za budovu. Pozemek, na němž se nacházejí pouze základy stavby, musí být při prodeji považován za stavební pozemek.